Mahájána: Porovnání verzí

| strany = 30

}}</ref> kde je řečeno:

* forma je prázdností, prázdnost je formou,

* forma není oddělena od prázdnosti a prázdnost od formy.

}}</ref>

 

Více než čtyřicet let po dosáhnutí [[Bódhi|probuzení]] uvedl [[Gautama Buddha|Buddha]] znovu do pohybu kolo nauky a na Hoře supů (skt. Gridhrakúta) poblíž [[Rádžgir]]u přednesl jednu z nejdůležitějších súter, [[Lotosová sútra|sútru lotosu]]. V přítomnosti nespočetného množství různých cítících bytostí a před skupinou velmi nadaných žáků učil o mnoha metodách, které vedou k dosažení probuzení. Nauky třech vozů (ján) – [[Buddha#Šrávaka-buddha|šrávaků]], [[Buddha#Pratjéka-buddha|pratjékabuddhů]], a [[bódhisattva|bodhisattvů]] se proto různí, protože jsou přizpůsobeny úrovni bytostí, které je praktikují. Doba, na kterou se datuje jejich objevení, je jen časem jejich projevení. Tato [[sútra]] také obsahuje nauky o třech tělech Buddhy a mezi jinými také o [[Avalókitéšvara|Čenrézigovi]].<ref>{{Citace monografie

| titul = Encyklopedie východní moudrosti

| strany = 53

| isbn = 8371203543}}</ref> Cílem [[čchan]]u nebo [[zen]]u, jak byl nazván v [[Japonsko|Japonsku]], je poznání přirozenosti mysli. [[Bódhidharma]], 28. [[patriarcha]] [[čchan]]u, ho charakterizoval ve čtyřech bodech takto:

* 1. ojedinělý odkaz mimo ortodoxní učení (kyoge – betsuden)

* 2. nezávislost na svatých textech (furyu – monji)