Hrabáč kapský: Porovnání verzí

| obrázek = Erdferkel-drawingOrycteropus afer by OpenCage.jpg

| popis obrázku = '''Hrabáč'''Hrabáči kapští

| řád = '''[[hrabáči''']] (Tubulidentata)

| čeleď = '''[[hrabáčovití''']] (Orycteropodidae)

| druhrod = '''[[hrabáč kapský''']] (''Orycteropus afer'')

'''Hrabáč kapský''' (''Orycteropus afer'') je středně velký [[Savci|savec]] původem z [[Afrika|Afriky]]. Ve starší české literatuře, například v cestopisech [[Emil Holub|Emila Holuba]] nebo starších vydáních [[Alfred Brehm|Brehmova Života zvířat]] je nazýván ''kuťoš'' (od slovesa kutat) nebo ''takaru'', což je domorodý název pocházející z oblasti [[Etiopie]]. [[Angličtina|Anglické]] jméno ''Aardvark'' [a:dva:k] pochází z [[Afrikánština|afrikánštiny]] a znamená „(pod)zemní sele“, jelikož původní osadníci z [[Evropa|Evropy]] ho považovali za zvíře podobné [[Prase domácí|praseti]] (ačkoliv hrabáči nejsou s prasaty příbuzní). Ve [[Východní Afrika|východní Africe]] je znám pod svahilským jménem ''Kukukifiku''.

Hrabáč kapský je poslední přežívající druh z řádu hrabáčů (''Tubulidentata'') a jeho jediné čeledi [[hrabáčovití|hrabáčovitých]]. Hrabáč byl původně řazen do [[Řád (biologie)|řádu]] [[Chudozubí|chudozubých]], a to pro svou vnější podobnost s [[mravenečník velký|mravenečníkem]]. Výzkum však prokázal, že si tato zvířata příbuzná nejsou a podobnosti v jejich stavbě těla jsou výsledkem [[Konvergence (evoluce)|konvergentní evoluce]] v důsledku adaptace na stejný typ potravy - [[Termiti|termity]]. Z podobných důvodů má hrabáč společné rysy s [[Vačnatci|vačnatými]] [[bandikuti|bandikuty]]. Nejbližší příbuzní hrabáče jsou vyhynulé rody ''[[Leptorycteropus]]'' a ''[[Myorycteropus]]'', nejbližší žijící příbuzní afrosoricidi nebo bércouni.

Ve střevě hrabáče kapského parazituje [[Vrtejši|vrtejš]] ''Oligacanthorhynchus longissimus'', který je s délkou až 93 cm největším druhem vrtejše.

Hrabáč kapský je zavalitě stavěný savec, dosahující hmotnosti až 60&nbsp;kg, délky těla 110–130&nbsp;cm a délky ocasu 70&nbsp;cm. Mohutné tělo hrabáče je téměř lysé, pouze na hřbetě ho pokrývají řídké štětiny. Zbarvení je béžové, na břiše a hlavě až narůžovělé. Končetiny s mohutnými drápy jsou sloupovité, zadní delší než přední, silný, málo pohyblivý ocas, podobný klokanímu, zvířeti umožňuje, aby se postavilo na zadní nohy. Hlava hrabáče je protáhlá a její přední část se podobá prasečímu rypáku. Oči jsou malé, naproti tomu boltce dlouhé a blanité, tvarově podobné zaječím. Ve spánku je zvíře skládá podél hlavy.<br /> Nejtypičtějším znakem hrabáče je zcela ojedinělá stavba chrupu, během vývoje došlo k regresivnímu vývoji chrupu jako i některých zástupců [[chudozubí|chudozubých]] a [[luskouni|luskounů]] (proto chybné zařazení). Chrup hypselodontního typu, stále dorůstají a jsou bezkořenné. <br />

Hrabáč kapský se vyskytuje v [[Afrika|Africe]] na jih od [[Sahara|Sahary]], především v savanách a buši, kde se vyskytuje dostatek termitů. V [[Botswana|Botswaně]] se vyskytuje i v polopoušti [[Kalahari]], naproti tomu v Etiopii vystupuje poměrně vysoko do hor. Vyhýbá se deštným pralesům.

Hrabáč kapský je aktivní především v noci, den přespává ve své noře. Je samotář. Ze smyslů hrabáče je nejlepší čich a sluch, zrak je poměrně slabý. Dlouhé boltce v klidu drží vzpřímeně, ale dovede je složit a uzavřít tak zvukovody. Zvláštně stavěným čenichem vyhledává kořist. Kolem nozder má husté chlupy, které je chrání při hrabání. Hrabáč je výborně přizpůsoben k hloubení nor. Nory hloubí pomocí svých silných předních nohou, které jsou opatřeny drápy, vyhrabanou zeminu odtlačuje zadníma nohama. Pomocí silných drápů také rozhrabává [[termitiště]] a [[mraveniště]], jejichž obyvateli se živí.

Hrabáč kapský se v přírodě živí především mravenci a termity, jejichž hnízda rozhrabává silnými drápy a vyplašený hmyz pak nalepuje dlouhým jazykem. V zajetí je složení krmení individuální, skládá se z mnoha komponentů, s vysokým obsahem bílkovin. (mleté vařené hovězí maso, žloutky, mléko, banány...)

Hrabáče kapského můžete v ČR spatřit v [[Zoo Praha]] (několikrát se zde rozmnožil) a v [[ZOO Dvůr Králové]] (V roce 2017 se zde narodilo historicky první mládě) a nově od r. 2017 má 1 jedince [[Zoologická zahrada Olomouc|Zoo Olomouc]]