Rosnatka královská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+
typo
Řádek 16:
| url = http://www.darwiniana.cz/vamr/?page=rostlina&id=527
| vydavatel = VAMR
| datum_přístupu = 2017-09-29}}</ref> (''Drosera regia'') je masožravá rostlina náležící do [[rod (biologie)|rodu]] [[rosnatka]] (''Drosera''), která je [[endemit|endemitním]] druhem pro jedno údolí v&nbsp;[[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]], kde obývá pouze dvě lokality (o&nbsp;výškách 500 a 900 m n. m.). Jejím [[biotop]]em je typ krajiny nazývaná [[fynbos]]. Jméno ''Drosera regia'' pochází z&nbsp;[[řečtina|řeckého]] ''{{cizojazyčně|el|Droseros}}'' − pokrytá rosou, označení ''regia'' pochází z&nbsp;[[latina|latiny]] a znamená ''královská''. Rostlina vytváří až 70cm [[list]]y, pokryté lepkavými [[tentakule (botanika)|tentakulemi]] určenými pro lov [[hmyz]]u. Na dotyk kořisti rostlina reaguje ohýbáním tentakulí i &nbsp;samotných listů. U&nbsp;rosnatky královské se vyvinulo mnoho charakteristik, které ji odlišují od většiny ostatních rosnatek − například dřevité [[oddenek|oddenky]] či nerozvíjení květních stvolů circinátní vernací (do spirály). Společně s&nbsp;molekulárními analýzami to naznačuje, že se rosnatka královská řadí mezi vývojově nejstarší žijící druhy z&nbsp;rodu.
 
[[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] rosnatku královskou nehodnotí, [[International Carnivorous Plant Society]] ji řadí mezi ohrožené druhy. V&nbsp;roce 2006 bylo nalezeno pouze 50 zbývajících jedinců v&nbsp;oblasti s&nbsp;nižší nadmořskou výškou, ve druhé oblasti nebyly nalezeny rostliny žádné. Rostlina může být kultivována, je to však obtížné. Je znám pouze jeden [[kultivar]].
Řádek 267:
Rosnatka královská je [[endemit]] Jihoafrické republiky (JAR). Byla zde nalezena pouze na dvou lokalitách o&nbsp;nadmořských výškách 500 a 900 m ve zmíněném Bainskloofu poblíž [[Wellington (západní Kapsko)|Wellingtonu]] v&nbsp;[[západní Kapsko|západním Kapsku]]. Přes další rozsáhlý průzkum nebyly rosnatky nalezeny v&nbsp;jiných podobných blízkých lokalitách. U&nbsp;těchto dvou populací, přičemž každá je omezena jen na několik set metrů čtverečních, existují malé rozdíly ve stavbě těla, jako například šířka [[list]]ů. Rosnatka královská se vyskytuje v&nbsp;oblastech porostlých nízkými nebo středně velkými stálezelenými [[keř|keři]] na [[vřesoviště|vřesovištích]]; tento biotop, charakteristický pro JAR, se nazývá [[fynbos]]. Teploty zde mohou klesnout až pod bod mrazu.
 
Půda v&nbsp;oblasti (nižší nadmořská výška), ve které se rosnatka ''Drosera regia'' vyskytuje, je charakterizována jako trvale vlhká a se strmými štěrkovitými svahy. Leží v&nbsp;korytě bývalého vodního toku. Rosnatka královská roste hlavně v&nbsp;písčitých půdách složených z&nbsp;[[rašelina|rašeliny]] a [[kvarcit]]u, které pokrývá štěrk, oddenky mohou růst mezi travinami. Další vegetaci tvoří druhy z&nbsp;rodu ''[[Leucadendron]]'' a čeledí [[šáchorovité]] (''Cyperaceae''), [[kosatcovité]] (''Iridaceae'') a [[lanovcovité]] (''Restionaceae''). V&nbsp;oblasti je také nutná přítomnost hmyzu, kterým se rostlina přiživuje, a pravidelné [[požár]]y, hubící ostatní rostliny v &nbsp;blízkosti rosnatky.<ref name=":2" /><ref name=":3" />
 
== Popis ==
Řádek 278:
Produkce dřevitých oddenků je jedna z&nbsp;neobvyklých vlastností rostliny, společná v&nbsp;rodu pouze pro ni a rosnatku ''D. arcturi''. U&nbsp;ostatních rosnatek z&nbsp;rodu nebyla tato morfologická charakteristika zaznamenána, proto jsou také ''D. regia'' a ''D. arcturi'' považovány za dvě starobylé vývojové linie. Rosnatka královská je typická také produkcí mírně ztlustlých masivních [[kořen]]ů, jejichž vrchol měří asi 15 cm a pokrývají jej [[kořenový vlásek|kořenové vlásky]]. Pomocí oddenků nebo kořenů se rostlina může [[Nepohlavní rozmnožování|nepohlavně rozmnožovat]]; děje se tak hlavně po odkvetení. Z&nbsp;nepoškozených kořenů, například při požáru, pak také může vyrůst nová rostlina.<ref name=":2" /><ref name=":4" />
 
''D. regia'' kvete během ledna a února. Vytváří až 40 cm vstřímené květní [[stvol]]y, rostoucí svisle. Na rozdíl od ostatních rosnatek z&nbsp;rodu se nevyvíjejí circinátní vernací a od rodu se odlišují i&nbsp;dalšími znaky, výjimkou je pak ''D. arcturi''. Stvoly se rozvětvují na dva výhonky, na kterých roste většinou 5 až 20 (někdy i&nbsp;30) květů růžového zbarvení s&nbsp;dlouhými [[Květní obal|okvětními lístky]], měřícími 2 až 3 cm. [[Listen]]y jsou malé a vyvíjí se na nich několik tentakulí. Z&nbsp;vrcholu [[semeník]]u vyrůstají celkem tři nerozvětvené [[blizna|blizny]], okolo semeníků poté vyrůstá pět [[tyčinka (botanika)|tyčinek]],měří dlouhýchnecelé asi 1,54 cm. Tyčinky a blizny jsou postavené tak, aby se minimalizovala možnost [[samosprašnost]]i. [[Semeno|Semena]] jsou hnědá až černá, zdobená jemným síťovitým vzorem. Měří 2 mm na délku a v&nbsp;průměru 0,5 mm. Rostlina semena vypustí do konce března.<ref name=":0" /><ref name=":2" /><ref name=":4" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Drosera regia (the King Sundew) - Carnivorous Plant Resource
| periodikum = carnivorousplantresource.com
| url = https://carnivorousplantresource.com/the-plants/drosera-regia/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2017-10-19
}}</ref>) růžového zbarvení s&nbsp;dlouhými [[Květní obal|okvětními lístky]], měřícími 2 až 3 cm.<ref name=":0" /><ref name=":2" /><ref name=":4" /><ref name="takahashi" /> Kalich měří asi 13 mm.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Roberts
| jméno = Reuben
| titul = Plants of southern Africa: floristic information 1.1
| periodikum = posa.sanbi.org
| url = http://posa.sanbi.org/flora/results_browse.php?src=FloraSA&taxon=genno=1776,spno=37
| datum přístupu = 2017-10-19
}}</ref> [[Listen]]y jsou malé a vyvíjí se na nich několik tentakulí. Z&nbsp;vrcholu [[semeník]]u vyrůstají celkem tři nerozvětvené [[blizna|blizny]], okolo semeníků poté vyrůstá pět [[tyčinka (botanika)|tyčinek]], dlouhých asi 1,5 cm. Tyčinky a blizny jsou postavené tak, aby se minimalizovala možnost [[samosprašnost]]i. [[Semeno|Semena]] jsou hnědá až černá, zdobená jemným síťovitým vzorem. Měří 2 mm na délku a v&nbsp;průměru 0,5 mm. Rostlina semena vypustí do konce března.<ref name=":0" /><ref name=":2" /><ref name=":4" /><ref name="takahashi">{{Citace periodika
| příjmení = H.
| jméno = Takahashi,
Řádek 318 ⟶ 331:
| url = http://www.jstor.org/stable/2483737
| datum přístupu = 2017-09-29
}}</ref> Většina rosnatek má počet chromozomů v&nbsp;násobcích deseti. Botanik Fernando Rivadavia navrhl, že základnídiploidní početkaryotyp chromozomůrodu pro tento rod bylčinil 20. Tento počet sdílí velká řada druhů z&nbsp;rodu, výjimkou jsou rosnatky z&nbsp;[[Austrálie]], [[Nový Zéland|Nového Zélandu]] a jihozápadní [[Asie]] (2n = 6−64 chromozomů).<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Rivadavia
| jméno = F
Řádek 374 ⟶ 387:
| datum přístupu = 29.9.2017
| jazyk = en
}}</ref> Někteří autořibotanikové (například publikace Barthlott, W., Porembski, S., Seine, R. a Theisen) ji dokonce považují za ohroženou vyhynutím.<ref name=":1" />
 
== Kultivace ==