Katakomby: Porovnání verzí

[[Soubor:Catacombe.jpg|thumbnáhled|Kalixtovy katakomby v [[Řím]]ě]]

Katakomby se obvykle vykopávaly do [[tuf]]u{{chybí zdroj}}, běžné a snadno opracovatelné horniny, mohly mít i několik pater a dosahovaly hloubky až třiceti metrů.

Ve shodě s [[římské právo|římským právem]] musely být katakomby za hranicemi města, pohřbíváni i spalování mrtvol v obvodu města bylo zakázáno z důvodů náboženských i hygienických.

[[etymologie|Etymologicky]] slovo katakomby pochází z pozdnělatinského ''catacumbus'', jeho další původ je nejistý. Snad souvisí s řeckými výrazy κατά κυμβής či κατά κύμβας (za jeskyněmi).

K nejslavnějším katakombám patří [[Kalixtovy katakomby]] a Katakomby sv. Šebestiána v Římě.

== Popis ==

[[FileSoubor:Good shepherd 02b close.jpg|thumbnáhled|upright|Freska "Dobrého pastýře", Kalixtovy katakomby v Římě]]

Katakomby jsou vždy umístěny mimo město, pohřbívání uvnitř města starořímské zákony z důvodů náboženských i hygienických zakazovaly. Pozemky, na nichž se stavělo, patřily buď soukromým osobám, nebo pohřebním [[spolek|spolkům]]. Obvykle se stavěly jako dlouhé, úzké chodby označované jako ''ambulacra'' (singulár ''ambulacrum''), v hloubce od sedmi do třiceti metrů pod povrchem, o výšce i šířce asi 2,5 metru, propojené mezi úrovněmi strmými schody. Ve stěnách ambulaker byly vytesány hrobní výklenky, označované jako ''loculi'' (singulár ''loculus''), vysoké asi 40-60 cm a hluboké asi 120-150 cm. Někdy to mohly být i velké kamenné komory, do nichž se ukládala těla zabalená do [[rubáš]]ů nebo uložená v kamenných [[sarkofág|sarkofázích]].

Kromě loculů se v ambulacrech mohly nacházet i ''cubicula'' (singulár ''cubiculum''), v nichž byla pohřbena celá rodina nebo společnost, [[krypty]], v nichž se obvykle nacházela zvláštní hrobka jednoho [[mučedník]]a. Dalším druhem hrobky byl výklenek s obloukem, tzv. ''arcosolium'', do nichž se obvykle pohřbívali šlechtici, mučedníci a [[papež]]ové. Vzduch a světlo se do katakomb dostávaly prostřednictvím svislých čtvercových šachet, označovaných jako ''lucernarium''. Hrobky se uzavíraly [[malta|maltou]] a [[mramor]]ovou deskou, eventuálně [[terakota|terakotovými]] cihlami, na něž se vyrývalo jméno zemřelého, věk a datum úmrtí, eventuálně další informace a nápisy s náboženským či symbolickým významem.