Verze z 24. 4. 2016, 16:58 editovat Omikrofan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 131 editací m →‎Dějiny: překlep fix značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Aktuální verze z 6. 10. 2017, 10:06 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: [[Soubor:Joachimsthaler 1525.jpg\|~~thumb~~náhled\|[[Jáchymovský tolar]] z roku 1525, ražený [[Štěpán Šlik\|Štěpánem Šlikem]] z moci mincovního práva uděleného králem [[Ludvík Jagellonský\|Ludvíkem I. Jagellonským]]]] '''Mincovní právo''', neboli '''''mincovní regál''''', ({{vjazyce2\|de\|''Münzregal''}} ) bylo výhradní právo razit mince. == Charakter == Mincovní právo náleželo obvykle pouze panovníkovi, patřilo tedy k [[Regál (právo)\|''regálům'']] a zahrnovalo i právo kontroly nad jakostí mince, řízení oběhu mincí, zákaz vývozu domácích mincí a zákaz či omezování dovozu mincí cizích. Panovníci vydávali mincovní řády, kterými se práva upravovalo. Mincovní regál spravoval královský [[mincmistr]], který současně dohlížel i na [[horní regál]]. == Dějiny == Do konce [[12. století]] v českém státě nerazil mince jen panovník, takže se mincovní regál v pravém slova smyslu formoval až od [[13. století]]. Původně se mince pokládala za panovníkův majetek a zdroj jeho příjmů. Proto panovník stanovoval jeho hodnotu. Později mince přestávala být majetkem panovníka a stala se majetkem státu. Na stát přešlo i právo mince razit. Některé osoby a města si podle svých privilegií razila vlastní mince většinou z ekonomických důvodů. Počátky [[Numizmatika\|numizmatiky]], přesněji řečeno peněžní oběh, byl zkoumán již v [[Starověk\|antice]], v [[16. století]] se jí zabýval také například [[Mikuláš Koperník]]. {{pahýl}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Latinská slova a fráze]] [[Kategorie:Právo ve středověku]]

Mincovní regál: Porovnání verzí