Blansko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
doplnění a ref. |
||
Řádek 35:
== Historie ==
[[Soubor:Blansko(zámek).jpg|náhled|vlevo|Blanenský zámek]]
Z první poloviny jedenáctého století pocházejí střepy keramiky, které byly v roce 2017 nalezeny při stavebních pracích u blanenského kostela.<ref> {{Citace elektronického periodika
První zmínka o zdejší osadě (dnešním ''Starém Blansku'') na pravém břehu Svitavy se objevuje v Letopise tzv. [[Kanovník vyšehradský|Kanovníka vyšehradského]] a váže se k roku [[1136]], kdy probíhal ostrý majetkový (ale v pozadí hlavně politický) spor o právo vystavět v Blansku kostel mezi olomouckým biskupem [[Jindřich Zdík|Jindřichem Zdíkem]] a brněnským údělným knížetem [[Vratislav Brněnský|Vratislavem]]. Blansko se s dalšími osadami stalo majetkem [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckého biskupství]] a jeho držitelé dostávali toto zboží jako [[léno]]. Centrem tohoto panství se stal v 2. polovině 13. století hrad [[Blansek]] východně od Blanska.▼
| příjmení = Štégnerová
| jméno = Jana
| odkaz na autora =
| titul = Objev. Blansko je o sto let starší, zjistili archeologové
| periodikum = Blanenský deník
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 2017-09-26
| datum přístupu = 2017-10-17
| url = http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/objev-blansko-je-o-sto-let-starsi-zjistili-archeologove-20170926.html
| issn =
}}</ref>
▲První písemná zmínka o zdejší osadě (dnešním ''Starém Blansku'') na pravém břehu Svitavy se objevuje v Letopise tzv. [[Kanovník vyšehradský|Kanovníka vyšehradského]] a váže se k roku [[1136]], kdy probíhal ostrý majetkový (ale v pozadí hlavně politický) spor o právo vystavět v Blansku kostel mezi olomouckým biskupem [[Jindřich Zdík|Jindřichem Zdíkem]] a brněnským údělným knížetem [[Vratislav Brněnský|Vratislavem]]. Blansko se s dalšími osadami stalo majetkem [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckého biskupství]] a jeho držitelé dostávali toto zboží jako [[léno]]. Centrem tohoto panství se stal v 2. polovině 13. století hrad [[Blansek]] východně od Blanska.
Roku [[1277]] založil olomoucký biskup [[Bruno ze Schauenburku]] na levém břehu řeky novou osadu, která se jako tzv. ''Nové Blansko'' stala jádrem pozdějšího města. V držení obou vesnic se vystřídala řada lenních majitelů, z nichž k nejznámějším patřil rod pánů [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|z Kunštátu]] a [[Boskovicové|Černohorských z Boskovic]]. Od roku [[1526]] měl blanenské panství rod pánů z Doubravky a Hradiště, za nichž byl zanedbaný statek zveleben a opraven a osady Staré a Nové Blansko sloučeny v jeden celek. [[Jan Dubravius]] odkoupil od [[Jaroslav Černohorský z Boskovic|Jaroslava Černohorského z Boskovic]] blanenský manský dvůr, který spojil s ostatním zbožím. Roku [[1580]] povýšil [[Matyáš Žalkovský ze Žalkovic]] Blansko na [[městys|městečko]]. V letech [[1631]]–[[1694]] držel Blansko rod [[páni z Rožmitálu|pánů z Rožmitálu]]. Slezský rod hrabat [[Gellhornové|Gellhornů]] zde v roce [[1698]] založil první železárny. K rozvoji Blanska došlo v 19. století právě v souvislosti s rozmachem zdejších [[ČKD Blansko|železáren a strojíren]], které zbudoval [[Hugo František Salm]]. K dalšímu rozmachu města přispěla [[železniční trať Brno – Česká Třebová]], která byla slavnostně otevřena 1. ledna [[1849]]. V tomto období, kdy došlo ke zrušení [[robota|roboty]] a šlechtických panství, se stalo Blansko centrem jednoho ze tří [[soudní okres|soudních okresů]], které spadaly pod hejtmanství v [[Boskovice|Boskovicích]].
| |||