Turkestánský hřbet: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - reliéf
| název = Turkestánský hřbet<br />Туркестанский хребет
| obrázek = Ayni_zarafshon_river.jpg
| popisek = Řeka Zeravšan tvořící jižní hranici hřbetu
| alt = Řeka [[Zeravšan]] tvořící jižní hranici hřbetu
| nejvyšší bod = [[Pik Skalistyj]] (Скалистый)
| maximální výška = 5621
| délka = 350
| rozloha =
| poznámka k rozloze =
| střední výška =
| nadřazená jednotka = [[Pamíro-Alaj]]
| sousední jednotky = [[Ferganská kotlina]], [[Alajský hřbet]], [[Zeravšanský hřbet]]
| podřazené jednotky =
| světadíl = [[Asie]]
| stát = {{Flagicon|Kyrgyzstán}} [[Kyrgyzstán]]<br />{{Flagicon|Tádžikistán}} [[Tádžikistán]]<br />{{Flagicon|Uzbekistán}} [[Uzbekistán]]
| mapa =
| popisek mapy =
| loc-map =
| hornina = [[žula]], [[vápenec]], [[břidlice]]
| povodí = [[Syrdarja]], [[Zeravšan]]
| poznámka =
}}
'''Turkestánský hřbet''' ({{Vjazyce|ru}} {{Cizojazyčně|ru|''Туркестанский хребет''}}) je horský hřeben ve [[Střední Asie|střední Asii]] náležící do horské soustavy [[Pamíro-Alaj|Pamiro-Alaje]]. Na východě začíná v Matčinském horském uzlu, probíhá po hranici [[Kyrgyzstán|Kyrgyzstánu]]u a [[Tádžikistán|Tádžikistánu]]u, na západě pak zaniká v uzbeckých pouštích nad městem [[Samarkand]]. Jeho délka je přibližně 350 km, nejvyšším vrcholem je [[Pik Skalistyj]] (5621 m n. m).<ref name=":1" />
 
== Geografie ==
Řádek 37:
| isbn = 80-242-0291-3
| strany = 94 - 101
}}</ref> odtud pak sleduje striktně východo-západní směr a po jeho vrcholcích probíhá [[Kyrgyzstán|kyrgyzsko]]-[[Tádžikistán|tádžická]] [[státní hranice]]. Na západ pokračuje značně [[Ledovec|zaledněnou]] oblastí. Největší je mohutný Zeravšanský ledovec o délce 25 km<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Votýpka
| jméno = Jan
Řádek 45:
| rok = 1982
| strany = 300 - 302
}}</ref> a ploše 126 km<sup>2</sup>,<ref name=":1" /> zdrojnice řeky Zeravšan. Dalšími velkými ledovci jsou ledovce Ščurovského nebo Kšemiš. Nad ledovcem Kšemiš se nachází i nejvyšší hora celého horstva – [[Pik Skalistyj]] (5621 m n. m.) – a další vrcholy překonávanící nadmořskou výšku 5000 metrů (pik Boec 5398 m n. m., Kšemiš-Baši 5290 m n. m.). Dále na západ pak zalednění ustupuje, vzrůstá ovšem počet mohutných [[Žula|granitových]] [[Skalní věž|věží]]. Jejich koncentrace je nejvyšší v oblasti doliny Karavšin (pik Pyramidalnyj 5510 m n. m., pik 4810, pik Slesova, pik 1000 let ruského křesťanství, pik Asan atd.), a v okolí piků Ak-su (5355 m n. m.) a Sabach (5282 m n. m.).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Ущелье Каравшин и ущелье Ляйляк. Памиро-Алай
| vydavatel = ClimberCA.com
Řádek 51:
| jazyk = rusky
| korporace = ClimberCA.com
}}</ref> Ve směru od východu je posledním vrcholem převyšujícím 5000 metrů pik Aknukur (5101 m n. m.), za ním se hřeben postupně snižuje, opouští kyrgyzsko-tádžickou hranici a zcela vstupuje na území Tádžikistánu. V sedle [[Šachristan]] (3378 m n. m.) ho protíná silnice spojující dvě největší tádžická města – [[Dušanbe]] a [[Chudžand]]. Za ním tvoří hřeben hranici mezi [[Uzbekistán]]em a Tádžikistánem. A na této hranici také Turkestánský hřbet zaniká, a to nedaleko výtoku řeky Zeravšan z Tádžikistánu do Uzbekistánu na východ od historického města [[Samarkand]].
 
== Reference ==
Řádek 64:
{{Pamíro-Alaj}}
{{Portály|Geografie}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Pohoří v Tádžikistánu]]