Turkestánský hřbet: Porovnání verzí

| název = Turkestánský hřbet<br />Туркестанский хребет

| obrázek = Ayni_zarafshon_river.jpg

| popisek = Řeka Zeravšan tvořící jižní hranici hřbetu

| alt = Řeka [[Zeravšan]] tvořící jižní hranici hřbetu

| nejvyšší bod = [[Pik Skalistyj]] (Скалистый)

| maximální výška = 5621

| délka = 350

| rozloha =

| poznámka k rozloze =

| střední výška =

| nadřazená jednotka = [[Pamíro-Alaj]]

| sousední jednotky = [[Ferganská kotlina]], [[Alajský hřbet]], [[Zeravšanský hřbet]]

| podřazené jednotky =

| světadíl = [[Asie]]

| stát = {{Flagicon|Kyrgyzstán}} [[Kyrgyzstán]]<br />{{Flagicon|Tádžikistán}} [[Tádžikistán]]<br />{{Flagicon|Uzbekistán}} [[Uzbekistán]]

| mapa =

| popisek mapy =

| loc-map =

| hornina = [[žula]], [[vápenec]], [[břidlice]]

| povodí = [[Syrdarja]], [[Zeravšan]]

| poznámka =

'''Turkestánský hřbet''' ({{Vjazyce|ru}} {{Cizojazyčně|ru|''Туркестанский хребет''}}) je horský hřeben ve [[Střední Asie|střední Asii]] náležící do horské soustavy [[Pamíro-Alaj|Pamiro-Alaje]]. Na východě začíná v Matčinském horském uzlu, probíhá po hranici [[Kyrgyzstán|Kyrgyzstánu]]u a [[Tádžikistán|Tádžikistánu]]u, na západě pak zaniká v uzbeckých pouštích nad městem [[Samarkand]]. Jeho délka je přibližně 350 km, nejvyšším vrcholem je [[Pik Skalistyj]] (5621 m n. m).<ref name=":1" />

}}</ref> odtud pak sleduje striktně východo-západní směr a po jeho vrcholcích probíhá [[Kyrgyzstán|kyrgyzsko]]-[[Tádžikistán|tádžická]] [[státní hranice]]. Na západ pokračuje značně [[Ledovec|zaledněnou]] oblastí. Největší je mohutný Zeravšanský ledovec o délce 25 km<ref>{{Citace monografie

}}</ref> a ploše 126 km²,<ref name=":1" /> zdrojnice řeky Zeravšan. Dalšími velkými ledovci jsou ledovce Ščurovského nebo Kšemiš. Nad ledovcem Kšemiš se nachází i nejvyšší hora celého horstva – [[Pik Skalistyj]] (5621 m n. m.) – a další vrcholy překonávanící nadmořskou výšku 5000 metrů (pik Boec 5398 m n. m., Kšemiš-Baši 5290 m n. m.). Dále na západ pak zalednění ustupuje, vzrůstá ovšem počet mohutných [[Žula|granitových]] [[Skalní věž|věží]]. Jejich koncentrace je nejvyšší v oblasti doliny Karavšin (pik Pyramidalnyj 5510 m n. m., pik 4810, pik Slesova, pik 1000 let ruského křesťanství, pik Asan atd.), a v okolí piků Ak-su (5355 m n. m.) a Sabach (5282 m n. m.).<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Ve směru od východu je posledním vrcholem převyšujícím 5000 metrů pik Aknukur (5101 m n. m.), za ním se hřeben postupně snižuje, opouští kyrgyzsko-tádžickou hranici a zcela vstupuje na území Tádžikistánu. V sedle [[Šachristan]] (3378 m n. m.) ho protíná silnice spojující dvě největší tádžická města – [[Dušanbe]] a [[Chudžand]]. Za ním tvoří hřeben hranici mezi [[Uzbekistán]]em a Tádžikistánem. A na této hranici také Turkestánský hřbet zaniká, a to nedaleko výtoku řeky Zeravšan z Tádžikistánu do Uzbekistánu na východ od historického města [[Samarkand]].