Kremže: Porovnání verzí

| jméno = KremžeKřemže

| popisek = Pohled na KremžiKřemži

| loc-map = {{LocMap |Rakousko |label=KremžeKřemže|position=left |width=250 |lat=48.25 |long=15.37 |float=center |caption=}}

[[Soubor:Krems - Steinertor (1).JPG|náhled|upright=0.8|Brána „Steiner Tor“ v KremžiKřemži]]

'''KremžeKřemže''' ([[Němčina|německy]] '''Krems an der Donau''') je páté největší město [[Dolní Rakousy|Dolních Rakous]], přibližně 70 [[kilometr]]ů západně od [[Vídeň|Vídně]]. Je [[statutární město|statutárním městem]] a správním střediskem (nikoli však součástí) [[Okres Kremže-venkov|okresu KremžeKřemže-venkov]]. KremžeKřemže má přibližně 24 000 obyvatel, univerzitu a věznici. Kremžská hořčice (''Kremser Senf'') skutečně pochází původně z KremžeKřemže, ač dnes se již nevyrábí zde, ale v jiných městech (např. ve Vídni). Na rozdíl od české kremžské není zjemňována octem, ale vínem. Výtvarníci používají též pojem kremžská běloba.

Město leží v údolí [[Dunaj]]e, na soutoku řeky KremžeKřemže a Dunaje, na východním konci romantického údolí [[Wachau]] a na hranici tzv. [[Waldviertel]]u (''Lesní čtvrti'') směrem na západ a [[Weinviertel]]u, ("Vinné čtvrti") směrem na východ.

* Krems-Süd ''(KremžeKřemže-jih)''

Přibližně od roku 1000 se na území města usídlili kupci, na jejichž ochranu zde byl vystavěn strážní [[hrad]] a roku [[1014]] založen farní chrám, jehož patronem je [[svatý Vít]]. Ve [[středověk]]u byla KremžeKřemže důležitým řemeslnickým a obchodním centrem, především obchodu se solí. Zásadní význam pro rozvoj města mělo období vlády českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], kdy byly ve stylu rané gotiky dobudovány kostely dominikánů (místní část KremžeKřemže) a ve [[Stein]]u minoritů, který byl prvním klášterem tohoto řádu, založeným severně od Alp. Honosné domy si zde začali stavět městští či dvorští úředníci. Nejvýznamnější a nejlépe dochovaný věžový dům [[Gozzoburg]] patřil královskému soudci Gozzovi. Uvnitř jsou k vidění raně gotické klenby a nástěnné malby, mezi nimi i nejstarší známé zobrazení českého lva, znaku Českého království. Dalším vrcholem rozkvětu středověkého města bylo období vlády [[Fridrich III. Habsburský|císaře Fridricha III.]] ve 3. čtvrtině 15. století, kdy město získalo soudní pravomoc a znak. Z této doby se dochoval městský špitál s Fridrichovým emblémem AEIOV vytesaným nad vchodem.

Koncem [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] v roce [[1645]] město dobyla [[Švédsko|švédská]] armáda pod vedením vojevůdce, generála a polního maršála [[Lennart Torstenson|Lennarta Torstensona]] (1603–1651) při tažení na [[Vídeň]]. 11. listopadu roku 1805 se nedaleko KremžeKřemže pod [[Dürnstein (hrad)|hradem Dürnstein]] střetla císařská vojska s napoleonskou armádou pod vedením generála Mortiera.

Na okraji území byla počátkem 19. století objevena ložiska uhlí, nad nimiž byl po roce 1850 zbudován [[Hnědé uhlí|hnědouhelný]] [[důl]], který se rozsahem nemohl rovnat severočeským ani slezským dolům, ale patřil k ojedinělým v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku]]. Roku [[1872]] byla KremžeKřemže napojena na rakouskou železniční síť.

Za [[Nacistické Německo|Třetí říše]] byla KremžeKřemže připojením okolních obcí výrazně zvětšena a také díky průmyslu se formálně stala metropolí [[Říšská župa Dolní Podunají|Dolnodunajské župy]], v jejímž rámci se z ní stal městský okres. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] se proto stala [[Statutární město#Statutární města v Rakousku|statutárním městem]].

V současné době je město KremžeKřemže památkovou rezervací a spolu s celou ''Kulturlandschaft Wachau'' součástí [[Světové dědictví|Světového dědictví]] UNESCO. Roku 1992 byla v budově někdejší Tabákové režie založena Dolnorakouská univerzita postgraduálního studia, při ní v roce 2005 vystavěn univerzitní kampus pro tři fakulty, z nichž největší je fakulta medicíny. Pod univerzitou byla v 80. letech 20. století k budovám vězení z roku 1850 (někdejšího kláštera redemptoristů) zbudována jedna z největších a nejmodernějších věznic v Rakousku, zahrnující také uměleckořemeslné dílny a vězeňskou prodejnu pro veřejnost.

[[Kategorie:KremžeKřemže| ]]