Wikipedie

Holešov: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Robot: odebrání nadbytečných mezer dle žádosti ze dne 25.10.2017
šablona Počet obyvatel, odkazy
Řádek 29:
| nadmořská výška = 232
}}
'''Holešov''' ([[latina|latinsky]] ''Holesow'', [[Němčina|německy]] ''Holleschau'', [[Hebrejština|hebrejsky]] ''העלשויא'') je [[město]] v [[okres Kroměříž|okrese Kroměříž]] ve [[Zlínský kraj|Zlínském kraji]], 13 km severozápadně od [[Zlín]]a, na západním okraji [[Hostýnské vrchy|Hostýnských vrchů]], na hranici mezi [[Haná|Hanou]] a [[Valašsko|Valašskem]] na řece [[Rusava (přítok Moravy)|Rusava]]. K 1. 1. 2017Žije zde žije 11 623 obyvatel<ref>{{CitacePočet elektronickéhoobyvatel}} periodikaobyvatel.
| příjmení = [www.menef.cz]
| jméno = Menef s.r.o.
| titul = RISY.cz - Obce - Holešov
| periodikum = www.risy.cz
| url = http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/scitani-lidu-domu-a-bytu-2011?zuj=588458
| datum přístupu = 2017-10-07
}}</ref>.
 
== Historie a zajímavosti ==
 
Holešov se utvořil na starobylé křižovatce dvou bočních tras tzv. [[Jantarová stezka|Jantarové stezky]]. V katastru dnešního Holešova byla objevena [[neolit]]ická osada, tj. sídlo trvalé povahy nejstarších zemědělců (asi 7–6 tis. let př. n. l.). Vlastní centrum Holešova je víceméně trvale osídleno od [[doba bronzová|doby bronzové]], jak dokládají objevená pohřebiště (asi 2000 př. n. l.).
 
První zmínka o obci pochází z roku [[1131]] pod jménem ''Golesouicí''. Už v roce [[1275]] se jméno změnilo na ''Holesow''.<ref name="zeme">{{Citace monografie | příjmení = Lutterer | jméno = Ivan | příjmení2 = Majtán | jméno2 = Milan | příjmení3 = Šrámek | jméno3 = Rudolf | odkaz na autora3 = Rudolf Šrámek | titul = Zeměpisná jména Československa | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1982 | isbn = neuvedeno | strany = 328 | poznámka = 1. vydání}}</ref> Obec byla původně biskupským majetkem, za [[Přemyslovci|Přemyslovců]] ale byla povýšena na městečko a později ([[1322]]) na město. Někdy před rokem [[1371]] Holešov získal [[Matouš ze Šternberka]], který byl zakladatelem lukovské a holešovské větve pánů [[šternberkové|ze Šternberka]]. Šternberkové drželi město až do roku [[1574]]. V časech [[reformace]] byl rušným centrem [[jednota bratrská|Jednoty bratrské]] i [[luterán]]ů. Katolický Holešov však byl při vpádu [[Lisovčíci|Lisovčíků]] na Moravu ušetřen, přestože okolí bylo vypleněno. V časech protireformace byl poslední rekatolizační štací [[Jan Sarkander|Jana Sarkandera]] (budoucího [[svatý|světce]]) před tím, než byl zatčen u Troubek pro zemězradu. O radostech a strastech [[třicetiletá válka|třicetileté války]] informuje zachovalý deníček holešovského měšťana. Poté Holešov získal pobělohorský zbohatlík a zemský [[zemský hejtman|hejtman]] [[Johann z Rottalu]] a učinil jej svou rezidencí, jeho nástupci pak významným kulturním centrem. S tím souviselo velkorysé budování zámku a zámecké zahrady, která v lepších časech mohla směle konkurovat [[Arcibiskupské zahrady v Kroměříži|zahradám kroměřížským]].
 
V meziválečné době zanechal v Holešově výrazné stopy v podobě dvou děl také slavný architekt [[Bohuslav Fuchs]], který zde dříve studoval na gymnáziu. Holešov se též stal útočištěm [[Charedim|ultraortodoxních]] [[Židé|Židů]] včetně několika věhlasných [[Kabala|kabalistických]] učenců, což z něj v následujících staletích učinilo poutní místo [[ortodoxní judaismus|ortodoxního]] [[Judaismus|judaismu]], na druhou stranu se negativně podepsalo na soužití menšiny s většinou. Mj. i díky této menšině prof. [[Tomáš Garrigue Masaryk]] úspěšně kandidoval do říšského sněmu za volební okrsek [[Valašsko|valašský]]. Po vzoru průmyslové výstavy v [[Praha|Praze]], se i v Holešově konala výstava, která se stala nejvýznamnějším hospodářsko-kulturním podnikem na východní [[Morava|Moravě]] před [[První světová válka|první světovou válkou]]. Bezprostředně po skončení války se v Holešově odehrál poslední protižidovský pogrom v českých zemích před druhou světovou válkou. Na počátku dvacátých let vzniklo v Holešově nejprogresivnější české [[fašismus|fašistické]] hnutí, z něhož se později změnou názvu stala [[Národní obec fašistická]].▼
V meziválečné době zanechal v Holešově výrazné stopy v podobě dvou děl také slavný architekt [[Bohuslav Fuchs]], který zde dříve studoval na gymnáziu.
 
Koncem třicátých let se Holešov stal posádkovým městem, čs. posádku elitních hraničářů však brzy vystřídala německá Schutzpolizei. V [[kasárny|kasárnách]] se pak pořádala školení a výcvik příslušníků Schutzpolizei i [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátního]] četnictva. Později na tuto tradici navázal [[komunismus|komunistický]] režim zřízením Vysoké školy [[SNB]], zahrnující i výcvikový prostor pro příslušníky pohraniční stráže. Ještě později na tuto "tradici"„tradici“ navázal [[demokracie|demokratický]] režim zřízením ''Vyšší policejní školy a Střední policejní školy MV v Holešově''<ref>[http://www.spshol.cz VPŠ a SPŠ MV v Holešově]</ref>, která je co do velikosti a rozsahu činnosti řazena mezi tři největší policejní školy v České republice.▼
▲Holešov se též stal útočištěm [[Charedim|ultraortodoxních]] [[Židé|Židů]] včetně několika věhlasných [[Kabala|kabalistických]] učenců, což z něj v následujících staletích učinilo poutní místo [[ortodoxní judaismus|ortodoxního]] [[Judaismus|judaismu]], na druhou stranu se negativně podepsalo na soužití menšiny s většinou. Mj. i díky této menšině prof. [[Tomáš Garrigue Masaryk]] úspěšně kandidoval do říšského sněmu za volební okrsek [[Valašsko|valašský]]. Po vzoru průmyslové výstavy v [[Praha|Praze]], se i v Holešově konala výstava, která se stala nejvýznamnějším hospodářsko-kulturním podnikem na východní [[Morava|Moravě]] před [[První světová válka|první světovou válkou]]. Bezprostředně po skončení války se v Holešově odehrál poslední protižidovský pogrom v českých zemích před druhou světovou válkou. Na počátku dvacátých let vzniklo v Holešově nejprogresivnější české [[fašismus|fašistické]] hnutí, z něhož se později změnou názvu stala [[Národní obec fašistická]].
 
▲Koncem třicátých let se Holešov stal posádkovým městem, čs. posádku elitních hraničářů však brzy vystřídala německá Schutzpolizei. V [[kasárny|kasárnách]] se pak pořádala školení a výcvik příslušníků Schutzpolizei i [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátního]] četnictva. Později na tuto tradici navázal [[komunismus|komunistický]] režim zřízením Vysoké školy [[SNB]], zahrnující i výcvikový prostor pro příslušníky pohraniční stráže. Ještě později na tuto "tradici" navázal [[demokracie|demokratický]] režim zřízením ''Vyšší policejní školy a Střední policejní školy MV v Holešově''<ref>[http://www.spshol.cz VPŠ a SPŠ MV v Holešově]</ref>, která je co do velikosti a rozsahu činnosti řazena mezi tři největší policejní školy v České republice.
 
Na místě bývalého [[Letiště Holešov|vnitrostátního veřejného letiště]] vzniká [[Průmyslová zóna Holešov|Strategická průmyslová zóna Holešov]]. Dokončení výstavby základní technické a dopravní infrastruktury je plánováno na konec roku 2009. Celková rozloha zóny je 360 hektarů. Zónu připravuje (prostřednictvím své společnosti Industry Servis ZK) Zlínský kraj. Na financování se podílí stát. Celkové náklady na přípravu zóny činí 1,4 miliardy korun.
 
Nejvyšší člověk, který podle dochovaných údajů kdy žil v českých zemích a v Holešově žil, zemřel a je pochován, tzv. hanácký obr [[Josef Drásal]] ([[1841]]–[[1886]]), dal své jméno nejobtížnějšímu bikemaratonu ČR, který každoročně startuje z holešovské zámecké zahrady. Poválečná existence civilního letiště přinesla Holešovu několik mistrů světa ve sportovním parašutismu a zajistila, že Holešov můžemelze každý den vidět a slyšet ve zprávách o počasí. V Holešově se také nachází Kynologický klub, který se věnuje výcviku psů, agility a obranám, popř. dalšímu výcviku.
 
V Holešově se také nachází Kynologický klub, který se věnuje výcviku psů, agility a obranám, popř. dalšímu výcviku.
 
<gallery>
Řádek 82 ⟶ 70:
|-
! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet obyvatel
| style="text-align: left;" | část Holešov || 3989 || 4274 || 4726 || 5421 || 5954 || 6603 || 6738 || 6675 || 7720 || 7916 || 8750 || 8575 || 8386 || 7886
|-
! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet obyvatel
| style="text-align: left;" | Holešov celkem || 6924 || 7267 || 8012 || 8907 || 9875 || 9714 || 10184 10 184 || 9759 || 10994 10 994 || 10972 10 972 || 12317 12 317 || 12717 12 717 || 12463 12 463 || 1175511 755
|-
! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet domů
| style="text-align: left;" | Holešov celkem || 769 || 809 || 867 || 960 || 1089 || 1204 || 1543 || 1841 || 1890 || 1947 || 1974 || 2230 || 2253 || 2311
|-
|}
Řádek 134 ⟶ 122:
| počet stran = 181
| isbn = 807220002X
}}</ref>, shodou okolností jejich bývalé spolubojovníky, kteří se jen nedávno vrátili z bojů v [[První světová válka|1.první světové válce]] a kteří byli zavražděni, když bránili svůj majetek.<ref name="Motl"/> Pogrom zastavil až příchod vojska z Kroměříže, neboť strážníci z Holešova drancovali také.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| korporace=OLAM - Společnost Judaica Holešov
Řádek 162 ⟶ 150:
| citace = 2012-01-27
| poznámka =
}}</ref> Podle Jaromíra Kopečka tomu bylo jinak: vojenská jednotka z Kroměříže se pogromu aktivně účastnila, proti pogromu zakročila až vojenská jednotka z Brna.<ref>{{Citace elektronické monografie
{{Citace elektronické monografie
| příjmení=Kopeček
| jméno=Jaromír
Řádek 172 ⟶ 159:
| vydavatel=knihovnice.cz}}</ref>
 
Židovská komunita zanikla během [[holokaust]]u. Po válce, kterou přežilo jen asi 9 % obyvatel židovského původu, byla nakrátko obnovena [[Židovská obec|náboženská obec]], ale nakonec byli zbývající členové podřízeni ŽNO v Brně. Poslední příslušník zemřel v roce [[1986]]. V současné době usiluje občanské sdružení ''OLAM – Společnost Judaica'' o obnovení židovské kulturní tradice ve městě i o obnovení náboženské obce. Členové sdružení v Holešově pořádají od roku [[2001]] Festival židovské kultury (od r.roku 2003 Týden židovské kultury) zahrnující přednášky, koncerty a promítání filmů s židovskou tematikou. Nedílnou součástí festivalu bývá také mezinárodní brigáda na zdejším [[Židovský hřbitov|židovském hřbitově]].
 
Po zničení [[Nová synagoga (Holešov)|Nové synagogy]] nacisty v roce [[1941]] se do dnešních dnů zachovala ''[[Šachova synagoga]]''. Ta je unikátní renesanční stavbou s významnou vnitřní výzdobou polského stylu a instalovanou výstavou „Židé a Morava“. Druhou židovskou památkou je [[Židovský hřbitov v Holešově|židovský hřbitov]] s nejstarším zachovaným náhrobkem z roku [[1647]].<ref name="Klenovský">Klenovský, Jaroslav. ''Židovské památky Moravy a Slezska''. 1. vyd. Brno: Era, 2001. 480 s. ISBN 80-86517-08-X</ref> Mezi nimi je nejznámější tumba [[Rabín|rabbiho]] [[Šabtaj ben Me’ir ha-Kohen|Šabtaje ben Me’ir ha-Kohena]] ([[1621]]–[[1663]]1621–1663), zvaného ''Šach'', kterou každoročně navštěvují stovky ortodoxních Židů z celého světa. V areálu hřbitova je i rekonstruovaná obřadní síň se seznamem obětí [[Holokaust|holocaustu]] a židovských vojáků padlých za 1.první světové války.
 
V Holešově působili tito rabíni:<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Jewish Encyclopedia|odkaz na korporaci=Jewish Encyclopedia|titul=
Prossnitz|url=http://www.jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=854&letter=H|datum vydání=1901|datum přístupu=2010-01-06|vydavatel=|jazyk=anglicky}}</ref> [[Isaac Segal]] ([[1630]]), [[Menachem Mendel]] ([[1646]]), [[Eliezer ben Abdeel Isaac]], [[Šabtaj ha-Kohen]] ([[1662]]), [[Moses Isaac Zunz]] ([[1668]]–[[1678]]1668–1678), [[Menahem Mendel]] ([[1679]]–[[1685]]1679–1685), [[Israel Fränkel]], [[Eliezer Oettinger]] ([[1689]]–[[1709]]1689–1709), [[Joseph Oppenheim]] ([[1710]]–[[1714]]1710–1714), [[David Strauss]] ([[1714]]–[[1722]]1714–1722), [[Saadia Katzenellenbogen]] ([[1723]]–[[1726]]1723–1726), [[Aaron Hamburg]] ([[1730]]–[[1759]]1730–1759), [[Joseph Freistadt]] ([[1760]]–[[1765]]1760–1765), [[Isaac ben Abraham]] ([[1767]]–[[1786]]1767–1786), [[Judah Löb Teomin]] ([[1788]]–[[1794]]1788–1794), [[Abraham Stern (rabín)|Abraham Stern]] ([[1796]]–[[1797]]1796–1797), [[Menahem Mendel Deutsch]] ([[1802]]–[[1819]]1802–1819), [[Joseph Biach Feilbogen]] ([[1841]]–[[1867]]1841–1867), [[Markus Pollak]] ([[1867]]–[[1893]]1867–1893), [[Jakob Freimann]] (1893-1914).<!-- přepisy jmen jsou přejaty z angličtiny a při založení článku je proto bude nejspíš nutné poopravit -->
 
== Části města ==
Řádek 188 ⟶ 175:
 
== Rodáci ==
* [[Jan z Holešova]] ([[1366]]–[[1436]]1366–1436) –, [[Benediktinský řád|benediktinský]] mnich, teolog a jazykovědec
* [[František Xaver Richter]] ([[1709]]–[[1789]]1709–1789) –, hudební skladatel a houslista
* [[Josef Drásal]] ([[1841]]–[[1886]]1841–1886) –, nejvyšší člověk, jenž kdy žil v českých zemích
* [[Theodor Čejka]] ([[1878]]–[[1957]]1878–1957) –, jeden ze zakladatelů [[Esperantské hnutí v Česku|esperantského hnutí]] v českých zemích
* [[Miroslav Lorenc]] ([[1896]]–[[1943]]1896–1943) –, český architekt, [[Československé legie|legionář]] a účastník protinacistického odboje
* [[Aleš Podhorský]] ([[1900]]–[[1964]]1900–1964) –, divadelní režisér, herec a pedagog
* [[Jaroslav Böhm]] ([[1901]]–[[1962]]1901–1962) –, archeolog
* [[Mirko Očadlík]] ([[1904]]–19641904–1964) –, hudební vědec, kritik a pedagog
* [[Jan Schneeweis]] (1904–[[1995]]1904–1995) –, klavírista, hudební skladatel, sbormistr, sběratel lidových písní a spisovatel
* [[Jiří Voženílek]] ([[1909]]–[[1986]]1909–1986) –, architekt, urbanista a vysokoškolský pedagog
* [[Ludmila Plecháčová-Mucalíková]] ([[1910]]–[[2004]]1910–2004) –, česká historička a vlastivědná pracovnice
* [[Jaroslav Simonides]] ([[1915]]–[[1996]]1915–1996) –, překladatel
* [[Zdeněk Bardoděj]] ([[1924]]–[[2008]]1924–2008) –, [[Toxikologie|toxikolog]]
* [[Jiří Daehne]]<ref>[http://www.knihkrnov.cz/osobnosti.asp DAEHNE Jiří. Osobnosti krnovského regionu]</ref> ([[1937]]–[[1999]]1937–1999) –, český pedagog a básník, autor vernovských povídek
* [[Růžena Děcká]] (* [[1946]]) –, [[Cimbál|cimbalistka]] a pedagožka
* [[Josef Rafaja]] (* [[1951]]) –, varhaník
* [[Zdeněk Grygera]] (* [[1980]]) –, bývalý fotbalový reprezentant České republiky
 
== Partnerská města ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Holešov“