Vnitrozemská vodní cesta: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Napřímení odkazů |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
'''Vnitrozemská vodní cesta''' (v legislativní zkratce jen vodní cesta) je podle českého zákona o vnitrozemské plavbě (č. 114/1995 Sb.) každý [[vodní tok]] nebo jiná [[vodní plocha]], na kterých je možné provozovat [[plavba|plavbu]], t. j. provozovat [[plavidlo]].
== Součásti vodní cesty ==
Součástmi vodní cesty podle § 2 a přílohy č. 1 zákona o vnitrozemské plavbě jsou
* opevnění [[břeh]]ů, [[plavební most]]y, [[plavební tunel]]y a lodní [[propust
* pobřežní obslužné cesty vodního toku
* [[plavební znak]]y na hladině, na březích, na mostech a na jiných objektech a zařízeních, která křižují vodní cesty a [[Říční kilometr|kilometráž vodní cesty]]
Řádek 16:
== Dělení vodních cest v Česku ==
Podle významu a způsobu užívání a správy se vnitrozemské vodní toky dělí v České republice na různé kategorie:
* sledované vodní cesty (stavby na nich lze zřizovat jen se souhlasem plavebního úřadu)
** vodní cesty dopravně významné (za rozvoj a modernizaci odpovídá ministerstvo dopravy, zákon stanoví jejich seznam a vyhláška stanoví jejich rozdělení do tříd a další parametry)
*** vodní cesty využívané
*** vodní cesty využitelné
** vodní cesty účelové (na nich je provozována pouze rekreační plavba a vodní doprava místního významu a jejich seznam určuje vyhláška ministerstva dopravy)
* ostatní vodní cesty
== Třídy ==
Řádek 31:
{{Viz též|Seznam sledovaných vodních cest v Česku}}
Zákon o vnitrozemské plavbě stanoví seznam využívaných a využitelných vodních cest. Mezi využívané cesty patří úseky [[Labe]], [[Vltava|Vltavy]] a [[Morava (řeka)|Moravy]]; zařazeny jsou do tříd 0, I, IV a Va. Mezi využitelné cesty patří úseky Labe, [[Bečva|Bečvy]], [[Odra|Odry]], [[Ostravice (řeka)|Ostravice]], [[Berounka|Berounky]] a [[Ohře]]. Mezi účelové cesty patří podle § 3 vyhlášky č. 222/1995 Sb. úseky Labe, Vltavy, [[Malše]], [[Lužnice]], [[Otava|Otavy]] a [[Sázava|Sázavy]] a kolem 30 vyjmenovaných jezer a jezera s těžbou štěrkopísku. Mezi ostatní (nesledované) vodní cesty patří zejména úseky řek využívané ke sportovní kanoistice a raftingu a menší sportovně využívané vodní plochy.
== Provoz na vodní cestě ==
[[Vodní doprava]] měla význam zejména v době, kdy ještě nebyla rozvinutá doprava [[silniční doprava|silniční]] a [[železniční doprava|železniční]]. Poplatky za údržbu vodní cesty byly zpravidla zahrnuty v různých formách plavebních dávek, v nichž byly často smíšeny i s celními poplatky. Na přelomu 18. a 19. století docházelo k postupnému rušení říčních cel, respektive důslednému oddělování cel od plavebních dávek. Na [[Labe|Labi]] byly plavební dávky zrušeny smlouvou severoněmeckého bundu s [[Rakousko|Rakouskem]] v roce [[1870]]. V [[Německo|Německu]] se do říšské ústavy roku [[1871]] dostalo ustanovení čl. 54 odst. 4, podle nichž se na přirozených vodních cestách mohou vybírat poplatky jen za používání zvláštních zařízení k ulehčení dopravy, přičemž tyto poplatky ani poplatky za použití státních umělých vodních cest nesmí přesahovat náklady na údržbu. Rovněž ve [[Francie|Francii]] byla v té době zproštěna poplatků plavba po řekách a státních průplavech.
V současné době český Zákon o vnitrozemské plavbě nestanoví výslovně právo obecného bezplatného užívání vodních cest, ale vzhledem k historické tradici bývá v tomto smyslu vykládán. Vodní zákon (254/2001 Sb.) v § 7 stanoví, že k použití povrchových vod k plavbě není třeba povolení vodoprávního úřadu. Vodní zákon rovněž stanoví některá obecná omezení plavby. Povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a [[vodní ekosystém|vodních ekosystémů]], bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví [[Ministerstvo dopravy České republiky|Ministerstvo dopravy]] v dohodě s [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|Ministerstvem životního prostředí]] ve spolupráci s [[Ministerstvo zemědělství České republiky|Ministerstvem zemědělství]] vyhláškou.
Na dopravně významné vodní cestě může plavební úřad (jímž je [[Státní plavební správa]]) dočasně omezit nebo zastavit provoz, je-li narušena provozuschopnost. [[Říční informační služby]] („RIS“) jsou bezplatně a nepřetržitě zpřístupněný [[informační systém veřejné správy]], obsahující soubor informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě na vymezených vodních cestách.
Na vodní cestě smí být provozováno pouze takové [[plavidlo]], které splňuje podmínky stanovené zákonem. Účastník provozu na vodní cestě je povinen dodržovat pravidla provozu na vodní cestě ([[Řád plavební bezpečnosti]]). Provozovatelé plavidel jsou povinni přizpůsobit provoz plavidla na všech typech vodních cest povaze a stavu vodní cesty.
Řádek 48:
== Externí odkazy ==
* [http://www.tv-adams.wz.cz/vodni_cesty_evropa.html Interaktivní mapa evropských vodních cest]
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Vodní doprava]]
| |||