Pařížská univerzita: Porovnání verzí

{{Možná hledáte|tento=bývalé univerzitě v [[Paříž]]i|jiné=[[Sorbonna|Sorbonnu]] – jednu z jejích součástí}}

'''Pařížská univerzita''' (''Université de Paris'') je dnes historický termín, který označuje starobylou [[univerzita|univerzitu]] v [[Paříž]]i. Byla jednou z nejstarších a nejvýznamnějších evropských univerzit a zastřešovala několik akademických [[fakulta|fakult]] a [[kolej (vzdělávací zařízení)|kolejí]], z nichž nejvýznamnější byla [[Sorbonna]]. Její název se také stal [[synonymum|synonymem]] pro Pařížskou univerzitu. Vznikla ve [[středověk]]u jako centrum [[scholastika|scholastiky]]. Za [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] byla zrušena a nahrazena specializovanými vysokými školami, po sto letech na konci [[19. století]] byla obnovena, ale po [[Květen 1968 ve Francii|studentských nepokojích v roce 1968]] opět zanikla. V roce [[1970]] byla na základě nového vysokoškolského zákona zrušena a od 1. ledna [[1971]] rozdělena do třinácti samostatných univerzit, z nichž některé se nacházejí i na území mimo města Paříže.

 

Volby rektora a zasedání akademického senátu se konaly v [[kostel Saint-Julien-le-Pauvre|kostele Saint-Julien-le-Pauvre]] až do jeho vyplenění v roce [[1524]].

 

Od [[13. století]] se začaly zakládat koleje, které měly umožnit studentům levné bydlení v drahé Paříži. Nejslavnější byla [[Sorbonna|Collège de Sorbonne]] pro budoucí teology. Vznikly i koleje podle jednotlivých zemí, ze kterých do Paříže přicházeli studenti, např. [[Dánsko|Dánská]] kolej (''Collège de Danemark''), [[Skotsko|Skotská]] (''Collège des Écossais''), [[Lombardie|Lombardská]] (''Collège des Lombards''), [[Německo|Německá]] (''Collège des Allemands'') a mnoho dalších. V těchto kolejích rovněž probíhala výuka. Koleje spravovaly náboženské nadace a řády, po nichž se rovněž některé nazývaly - [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|Premonstrátská]] kolej (''Collège de Prémontré''), [[Řád augustiniánů|Augustiniánská]] (''Collège des Augustins''), [[Klášter Cluny|Clunyjská]] (''Collège de Cluny''), kolej [[svatá Barbora|sv. Barbory]] (''Collège Sainte-Barbe'') apod. Samotná univerzita neměla žádnou vlastní budovu.

 

Od [[15. století]] moc univerzity pozvolna upadala. [[Karel VII. Francouzský|Karel VII.]] v roce [[1446]] zahrnul univerzitu do jurisdikce [[pařížský parlament|pařížského parlamentu]], což vedlo ke studentským nepokojům, kterých se účastnil i básník [[François Villon]]. Univerzita byla proti tzv. boloňskému [[konkordát]]u, který v roce [[1516]] podepsal [[František I. Francouzský|František I.]], a který dával králi možnost kontrolovat přístup k velkým beneficiím. Založení [[Collège de France]] v roce [[1530]] a příchod [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]] do Francie v polovině [[16. století]] přinesly univerzitě konkurenci ve vzdělávání. V roce [[1600]] [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřich IV.]] zrušil privilegia univerzity.

 

Po nezávislosti během [[Fronda|Frondy]] se univerzita podřídila [[Ludvík XIV.|Ludvíkovi XIV.]] Odsoudila [[René Descartes|Descartesovy]] myšlenky a později i filozofy [[osvícenství]]. Takže zatímco [[absolutismus]] a osvícenství byly v jiných zemích impulsem pro zakládání nových univerzit, ve Francii vývoj vedl k uzavření univerzity během [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluce]] v roce [[1793]], neboť bylo deklarováno, že vzdělávací systém je záležitost celého národa a ne několika škol. Již v roce [[1791]] byl rektor jmenován pařížskou obcí a nikoliv univerzitou, v roce [[1792]] byl zrušen akademický senát a teologická fakulta a 15. září následujícího roku [[Národní konvent]] zrušel všechny koleje a fakulty na celém území Francie. Konvent rozhodl nahradit výuku starých univerzit novou soustavou středních a vysokých škol, kterým předcházely základní školy.

 

Během [[Třetí Francouzská republika|Třetí republiky]] na konci [[19. století]] byly strženy staré [[baroko|barokní]] budovy Sorbonny a nahrazeny novými, [[novoklasicismus|neoklasicistními]], které jsou využívány dodnes. Z původních staveb zůstala především [[Kaple Sainte-Ursule de la Sorbonne|kaple sv. Uršuly]] s hrobem [[Armand-Jean du Plessis de Richelieu|kardinála Richelieu]].

 

 

V prvním desetiletí [[20. století]] vzniklo mnoho nových univerzitních institucí jako Geografický ústav nebo Ústav umění a archeologie. V roce [[1914]] měla univerzita 17.308 studentů, v roce [[1956]] jich bylo již 64.151. V [[1960–1969|60. letech]] fakulta věd opustila Sorbonnu a a přestěhovala se do nového [[Kampus Jussieu|Kampusu Jussieu]].

 

{{Pařížská univerzita}}

 

[[Kategorie:Pařížská univerzita| ]]