Verze z 16. 8. 2015, 09:09 editovat BobM (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 85 145 editací m →‎Základní charakteristika: fixlink ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 10. 2017, 11:43 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Psi2.svg\|~~thumb~~náhled\|Řecké písmeno Psí je chápáno jako označení pro psychologii i psychiku]] '''Psychika''' (někdy chápaná jako [[synonymum]] [[mysl]]i) je nejzákladnějším a nejobecnějším [[Psychologie\|psychologickým]] [[pojem\|pojmem]].<ref name="plhakova">{{citace monografie \| jméno = Alena \| příjmení = Plháková \| odkaz na autora = Alena Plháková \| titul = Učebnice obecné psychologie \| vydavatel = Academia \| místo = Praha \| rok = 2005 \| počet stran = \| kapitola = \| strany = \| isbn = 80-200-1387-3 \| jazyk = }}</ref> Je odvozena z [[Řečtina\|řeckého]] ''[[psyché]]'' ((ψυχή)) - [[duše]]. Pojem a dělení různých psychických fenoménů je základem psychologické deskripce. Na rozdíl od duše, která je spíše [[Filosofie\|filozofickým]] a [[Náboženství\|náboženským]] pojmem, je psychika psychologickým výkladovým rámcem k popisu [[Člověk\|lidské]] [[osobnost]]i. == Základní charakteristika == Psychika je souhrn duševních dějů během celého lidského života.<ref name="plhakova" /> Jde též o [[fylogenetika\|fylogenetickou]] schopnost [[organismus\|organismu]] odrážet svými [[psychický stav\|stavy]] okolní [[skutečnost\|realitu]] a reagovat na ni na úrovni [[senzomotorika\|senzomotorické]] (přímá reakce na stav okolí), [[Percepce\|percepční]] (pochopení okolí) a [[intelekt]]uální (postihující a chápající vzájemné vztahy a zákonitosti různých [[jev]]ů; z tohoto hlediska má psychika [[Biologie\|biologický]] základ a disponuje funkcemi, které umožňují [[učení]], základní [[instinkt]]y a na vyšších úrovních i [[socializace\|socializaci]] a [[adaptace\|adaptaci]] na [[Kultura\|kulturní prostředí]].<ref name="hartl">{{Citace monografie \| příjmení = Hartl \| jméno = Pavel \|příjmení2 = Hartlová \|jméno2 = Helena \| titul = Psychologický slovník \| vydavatel = Portál \| místo = Praha \| rok = 2000 \| isbn = 80-7178-303-X \| kapitola = \| strany = }}</ref> Psychika je pojem shrnující veškeré duševní obsahy a funkce člověka<ref name="hartl" /> - tedy nejen to, co si myslíme a děláme, ale i to jakým způsobem myšlenkové informace zpracováváme, tedy samotný proces tohoto zpracování. Mnozí [[psycholog]]ové se přitom podle [[Alena Plháková\|Aleny Plhákové]]<ref name="plhakova" /> domnívají, že si uvědomujeme pouze část dějů v psychice probíhajících. Proto je vhodné rozlišovat [[vědomí]] a [[nevědomí]]. Sled uvědomovaných [[zážitek\|zážitků]] probíhajících v psychice označujeme jako [[prožívání]] (vnitřní součást psychiky), jakékoliv vnější zaznamenatelné projevy a tělesné aktivity jsou potom [[chování]]m (včetně například různé fyziologické změny jako změna [[krevní tlak\|krevního tlaku]] či [[tep]]ové [[frekvence]]).<ref name="plhakova" /> == Psychické fenomény == Lidská psychika obsahuje tři základní fenomény: procesy, obsahy a stavy.<ref name="plhakova" /> [[Psychický proces\|Psychické procesy]] se dělí dále. Kognitivní procesy (někdy též poznávací), které lze chápat jako analogii k lidskému [[rozum]]u. Slouží k získávání a zpracování [[informace\|informací]] z vnějšího světa. Emocionální procesy vedou ke vzniku [[emoce\|emocí]], [[požitek\|požitků]] a [[cit]]ů a v [[laik\|laické]] psychologii bývají kladeny do protikladu k procesům kognitivním (rozum versus cit). Posledními procesy jsou procesy motivační, které aktivizují a usměrňují chování. Řádek 27: {{Psychologie}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Psychologie]]

Psychika: Porovnání verzí