Verze z 6. 12. 2016, 15:35 editovat HypoBOT (diskuse \| příspěvky) 113 777 editací m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 10. 2017, 20:13 editovat zrušit editaci Palu (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 44 085 editací vjazyce Přejít na další porovnání →
Řádek 23: }} '''Malá Asie''' (~~[[řečtina~~{{Vjazyce\|~~řecky]]~~el}} {{Cizojazyčně\|el\|''Μικρά Ασία,''}}, ''Mikra Asia,'' ~~[[latina~~{{Vjazyce\|~~latinsky]]~~la}} {{Cizojazyčně\|la\|''Asia Minor)''}}) je [[poloostrov]] mezi [[Středozemní moře\|Středozemním]], [[Egejské moře\|Egejským]], [[Marmarské moře\|Marmarským]] a [[Černé moře\|Černým mořem]]. Synonymem názvu Malá Asie je '''Anatolie''' (~~[[turečtina~~{{Vjazyce\|~~turecky]]~~tr}} {{Cizojazyčně\|tr\|''Anadolu,''}}, ~~[[kurdština~~{{Vjazyce\|~~kurdsky]]~~ku}} {{Cizojazyčně\|ku\|''Anatolya,''}}, ~~[[arménština~~{{Vjazyce\|~~arménsky]]~~hy}} {{Cizojazyčně\|hy\|''Անատոլիա''}}, ''Anatolia)''). Tento název pochází z dob [[Starověký Řím\|Římské říše]] a je odvozen ze [[starořečtina\|starořeckého]] {{Cizojazyčně\|grc\|ἀνατολή}}, ''anatolē'', „východ“. == Geografie == Jako poloostrov je Malá Asie z východu ohraničena spojnicí [[Iskenderunský záliv\|Iskenderunského zálivu]] a Černého moře, tedy přibližně 36. [[poledník]]em. Odpovídá tak zhruba dvěma třetinám asijské části [[Turecko\|Turecka]]. Jako zeměpisná oblast bývá často ztotožňována s celou asijskou částí Turecka, pak by její hranice byly vnější hranice Turecka s [[Gruzie\|Gruzií]], [[Arménie\|Arménií]], [[Ázerbájdžán]]em, [[Írán]]em, [[Irák]]em a [[Sýrie\|Sýrií]]. Některé [[Turecko#Administrativní systém\|organizačně-statistické oblasti]], do kterých se seskupují turecké provincie, včetně těch, které sahají až k východním hranicím Turecka, mají také Anatolii v názvu: [[Střední Anatolie]] ({{Cizojazyčně\|tr\|''(İç Anadolu Bölgesi),''}}), [[Jihovýchodní Anatolie]] ({{Cizojazyčně\|tr\|''(Güneydoğu Anadolu Bölgesi)''}}) a [[Východní Anatolie]] ({{Cizojazyčně\|tr\|''(Doğu Anadolu Bölgesi).''}}). Jde o převážně hornatou oblast, na severu lemovanou [[Pontské hory\|Pontskými horami]] (turecky {{Cizojazyčně\|tr\|''Kuzey Anadolu Dağları,''}}, tedy ''Severoanatolské pohoří),'' na jihu pohořím [[Taurus (pohoří)\|Taurus]]. Nejvyšší horou Turecka je [[Ararat]] (5137 m), který však leží až u arménských hranic v [[Arménská vysočina\|Arménské vysočině]]. Nejvyšší horou Pontských hor je [[Kaçkar Dağı]] (3937 m), který rovněž leží daleko na východě. Nejvyšším bodem poloostrovní Anatolie (na západ od 36. poledníku) je sopka [[Erciyas Dağı]] (3916 m). Oblastí Malé Asie probíhají dva významné [[zlom]]y; [[Severoanatolský zlom]] a [[Východoanatolský zlom]]. Řádek 39: == Historie == [[Soubor:AnatolieLimits.jpg\|náhled\|~~left~~vlevo\|Tradiční definice Anatolie uvnitř dnešního Turecka]] Od poloviny 2. tisíciletí př. n. l. do konce 8. století př. n. l. vytvořili v Malé Asii mocnou říši [[Chetité]], později vznikaly na pobřeží [[Féničané\|fénické]] a na západě [[Řekové\|řecké]] kolonie ([[Iónové]]). Tyto osady hrály významnou roli zejména v počátcích řecké kultury (například města [[Trója]], [[Trabzon]] a [[Milétos]]). V 5. stol. př. n. l. velkou část dobyli Peršané, řecký vliv znovu převládl v době [[Alexandr Veliký\|Alexandra Velikého]] (356-323 př. n. l.) Po rozmachu [[Starověký Řím\|Římské říše]] a jejího rozšíření až sem byla Malá Asie rozdělena na několik provincií - [[Bithýnie]], [[Kappadokie]], [[Kilíkie]], [[Lýdie (země)\|Lýdie]], [[Frýgie]] a další. Zde také od 1. stol. n. l. začalo šíření [[křesťanství]] mimo [[Palestina\|Palestinu]]. Po roce [[395]], kdy došlo k rozdělení impéria, připadl celý poloostrov pod správu [[Konstantinopol]]e.

Malá Asie: Porovnání verzí