Bombard: Porovnání verzí

'''Bombard''' či '''bombarde''' je jazykový [[Varhany|varhanní]] rejstřík, obvykle basový. Typický je pro něj hlasitý hrubý tón, který zůstává zřetelný i při hře na plný stroj. Bombard je obvykle disponován v pedálu, u větších varhan i v manuálu (v rámci strojů / divizí Solo, Bombardwerk, Bombarde). Různí [[varhanář]]i využívali jak plechové tak dřevěné ozvučny (rezonátory). Bombard jakožto basový pedálový rejstřík bývá nejčastěji disponován jako 16stopý (začíná kontra oktávou), u větších varhan i jako 32stopý (začíná subkontra oktávou). 32stopý bombard bývá také označován jako kontra-bombard (contra bombarde, contrebombarde ap.). Pro manuál je určena 8- nebo 16-stopá16stopá varianta.

Bombardy se historicky začaly objevovat v [[Barokní hudba|barokní]] éře, především v jejím pozdním období. Šlo o 16stopé rejstříky, technologicky náročnější 32stopý Contre Bombarde dokázal úspěšně realizovat až francouzský varhanář [[Aristide Cavaillé-Coll]] v době [[Romantismus (hudba)|romantizmuromantismu]]. Barokním příkladem jsou varhany v katedrále svaté Cecilie v [[Albi]], kde je použit 16stopý bombard doplněný o tzv. [[ravalement]], kdy je pedálovému kontra cis (‚Cis - které nebylo v barokní hudbě obvykle využíváno) přiřazena píšťala z 32stopé oktávy produkující tón subkontra a (‚‚A). K nejznámějším příkladům romantického období patří 16- a 32stopé bombardy varhan [[Kostel svatého Sulpicia (Paříž)|svatého Sulpicia]] v Paříži, [[Chrám Matky Boží v Paříži|chrámu Matky Boží (Notre-Dame) v Paříži]], [[Bazilika svatého Saturnina z Toulouse|bazilice svatého Saturnina v Toulouse]] a v bývalém opatském kostele svatého Ouena v [[Rouen]]u, přičemž v případě posledního jmenovaného zůstal zvukový charakter od doby jeho vzniku (1890) nezměněn.