Referendum o nezávislosti Katalánska 2017: Porovnání verzí

 

== Průběh ==

Přibližně polovina škol byla obsazena policií. Zasahuje nedobrovolně i katalánská policie. Španělská policie se dobývala do škol a do jiných volebních míst.<ref>{{Citace periodika| periodikum = Aktuálně| datum = 2017-10-01| url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/vstala-jsem-brzy-zeme-me-potrebuje-katalanci-od-rana-tvori-f/r~dac87dcea66211e79142002590604f2e/| datum přístupu = 2017-10-01}}</ref> V ulicích Barcelony policie podle svědků použila i gumové projektily, od roku 2014 v Katalánsku zákonem zakázané, zraněno bylo během konání referenda přes 840 lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Během hlasování o nezávislosti Katalánska bylo zraněno přes 840 lidí | periodikum = ČT24 | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2258929-katalanci-se-schazeji-k-referendu-o-nezavislosti}}</ref><ref>[https://elpais.com/ccaa/2017/10/01/catalunya/1506820036_546150.html Článek na portálu elpais.com {{es}}]</ref> Španělská vláda se posléze prostřednictvím [[Enrico Millo|Enrica Milleho]] za svoje neadekvátní jednání, jež vyústilo v Katalánsku k násilí, omluvila.<ref>{{Citace periodika

| titul = Španělská vláda se omluvila za policejní brutalitu v Katalánsku

[[Soubor:Rajoy con la Canciller de Alemania ANGELA MERKEL.jpg|náhled|Španělský premiér [[Mariano Rajoy]] s německou kancléřkou Merkelovou]]

[[File:Spanish Civil Guard action in Terrassa 169.jpg|right|thumb|Protest proti razii španělské policie v [[Tarrasa|Terrasse]], kterou nařídila španělská centrální vláda]]

Referenda o nezávislosti Katalánska z roku 2014 a 2017 jsou v příkrém rozporu s představami centrální španělské vlády v [[Madrid|Madridu]], vedené [[Lidová strana (Španělsko)|Lidovou stranou]] (PP), v jejímž čele stojí premiér země [[Mariano Rajoy]].<ref>{{Citace periodika

| příjmení =