Verze z 4. 10. 2017, 12:58 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}} ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 11. 2017, 14:30 editovat zrušit editaci Uacs451 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 13 136 editací m Globalizovat - kromě úvodní definice je článek jen o češtině; struktura, specifičtější odkaz Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Globalizovat}} '''Nářečí''' neboli '''dialekt''' ([[adjektivum\|adj.]] ''nářeční'', zř. ''nářečový'' a ''dialektní, dialektový,'' zast. ''dialektický''<ref>''Nový akademický slovník cizích slov.'' Praha : Academia 2006. Str. 171</ref>) je nespisovný [[Jazyk (lingvistika)\|jazykový]] útvar užívaný pouze mluvčími z určité [[geografie\|geografické]] oblasti. Obor, který se zabývá vědeckým studiem nářečí, se nazývá [[dialektologie]]. Nářečí se uplatňuje především v běžné, neformální ústní komunikaci. Řidčeji můžeme nářečí nalézt i umělecké literatuře, kde se jím dosahuje přesvědčivější charakteristiky postav i prostředí. Nářečí v [[čeština\|češtině]] vznikala přibližně od [[12. století]] jako důsledek izolace jednotlivých oblastí a lidí v nich žijících.▼ Nářeční prvek použitý ve spisovném jazyce se nazývá dialektismus (dialektizmus). ▼ ~~Nářečí se uplatňuje především v běžné, neformální ústní komunikaci.~~ == Nářečí v češtině == Řidčeji můžeme nářečí nalézt i umělecké literatuře, kde se jím dosahuje přesvědčivější charakteristiky postav i prostředí. Zvláště hojné jsou nářeční prvky v [[Česká literatura\|české literatuře]] 19. století (např. v dílech [[Božena Němcová\|Němcové]], [[Karel Hynek Mácha\|Máchy]], [[Josef Kajetán Tyl\|Tyla]] a později [[Alois Jirásek\|Jiráska]], [[Antal Stašek\|Staška]], [[Jan Herben\|Herbena]], [[Teréza Nováková\|Novákové]], [[Alois Mrštík\|Aloise]] a [[Vilém Mrštík\|Viléma Mrštíkových]] a dalších).<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Hauser \| jméno = Přemysl \| odkaz na autora = Přemysl Hauser \| titul = Nauka o slovní zásobě \| vydání = 1 \| vydavatel = SPN \| místo = Praha \| rok = 1980 \| počet svazků = 1 \| počet stran = \| kapitola = Vrstvy ve slovní zásobě \| strany = 22}}</ref> Toto užití nářečí je však přizpůsobeno potřebám umělecké literatury, a je proto třeba jej od nářečí skutečného odlišovat (mluvíme o nářečí stylizovaném).▼ ▲[[Nářečí ~~v [[čeština\|češtině~~češtiny]] vznikala přibližně od [[12. století]] jako důsledek izolace jednotlivých oblastí a lidí v nich žijících. ▲Nářeční prvek použitý ve spisovném jazyce se nazývá dialektismus (dialektizmus). ▲~~Řidčeji můžeme nářečí nalézt i umělecké literatuře, kde se jím dosahuje přesvědčivější charakteristiky postav i prostředí. Zvláště hojné jsou nářeční~~Nářeční prvky v [[Česká literatura\|české literatuře]] jsou zvlášť hojné v literatuře 19. století (např. v dílech [[Božena Němcová\|Němcové]], [[Karel Hynek Mácha\|Máchy]], [[Josef Kajetán Tyl\|Tyla]] a později [[Alois Jirásek\|Jiráska]], [[Antal Stašek\|Staška]], [[Jan Herben\|Herbena]], [[Teréza Nováková\|Novákové]], [[Alois Mrštík\|Aloise]] a [[Vilém Mrštík\|Viléma Mrštíkových]] a dalších).<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Hauser \| jméno = Přemysl \| odkaz na autora = Přemysl Hauser \| titul = Nauka o slovní zásobě \| vydání = 1 \| vydavatel = SPN \| místo = Praha \| rok = 1980 \| počet svazků = 1 \| počet stran = \| kapitola = Vrstvy ve slovní zásobě \| strany = 22}}</ref> Toto užití nářečí je však přizpůsobeno potřebám umělecké literatury, a je proto třeba jej od nářečí skutečného odlišovat (mluvíme o nářečí stylizovaném). V České republice je nejodlišnější nářečí na Klatovsku a Sušicku, které používá mnoho počeštělých slov z němčiny, ale i svá slova.{{Doplňte zdroj}}

Nářečí: Porovnání verzí