Verze z 5. 5. 2013, 12:55 editovat Jj14 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 592 editací m ztpo ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 10. 2017, 14:55 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{neověřeno}} [[~~Image~~Soubor:Relaxation in Tel Aviv hotel by David Shankbone.jpg\|~~thumb~~náhled\|Ploché sklo použité jako obvodový plášť budovy vytváří velká okna v kavárně v [[Tel Aviv]]u v [[Izrael]]i a umožňuje tak velmi dobrý výhled na [[Středozemní moře]].]] '''Ploché sklo''' neboli '''tabulové sklo''' spadá do kategorie stavebního a [[Technické sklo\|technického skla]]. Používá se zejména pro zasklívání plášťů [[Budova\|budov]], tvorbě skleněných stavebních příček, pro výplně [[Okno\|oken]], [[Výloha (obchod)\|výloh]], [[Dveře\|dveří]], [[balkón]]ových a schodišťových [[zábradlí]], přístřešků na autobusových a tramvajových zastávkách, výrobě skleněného [[Nábytek\|nábytku]] nebo skleněných částí klasického nábytku, k výrobě [[Bezpečnostní sklo\|bezpečnostních skel]] (například neprůstřelné sklo), ke zhotovování [[Zrcadlo\|zrcadel]], protipožárních skel, dále také k výrobě skleněných [[Akvárium\|akvárií]], [[Terárium\|terárií]], ke stavbě [[skleník]]ů a k zasklívání [[Pařeniště\|pařenišť]], k zasklívání fotografií a obrazů, ke zhotovování reklamních a informačních panelů a poutačů, k výrobě skleněných výplní ledniček, chladniček a dalších elektrospotřebičů a speciálních elektrických přístrojů apod. [[Soubor:Warszawa-Focus.jpg\|~~left~~vlevo\|~~thumb~~náhled\|[[Sklo]] použité jako obkladový materiál pláště budovy ve [[Varšava\|Varšavě]] v Polsku.]] Ploché sklo se dá použít i pro výrobu tvrzených a izolačních skel (vrstvených skel - dvojskel a trojskel) a k dalším speciálním účelům. Může být vyrobeno jak čiré resp. dokonale průhledné tak i ornamentální (propouštějící světlo, ale neprůhledné), může být vyrobeno i barevné. Dá se brousit, leštit, vrtat, leptat, gravírovat, dá se i potiskovat (například rotační sítotisk) a lze na něj malovat keramickými barvami. == Výroba == * výroba pomocí skleněných válců nebo rotujících baněk (historické metody dnes již nepoužívané) * litím (starší způsob), kontinuálním litím a válcováním (novější způsob) * tažením (kovejorová výroba) * plavením (tzv. float technologie - nejmodernější technologie) [[Soubor:Praha, Stresovice - Na Malovance 14 (okno I).jpg\|~~left~~vlevo\|~~thumb~~náhled\|Třídílné plastové [[okno]] s meziokenními rámečky osazené do starší zástavby ([[Praha]], [[Střešovice]]).]] == Použití v dopravě == Ploché sklo je používáno i v řadě [[Dopravní prostředek\|dopravních prostředků]] především pro výrobu bočních oken (například: osobní automobily, autobusy, tramvaje, trolejbusy, železniční vozy pro přepravu osob apod.). U [[luxus]]ních dopravních prostředků mohou být tato skla speciálně upravena jakožto skla vrstvená, tónovaná, polopropustná či neprůstřelná resp. bezpečnostní apod. == Transport plochého skla == Ploché sklo je nutno vždy [[transport]]ovat ve svislé poloze (včetně ručního přenášení), pro tyto účely existují speciální [[nákladní automobil]]y resp. automobilové [[návěs]]y a [[přívěs]]y. == Historie == Ploché sklo se v Evropě vyrábí již od středověku ([[14. století]]). Původní ruční technologie ze 14. století spočívala ve výrobě skleněných válců a jejich následným rozstřižením a postupným rovnáním (rozžehlováním) nebo rotací skleněné baňky (roztáčením skla). Výroba klasického litého skla začala být používána již koncem 17. století. Společně s novými technologiemi výroby plochého skla se postupně zdokonalovaly i jeho finální výrobní operace, zejména jeho následné broušení a leštění na zrcadlovou kvalitu. Lité sklo také umožnilo postupné zavedení jeho strojní výroby. Od 30. let 19. století se začala uplatňovat další technologie výroby plochého skla tažením. Ve 20. letech 20. století se ploché sklo začalo vyrábět i nepřetržitým (kontinuálním) litím a válcováním, které bylo spojeno s oboustranným broušením, šlo o tzv. konvejorovou výrobu. V roce 1957 pak vznikla první nejmodernější float technologie plavení skla po hladině roztaveného kovu, která je v tomto případě vytvořena roztaveným [[cín]]em, což následně zcela odstranilo nutnost následného finálního broušení a leštění skla. [[Soubor:Glasscheibentransport-001.jpg\|~~thumb~~náhled\|Speciální přívěs se stojany pro transport tabulového skla]] {{Autoritní data}} [[Kategorie:Sklo]]

Ploché sklo: Porovnání verzí