Ruské impérium: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Moskevská Rus: jde o ahistorické pojmenování. které nemá oporu v pramenech, nikdy sama sebe tak nenazývala a vzhledem ke Kyjevské Rusi, jež byla svazem několika knížectví s centrem v Kyjevu je název Moskevská Rus zavádějící. značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 62:
== Územní vývoj Ruské říše ==
{{Podrobně|Dějiny Ruska}}
===
Přestože oficiálně se Rusko stalo říší ([[impérium|impériem]]) na začátku 18. století (1721) za vlády [[Petr I. Veliký|Petra I. Velikého]], byla imperiální expanze součástí dějin předchozího státního útvaru, ze kterého [[Rusko]] vzešlo, [[Moskevské knížectví|
. Její vládci (nejprve knížata, posléze velkoknížata a nakonec carové) zahájili od počátku 15. století dlouhodobou expanzivní politiku, díky které se z nevýznamného údělu stalo srdce Ruska. Za zvláště významnou je nutno považovat osobnost [[Ivan III.|Ivana III.]] (1462–1505) a [[Ivan IV.|Ivana IV.]] (1533–1584), kteří rozšířili území Moskevské Rusi o severoruské městské státy, jako byl [[Novgorod|Veliký Novgorod]] a [[Pskov]] (Ivan III.) a o poslední území jednoho z posledních tatarských chanátů v [[Kazaň|Kazani]] (Ivan IV.). Za vlády Ivana IV. také započala ruská [[kolonizace]] [[Sibiř]]e. V roce 1639 stanuli Rusové u pobřeží [[Tichý oceán|Tichého oceánu]] a následně založili město [[Vladivostok]]. Rusko také do poloviny 19. století [[Ruská kolonizace Ameriky|kolonizovalo a kontrolovalo severoamerickou Aljašku]]. Vedle územní expanze byla pro vznik Ruska významná také ideologická prestiž, kterou Moskvě zajistil právě Ivan III. svatbou s [[Byzantská říše|byzantskou]] princeznou Sofií a přijetím byzantského orla jako státního znaku a titulu [[car]]a (od slova ''caesar'' = císař) v roce [[1472]]. Na tuto imperiální tradici a zvláště ideologii [[Třetí Řím|Moskvy – Třetího Říma]] navázal také [[Petr I. Veliký]], který ruskou koncepci říše více pozápadnil.
| |||