Rosnatka královská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
dle ds
Řádek 16:
| url = http://www.darwiniana.cz/vamr/?page=rostlina&id=527
| vydavatel = VAMR
| datum_přístupu = 2017-09-29}}</ref> (''Drosera regia'') je masožravá rostlina náležící do [[rod (biologie)|rodu]] [[rosnatka]] (''Drosera''), která je [[endemit|endemitním]] druhem pro jedno údolí v&nbsp;[[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]], kde obývá pouze dvě lokality (o&nbsp;výškách 500 a 900 m n. m.). Jejím [[biotop]]em je oblasttyp krajiny nazývaná [[fynbos]]. Jméno ''Drosera regia'' pochází z&nbsp;[[řečtina|řeckého]] ''{{cizojazyčně|el|Droseros}}'' − pokrytépokrytá rosou, označení ''regia'' pochází z&nbsp;[[latina|latiny]] a znamená ''královskýkrálovská''. Rostlina vytváří až 70cm [[list]]y, pokryté lepkavými [[tentakule (botanika)|tentakulemi]] určenými pro lov [[hmyz]]u. Na dotyk kořisti rostlina reaguje jejich ohýbáním tentakulí i samotných listů. U&nbsp;rosnatky královské se vyvinulo mnoho charakteristik, které ji odlišují od většiny ostatních zástupců rodu ''Drosera''rosnatek − například dřevité [[oddenek|oddenky]] či nerozvíjení listů circinátní vernací (do spirály). Společně s&nbsp;molekulárními analýzami to naznačuje, že se rosnatka královská řadí mezi vývojově nejstarší žijící druhy z&nbsp;rodu.
 
[[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] rosnatku královskou nehodnotí, [[International Carnivorous Plant Society]] ji řadí mezi ohrožené druhy. V&nbsp;roce 2006 bylo nalezeno pouze 50 zbývajících jedinců v&nbsp;oblasti s&nbsp;nižší nadmořskou výškou, ve druhé oblasti nebyly nalezeny rostliny žádné. Rostlina může být kultivována, je to však obtížné. Je znám pouze jeden [[kultivar]].
Řádek 25:
| url = http://www.ipni.org/ipni/idPlantNameSearch.do?id=321953-1
| datum přístupu = 2017-09-27
}}</ref> Stephensovou o&nbsp;tomto novém druhu informoval pan J. Renni, který tři roky před popsáním druhu objevil několik rostlin v&nbsp;blízkosti potoka v&nbsp;[[BaviaanskloofBaviaans Mega Reserve]] ve [[Východní Kapsko|Východním KapskuKloof]]. Další rosnatky byly objeveny na blízké (přímo nad touto oblastí) [[náhorní plošina|náhorní plošině]] ležící mezi South Ridge Peak a Observation Point, roku 1926 pak byla nalezena populace vzdálená asi 6,5 km od vrcholu [[Slanghoek]] v&nbsp;blízkosti řeky [[Witte]].<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Stephens
| jméno = Edith L.
Řádek 40:
}}</ref>
 
Jméno ''Drosera regia'' je složeninou ze [[řečtina|řeckého]] ''{{cizojazyčně|el|droseros}}'', což znamená ''pokrytépokrytá rosou'',<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Barthlott
| jméno = W. & kol
Řádek 53:
| strany = 94–106
| isbn = 978-0-88192-792-4
}}</ref> a [[latina|latinského]] ''{{cizojazyčně|la|regia}}'', znamenající ''královskýkrálovská''.<ref name=":0" /> Stephensová zařadila tento druh do skupiny ''Psychophila'', která tehdy zahrnovala druhy ''[[Drosera arcturi]]'', ''[[Drosera stenopetala]]'' a ''[[Drosera uniflora]]'', pozastavovala se však nad neobvyklým [[květenství]]m.<ref name=":2">{{Citace periodika
| příjmení = Gibson
| jméno = R
Řádek 73:
| strany = 187–201
| url =
}}</ref> Dle studie Seineho a Barthlotta z&nbsp;roku 1994 by měl být tento druh zařazen do nového [[podrod]]u ''Regiae'' v&nbsp;rodu ''[[rosntkarosnatka|Drosera]]''.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Seine
| jméno = Rüdiger
Řádek 179:
}}
|}
Rosnatka královská byla považována za vývojově nejstarší ze všech existujících rosnatek, a to následkem svého neobyčejného vzhledu.<ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení = McPherson
| jméno = S
Řádek 192:
| strany = 154–157
| isbn = 978-0-9558918-1-6
}}</ref> Tuto teorii podpořily molekulární analýzy. První [[klad]]istická studie, založená na analýze rostlinného [[enzym]]u [[Rubisco]] a porovnávání vzhledu rostlin, určila, že rosnatka královská tvoří sesterský klad ke zbylým zkoumaným rosnatkám rodu ''Drosera''; všechny rosnatky potom tvoří sesterský klad k&nbsp;[[mucholapka podivná|mucholapce podivné]] (''Dionaea muscipula'') z&nbsp;rodu ''Dionaea''.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Williams
| jméno = & kol
Řádek 226:
}}</ref>
 
Během studií také vyplynuly důkazy o&nbsp;vývoji lapacího listu, který k&nbsp;lovu kořisti využívá například mucholapka podivná nebo aldrovandky, z&nbsp;pastí tvořených [[tentakule (botanika)|tentakulemi]] jako u&nbsp;''D. regia''. Dle molekulárních a fyziologických údajů se ze společného předka rodu ''Drosera''rosnatek oddělily mucholapky a aldrovandky; živým důkazem o&nbsp;příbuznosti těchto druhů má být právě rosnatka královská a další rosnatky. U&nbsp;některých druhů rosnatek rodu ''Drosera'' byly zaznamenány adaptace, jako například rychlé pohyby listů a tentakulí, které mohou vést ke vzniku lapacích listů. K&nbsp;vývoji by mohlo docházet s&nbsp;cílem ulovit i&nbsp;větší kořist. Zatímco z&nbsp;lepkavých tentakulí se větší živočich může osvobodit, lapací listy mu v&nbsp;tom obyčejně zabrání. Lapací listy také účinněji brání [[kleptoparazitismus|kleptoparazitismu]], tedy že někdo rostlinu obere o&nbsp;uloveného živočicha ještě než jej stačí strávit.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Cameron
| jméno = Kenneth M.
Řádek 265:
 
== Výskyt ==
Rosnatka královská je [[endemit]] Jihoafrické republiky (JAR). Byla zde nalezena pouze na dvou lokalitách o&nbsp;nadmořských výškách 500 a 900 m ve zmíněném Bainskloofu poblíž [[Wellington (západní Kapsko)|Wellingtonu]] v&nbsp;[[západní Kapsko|západním Kapsku]]. Přes další rozsáhlý průzkum nebyly rosnatky nalezeny v&nbsp;jiných podobných blízkých lokalitách. U&nbsp;těchto dvou populací, přičemž každá je omezena jen na několik set metrů čtverečních, existují malé rozdíly ve stavbě těla, jako například šířka [[list]]ů. Rosnatka královská se vyskytuje v&nbsp;oblastech porostlých nízkými nebo středně velkými stálezelenými [[keř|keři]] na [[vřesoviště|vřesovištích]]; tento biotop, charakteristický pro JAR, se nazývá [[fynbos]]. MůžeTeploty zde propuknoutmohou mrázklesnout až pod bod mrazu.
 
Půda v&nbsp;oblasti (nižší nadmořská výška), ve které se rosnatka ''Drosera regia'' vyskytuje, je charakterizována jako trvale vlhká a tvořená převážně [[štěrk]]em. Rosnatka královská roste hlavně v&nbsp;písčitých půdách složených z&nbsp;[[rašelina|rašeliny]] a [[kvarcit]]u, (často je také pokrývá štěrk). V&nbsp;její blízkosti rostou jiné druhy rostlin, například [[tráva|traviny]] a [[ostřice]] − zaznamenány byly například druhy z&nbsp;rodu ''[[Leucadendron]]'' a čeledí [[šáchorovité]] (''Cyperaceae''), [[kosatcovité]] (''Iridaceae'') a [[lanovcovité]] (''Restionaceae''). V&nbsp;oblasti by měl žít hmyz, kterým se rostlina přiživuje, také by zde měly propukat pravidelné [[požár]]y, hubící ostatní rostliny v blízkosti rosnatky.<ref name=":2" /><ref name=":3" />
 
== Popis ==
Řádek 318:
| url = http://www.jstor.org/stable/2483737
| datum přístupu = 2017-09-29
}}</ref> V&nbsp;roduVětšina ''Drosera''rosnatek většina druhů počet chromozomů v&nbsp;násobcích deseti. Botanik Fernando Rivadavia navrhl, že základní počet chromozomů pro tento rod byl 20. Tento počet sdílí velká řada druhů z&nbsp;rodu, výjimkou jsou rosnatky z&nbsp;[[Austrálie]], [[Nový Zéland|Nového Zélandu]] a jihozápadní [[Asie]] (2n = 6−64 chromozomů).<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Rivadavia
| jméno = F