Nová divočina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
odkazy |
→Význam a hodnocení: drobnosti značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 10:
* Postsídelní (zarůstající zaniklé vsi či jiné pozůstatky lidských sídel)
* Postmilitární (nevyužívané vojenské prostory a cvičiště)<ref>{{Citace periodika|příjmení=Lipský|jméno = Zdeněk|titul=Nová divočina v české kulturní krajině I|periodikum=Geografické rozhledy|rok=2010|ročník=19|číslo=4|strany =12–13|url=http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2010/04/12-13.pdf}}</ref>
Existuje několik typických znaků, které tento jinak značně heterogenní soubor lokalit spojují. Je to např. ostrý časový předěl mezi využíváním a opuštěním lokality a krátká doba, kdy zde nabydou převahy spontánní sukcesní procesy, a rovněž víceméně krátkodobá anebo neodhadnutelná doba jejich trvání. Typické je i nejasné vymezení prostorových hranic nové divočiny – často jde o oblasti, která se na mapě města jeví jako "bílá místa", "země nikoho" atp., která však volně přecházejí do organizovanějších forem zeleně či se postupně šíří. Zpravidla jsou to místa bez oficiálního managementu.<ref name=":1" />[[Soubor:Cyklostezka podél bývalého nákladového nádraží Rohanský ostrov a panelová cesta.jpg|náhled|Nová divočina na místě bývalého nákladového nádraží na [[Rohanský ostrov|Rohanském ostrově]] v Praze]]
== Biologická charakteristika ==
Řádek 17:
Z větších obratlovců jsou typickými obyvateli nové divočiny [[Liška obecná (šelma)|lišky]], [[Zajíc polní|zajíci]] nebo [[Bažant obecný|bažanti]], kteří takto vytvořenými [[Biokoridor|biokoridory]] nezřídka pronikají i hluboko do městské zástavby.[[Soubor:Nákladové nádraží Žižkov, zarážedla.jpg|náhled|Prostor [[Nákladové nádraží Žižkov|nákladového nádraží Žižkov]] zarůstající novou divočinou]]
== Význam a hodnocení ==
Nová divočina je velmi častým jevem zejména na městských periferiích, kde má značný krajinotvorný, ekologický i hygienický význam. Mozaika křovinatých a travnatých ploch se skupinami stromů a sítí vyšlapaných cestiček bývá intenzivně využívána ke každodenní rekreaci (venčení psů, kondiční aktivity, pikniky atp.). Soustřeďuje se zde množství zvěře, ptactva i hmyzu, který by jinde v okolí města jen obtížně hledal útočiště. Doplňkový význam má i možnost sběru drobných plodů, jako jsou šípky, trnky či slívy. Na druhou stranu zde
Nová divočina bývá vnímána často negativně, jako zanedbaná a zpustlá plocha, jako něco nepatřičného a nehezkého, co je v kontrastu s lidmi podvědomě preferovanou udržovanou a kulturní krajinou. Někdy se v této souvislosti mluví přímo o „archetypálním strachu člověka z divočiny“.<ref name=":0" /> Na druhou stranu se však stává výrazným společensko-kulturním fenoménem především ve velkých městech, jejichž obyvatelé na ní oceňují právě její neuspořádanost, spontánnost a přirozenost, která chybí ve výrazně organizovaném velkoměstském prostředí.
| |||