Adrian de Vries: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplněny portály a kategorie.
m WPCleaner v1.43b - Opraveno pomocí WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem)
Řádek 27:
[[File:Rytec Jan Harmensz. Muller 1571-1628 ; inventor Adriaen de Vries 1556-1626 ; vydavatel Cornelis Danckerts 1604-1656 - Merkur unasejici Psyche Merkur vlevo.jpg|náhled|vlevo|upright|''Merkur unášející Psýché'' (1593, mědiryt Jana Harmenszoona Mullera podle stejnojmenné sochy A. de Vries, Národní galerie, Praha)]]
[[File:Mercure Psyché.jpg|náhled|upright|''Merkur unášející Psýché'' (asi 1593, bronz Adriana de Vries. Dnes Louvre, Paříž)]]
V srpnu [[1594]] se Vries vrátil do rodného Haagu, kde mu zemřel otec. Z Haagu Vries dále cestoval do Itálie (říjen [[1595]]), kde si zhotovil několik voskových modelů [[Sochařství a architektura starověku|antických soch]], které mu později posloužily jako vzorník pro další práce. V [[Řím|Římě]] se v dílně nizozemského [[Grafika|grafika]] [[Hendrik Goltzius|Hendricka Goltziuse]] ([[1557]]-[[1617]]) seznámil s [[Jan Harmensz. Muller|Janem Mullerem]] ([[1571]]-[[1631]]) a [[Dvorní malíři rudolfínské Prahy|Jacobem Mathamem]] ([[1571]]-[[1629]]/31), [[Rytec|rytci]], kteří později v Praze vytvářeli [[Grafický list|grafické listy]] podle jeho soch. Z Říma pokračoval do [[Augsburg|Augsburgu]], kde přijal nabídku [[Městská rada|městské rady]] na zhotovení dvou [[Kašna|kašen]], které zvýšily prestiž města natolik, že si později dánský král objednal u Adriana de Vries podobnou [[Fontána|fontánu]] pro zahradu obklopující královský zámek [[Frederiksborg]] ([[1613]]).
[[File:Adriaen de Vries 1556-1626 - Kracejici kun.jpg|náhled|upright|''Kráčející kůň'' (asi 1606/10, bronz, Schwarzenberský palác, Národní galerie, Praha)]]
Císař [[Rudolf II.]] vyzval Vriese k návratu do Prahy a k 1. květnu [[1601]] mu udělil titul ''Kammerbildhauer'', čímž postavil [[sochařství]] na úroveň [[malířství]]. Titul byl Vriesovi odměnou za dřívější bronzová [[sousoší]] ''[[Merkur (mytologie)|Merkur]] unášející [[Řecká mytologie|Psýché]]'' a ''Psýché nesená [[putti]] na [[Olymp]]''. V Praze pokračoval i v [[Plastika (výtvarné umění)|kabinetní plastice]], což dokládají jeho sochy koní, pro které nacházel modely v císařových [[Konírna|konírnách]]. Adrian de Vries zůstal Praze věrný i po císařově smrt ([[1612]]). Zakončením jeho úspěšné tvorby se stala objednávka na sochařskou výzdobu [[Valdštejnská zahrada|zahrady přiléhající k paláci Albrechta z Valdštejna]]. Na sklonku života si Adrian de Vries zakoupil dům v Lázeňské ulici č. 483.<ref>''Kolektiv autorů.'' Dům "U zeleného věnce" (U Fišerů). In: ''Umělecké památky Prahy, Malá Strana'' (P. Vlček, ed.). Vydala Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha, 1999. Str. 556. ISBN 80-200-9771-7</ref> ale již 3 týdny po jeho zakoupení v Praze zemřel (13./15. prosince 1626). Byl pohřben v kapli [[Sv. Barbora|sv. Barbory]] přináležející ke [[Kostel svatého Tomáše (Praha)|kostelu sv. Tomáše]] na Malé Straně.<ref name=":0" />
Řádek 50:
'''Kresby'''
 
Adrian de Vries byl i dobrý [[kreslíř]]. Na základě jím signované a datované [[Kresba|kresby]] se podařilo připsat Vriesovi další kresby, jež dokládají vývoj jeho techniky kresby. Tři jeho kresby zobrazují [[Héraklés|Herkulovy hrdinské činy]]: ''[[Herkules]] s jablky [[Hesperidky|Hesperidek]]'' (NG, Praha), dále ''Herkules, [[Déianeira]] a [[Kentaur|kentaur]] [[Nessos|Nessus]]'' ([[Albertina]], [[Vídeň]]) a pozdější ''[[Herkules]] s kyjem a lví kůží'' (kabinet rytin, [[Drážďany]]). Tyto kresby doprovázela i kresba z Vriesova závěrečného období - ''[[Herakles]] bojující s [[Nessos|kentaurem Nessem]]'' ([[Budapešť|Muzeum krásných umění]], Budapešť). Jeho pozdější kresby byly inspirovány díly [[Bartholomeus Spranger|Bartholomea Sprangera]], ale vyznačovaly se odlišným [[Lavírování|lavírováním]] a [[šrafování|šrafováním]] než tomu bylo zvykem u většiny [[Dvorní malíři rudolfínské Prahy|rudolfínských (dvorních) malířů]].<ref>''Fučíková E.'' Adrian de Vries. In: ''Rudolfínská kresba'' (E. Fučíková, ed.). Vydal Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, Praha, 1986. Str. 24-25.</ref>
 
== Umělecko-historický význam díla Adriana de Vries ==