Emerich Rath: Porovnání verzí

Narodil se v Praze. Když mu byly čtyři roky, rodina se odstěhovala do Broumova.<ref name=ih/> Byl jedním z prvních lyžařů v Čechách (bylo mu tehdy 10 let), lyžování se učil sám.

Ve čtrnácti se začal učit příručním v železářství U Rotta. Hrál fotbal za [[fotbalDFC Prag]] a hokej za DFC[[DEHG PrahaPrag]].<ref name=ih>[http://archiv.ihned.cz/c1-65941330-solo-pro-olympionika-zapomenuty-osud-nepohodlne-hvezdy Hospodářské noviny: Skluzy a odkopy Vojtěcha Scheinosta: Sólo pro olympionika - zapomenutý osud nepohodlné hvězdy]</ref> Od šestnácti let byl [[Vegetariánství|vegetariánem]]. Po vojenské službě v [[Krakov]]ě se věnoval velkému množství sportů: [[atletika|atletice]], [[plavání]], [[pozemní hokej|pozemnímu]] a [[lední hokej|lednímu hokeji]], [[kanoistika|kanoistice]] či [[rychlobruslení]].

Hodnotné jsou jeho chodecké a běžecké výkony: 108 km z [[Ústí nad Labem]] do [[Liberec|Liberce]] ušel za 12 a půl hodiny ([[1905]]), 20 km z Prahy do [[Brandýs nad Labem|Brandýsa]] za 1:49:47 ([[1908]]), [[Závod Běchovice–Praha|závod Praha-Běchovice]] za 40:52 [[1904]]. Tento závod běžel vícekrát, naposledy v roce [[1954]]. Od roku [[1905]] vyhrál v Německu 11 chodeckých závodů na 50 km s cca 30 kg vojenské výzbroje, v roce [[1909]] vytvořil rekordní čas 6:13. Říšské ministerstvo války tehdy uvažovalo o zavedení bezmasé stravy pro vojsko. Na lyžích na mistrovství Království českého v roce [[1907]] vyhrál na trati 5 km, zatímco na 10 km a 50 km byl druhý. Startoval na [[Letní olympijské hry 1908|olympijských hrách v roce 1908]] za [[Rakousko-Uhersko]], běžel [[Maratonský běh|maraton]] za 3:50:30,4. Na [[Letní olympijské hry 1912|olympiádě v roce 1912]] ve [[Stockholm]]u zaběhl maraton v čase 3:37:03.

V roce [[1912]] vyhrál [[box]]erské mistrovství Německa v těžké váze. V [[zápas]]e remizoval s berlínským mistrem těžké váhy. V Berlíně se také 24. června 1912 oženil s Františkou Krausovou.<ref name=ih/>

Během 8. ročníku padesátikilometrového mistrovského závodu v běhu na lyžích v Krkonoších dne 24. března [[1913]] po prudké změně počasí odstoupil ze závodu. Později se tři nejzdatnější závodníci, včetně Ratha vydali hledat ztraceného [[Bohumil Hanč|Bohumila Hanče]]. Rath jej našel naprosto vysíleného u [[Zlaté návrší|Zlatého návrší]], posadil jej k tyči a vydal se pro pomoc na [[Labská bouda|Labskou boudu]]. Hanč však zemřel na selhání [[srdce]]. Během záchranné akce umrznul také [[Václav Vrbata]], který Hančovi půjčil kabát a čepici. Film ''[[Synové hor'']] natočený v roce [[1956]]<ref>{{Čsfd film|id=2471|název=film Synové hor}}</ref> podle Rathových slov neodpovídal skutečnosti.

Za [[První světová válka|první světové války]] sloužil jako instruktor lyžováni v [[Alpy|Alpách]]. Ve dvacátých letech splul řeky [[Adiže|Adige]] a [[Pád (řeka)|Pád]] (z [[Bolzano|Bolzana]] do [[Benátky|Benátek]]) a [[Tibera|Tiberu]] (z [[Citta di Castello]] do [[Řím]]a).<ref name=ih/>

V roce [[1923]] se vrátil k Rottovi, kde zahájil prodej sportovních potřeb a kde také v roce [[1929]] zaměstnal i legendárního norského skokana na lyžích [[Sigmund Ruud|Sigmunda Ruuda]] (1907–1994), který na konci dvacátých let pobýval v Praze. Později si Rath otevřel vlastní obchod. V roce [[1924]] jel na kajaku 360 km po [[Seina|Seině]] do [[Paříž]]e na [[Letní olympijské hry 1924|olympijské hry]], kde se setkal s [[Pierre de Coubertin|Pierrem de Coubertinem]]. Po [[Dunaj]]i dopádloval za 24 hodin z [[Pasov]]a do [[Vídeň|Vídně]]. Vyhrával mistrovství Československa [[kajak]]ářů.