Verze z 10. 4. 2017, 17:04 editovat AnkaElektro (diskuse \| příspěvky) 2 709 editací doplnění+zdroj (dokument TV Spectrum) značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 10. 2017, 11:25 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{možná hledáte\|[[Sfinx]]}} [[Soubor:Egypt.Giza.Sphinx.01.jpg\|~~thumb~~náhled\|Velká sfinga v [[Gíza\|Gíze]],<br>v pozadí [[Rachefova pyramida]]]] '''Velká sfinga v Gíze''' (psáno též '''Sfinga''') je velká socha, v podobě [[lev\|lva]] s lidskou hlavou, nacházející se na [[Gíza\|Gízské]] plošině v [[Egypt]]ě na západním pobřeží [[Nil]]u. Jde o největší sochu vytesanou z jednoho kusu kamene, která kdy byla vytvořena. Je 74 m dlouhá, 19 m široká a 21 m vysoká. O jejím stáří se vedou spory. Řada [[egyptologie\|egyptologů]] věří, že byla vytvořena starými Egypťany v 3. tisíciletí př. n. l, v době [[stará říše\|Staré říše]] za panování 4. dynastie, a to panovníkem [[Rachef]]em či dokonce jeho otcem [[Chufu~~\|Chufuem~~]]em (starořecky Cheops) spolu s [[Rachefova pyramida\|pyramidou]], ale někteří vědci upozorňují, že Sfinga nese stopy po [[Eroze#Vodní eroze\|vodní erozi]], způsobené silnými dešti či záplavami, které se v Egyptě vyskytovaly mezi lety 15 000–[[7. tisíciletí př. n. l.\|7 000 př. n. l.]]<ref>{{Citace monografie\| příjmení = Krušina \| jméno = Zdeněk \| odkaz na autora = Řádek 20: Podle velmi rozšířeného názoru má Sfinga údajně znázorňovat právě panovníka IV. dynastie Chufua (vládl přibližně 2604/2554–2581/2531 př. n. l.), kterého takto nechal prý zpodobnit právě jeho syn, [[faraon]] [[Rachef]]. [[Soubor:Sfinks profil.jpg\|~~thumb~~náhled\|vlevo\|Profil hlavy]]Podle výzkumu z roku 2005 nechal Sfingu zhotovit naopak prvorozený syn [[Chufu\|Cheopse]], [[Radžedef]]. Také prý byla barevná (měla mít zelené oči, červenou tvář a [[nemes]] z modrých a zlatých proužků. Jakým jménem nazývali Sfingu staří Egypťané dodnes přesně nevíme. Často užívané označení [[Sfinx]] bylo vytvořeno ve starověku [[Starověké Řecko\|Řeky]] a pochází z egyptského slova ''sešepanch'', který lze přeložit jako „obraz žijícího“.<ref>{{Citace monografie\|příjmení=Verner\|jméno=Miroslav\|příjmení2=\|jméno2=\|titul=Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta\|vydání=1\|vydavatel=Univerzita Karlova\|místo=Praha\|rok=1997\|počet stran=\|strany=397\|isbn=80-7184-446-2}}</ref> Řádek 28: Sfinga v průběhu času utrpěla mnoho poškození. Je vytesána z [[Vápenec\|vápencového]] podloží; časem pak došlo k částečnému zasypání [[Písek (materiál)\|pískem]] a obroušení zasypaných částí. První pokus vykopat Sfingu se datuje do roku 1 400 př. n. l., kdy se ji z pověření [[faraon]]a Thutmose IV. podařilo odkrýt až po přední tlapy. [[Thutmose IV\|Thutmose IV.]] pak mezi tlapami nechal vztyčit [[Žula\|žulovou]] [[Stéla\|stélu]], která připomíná tuto událost. [[Soubor:COLLECTIE TROPENMUSEUM De Sfinx bij de piramides van Gizeh TMnr 60022551.jpg\|~~thumb~~náhled\|[[Hippolyte Arnoux]]: Velká sfinga<br>v Gíze zpola zasypaná, 1870–1900]]Sfinze chybí původně asi jeden metr široký [[nos]]. Velmi rozšířená [[legenda]] tvrdí, že jí ho ustřelili Napoleonovi vojáci v průběhu jeho tažení do Egypta. Tato informace je však nepravdivá, protože existují obrazy Sfingy z doby před [[Napoleon Bonaparte\|Napoleonovým]] tažením, které ji zobrazují bez nosu. Egyptský historik al-Makrízí připisuje zničení nosu súfijskému [[fanatismus\|fanatikovi]] jménem Muhammad Sa'im al-Dahr, který byl rozhořčen tím, že prostí rolníci uctívají Sfingu, aby tím zlepšili svou úrodu. Sa'im al-Dahr byl poté pověšen za [[vandalismus]]. Zničení nosu se mělo odehrát v roce [[1378]]. V roce [[1817]] proběhly první moderní vykopávky, vedené kapitánem [[Giovanni Battista Caviglia\|Cavigliou]], které úplně odkryly její [[hruď]]. Úplně vykopána byla až v roce [[1925]]. Řádek 42: {{Pahýl}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Gíza]]

Velká sfinga v Gíze: Porovnání verzí