Fotosyntéza: Porovnání verzí

V roce [[1771]] anglický duchovní [[Joseph Priestley]] zjistil, že rostliny „napravují“ vzduch poškozený dýcháním či hořením. Později objevil kyslík, který nazval „deflogistonovaný vzduch“. Inspirován Priestleyeho pokusy roku [[1779]] holandský lékař [[Jan Ingenhousz]] prokázal, že rostliny „čistí“ vzduch, pouze pokud se svítí na jejich zelené části. Švýcarský pastor [[Jean Senebier]] v roce [[1782]] dokázal, že se při fotosyntéze pohlcuje CO₂ („svázaný vzduch“). Švýcar [[Nicolas-TheodoréThéodore de Saussure]] v roce [[1804]] zjistil, že hmotnost organické hmoty a kyslíku (produktů) je větší než hmotnost spotřebovaného CO₂. Z toho usoudil, že se spotřebovává také voda, což byla jediná další látka, kterou do soustavy přidával. Poslední část do rovnice fotosyntézy přidal v roce [[1842]] německý fyziolog [[Julius Robert von Mayer|Robert Mayer]], když došel k názoru, že fotosyntéza přeměňuje světelnou energii v energii chemickou.