Verze z 17. 8. 2017, 09:30 editovat Hadonos (diskuse \| příspěvky) Zakladatelé účtů, Prověření uživatelé 70 859 editací m odebrána Kategorie:Baziliky minor; přidána Kategorie:Baziliky minor v Izraeli za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 15:31 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 2: {{Infobox - kostel \| název = Chrám Božího hrobu \| šířka boxu = \| obrázek = Kristijan Pajer - Grabeskirche 1864.jpg \| velikost obrázku = \| popisek = CHrám Božího hrobu v roce 1864 \| církev = [[Římskokatolická církev\|Římskokatolická]], [[Řecká pravoslavná církev]], [[Arménská apoštolská církev]], [[Koptská pravoslavná církev]], [[Syrská pravoslavná církev]], [[Etiopská pravoslavná církev]] \| provincie = [[Jeruzalémský patriarchát]] \| diecéze = [[Latinský patriarchát jeruzalémský]], [[Pravoslavný patriarchát jeruzalémský]], [[Arménský patriarchát jeruzalémský]], \| unie = \| děkanát = \| vikariát = \| sdružení = \| farnost = \| seniorát = \| sbor = \| stát = [[Izrael]] \| stát podcelek1 název = \| stát podcelek1 = \| stát podcelek2 název = \| stát podcelek2 = \| obec = [[Jeruzalém]] \| lokalita = \| zeměpisná šířka = \| zeměpisná délka = \| loc-map = \| vysvěcení = \| světitel = \| titul = \| užívání = \| datum zániku = \| architekt = \| sloh = \| architektonický typ = \| výstavba = \| kapacita = \| délka = \| šířka = \| výška = \| umístění oltáře = \| materiál = \| adresa = \| web = \| commons = \| commonscat = Church of the Holy Sepulchre (Jerusalem) }} [[Soubor:Jerusalem Holy Sepulchre BW 24.JPG\|náhled\|vpravo\|upright=1.0\|Hlavní vchod do baziliky Božího hrobu.]] [[Soubor:Grabeskirche, Jerusalem ~~Holy Sepulchre BW 24~~.~~JPG~~jpg\|~~thumb\|right~~náhled\|upright=1.0\|~~Hlavní~~Kopule ~~vchod do baziliky Božího hrobu.~~kostela]] [[Soubor:~~Grabeskirche,~~Church ~~Jerusalem~~of the Holy Sepulchre.jpg\|~~thumb~~náhled\|upright=1.0\|~~Kopule~~Pohled ~~kostela~~od jihu, vlevo minaret Omarovy mešity]] ~~[[Soubor:Church of the Holy Sepulchre.jpg\|thumb\|upright=1.0\|Pohled od jihu, vlevo minaret Omarovy mešity]]~~ '''Chrám Božího hrobu''', rovněž '''bazilika Svatého hrobu''', ve východních církvích '''kostel Vzkříšení''' - ([[řečtina\|řecky]]: Ναός της Αναστάσεως, ''Naos tis Anastaseos''; [[arménština\|arménsky]]: ''Surp Haruthjun''; [[gruzínština\|gruzínsky]]: ''Agdgomis Tadzari'') je [[křesťanství\|křesťanský]] [[kostel]] uvnitř hradeb [[Staré Město (Jeruzalém)\|starého města Jeruzaléma]]. Chrám leží na místě, které většina [[křesťan]]ů uctívá jako [[Golgota\|Golgotu]] neboli horu ''Kalvárii'', kde byl podle [[Nový zákon\|Nového zákona]] [[ukřižování\|ukřižován]] [[Ježíš Kristus]]. Tento kostel je důležitým [[pouť\|poutním]] místem již od [[4. století]]. Dnes představuje pro řadu křesťanských [[církev\|církví]] hlavní cíl poutníků v Jeruzalémě. Řádek 57 ⟶ 56: Původně se místo Ježíšova ukřižování (jako místo [[poprava\|poprav]]) nacházelo za hradbami města [[Jeruzalém]]a. Když byly jeruzalémské hradby krátce poté rozšířeny [[Herodes Agrippa I.\|Herodem Agrippou]] v letech [[41]]-[[44]], obehnaly i prostor nynějšího chrámu Božího hrobu. Po roce [[135]] [[Řím]]ané na tomto místě postavili [[chrám]]ový komplex bohyně [[Afrodita\|Afrodíté]].<ref>Podle [http://www.sacred-destinations.com/israel/jerusalem-church-of-holy-sepulchre.htm Church of the Holy Sepulchre]@sacred-destinations.com. {{Citace monografie \| příjmení = Češka \| jméno = Josef \| titul = Zánik antického světa \| rok = 2000 \| isbn = 80-7021-386-8 \| vydavatel = Vyšehrad \| místo = Praha \| strany = 67}} ale píše o zasvěcení božské dvojici [[Astarté]]-[[Adónis]].</ref> [[Soubor: Anastasia Rotonda 4th century floor plan 3.jpg \|~~thumb~~náhled\|upright=1.0\|Rekonstrukce Konstantinova chrámu ze 4. století]] [[Biskup]] [[Eusebios z Kaisareie]] před rokem [[327]] uvádí, že se místo ukřižování ještě dnes ukazuje v ''Aelii'' (''[[Aelia Capitolina]]'' byl římský název pro Jeruzalém po roce 135). Řádek 64 ⟶ 63: Z původního kostela se zachovala pouze část [[rotunda\|rotundy]], zvané ''Anastasis'' ("Zmrtvýchvstání"). V pozdějších dobách byla bazilika poničena, a to při nájezdu [[Persie\|Peršanů]] roku [[614]]. Roku [[1009]] přikázal kalifa [[Chakim]] kostel do základů zbourat. Po roce [[1099]], kdy Jeruzalém dobyli [[Křížové výpravy\|křižáci]], probíhala rekonstrukce baziliky, která skončila roku [[1141]]. V té době baziliku spravovali [[Řád augustiniánů\|augustiniáni]] a k její ochraně sloužil [[Řád Božího Hrobu]]. Po roce [[1187]], kdy byl Jeruzalém dobyt sultánem [[Saladin]]em, získalo správu nad bazilikou společně několik křesťanských církví. Složitá situace panovala i za [[Turecko\|tureckého]] panství po roce [[1517]]. Docházelo k mnoha sporům uvnitř baziliky. Nakonec byla tureckým sultánem vyhlášena pravidla, tzv. „[[Statu quo (Svatá země, 1852)\|Status quo]]“ (roku [[1757]] a opět potvrzená roku [[1852]]), podle nichž se řídí vlastnictví a práva jednotlivých církví uvnitř baziliky Svatého hrobu. Tento stav byl potvrzen i za [[Britský mandát v Palestině\|Britského mandátu v Palestině]], [[Jordánsko\|jordánské]] i [[~~Izrael\|izraelské~~izrael]]ské správy Jeruzaléma. == Popis == [[Soubor: Anastasia Rotonda sketch 1.svg\|~~thumb~~náhled\|upright=1.0\|Náčrt půdorysu (současný stav)]] Do chrámu se vstupuje z jižní strany, schody vpravo vedou nahoru do bohatě vyzdobené kaple Ukřižování nad skalou Kalvarie. Přímo se vstupuje do jižní části ochozu středověké stavby s množstvím různých kaplí a výklenků. Vlevo (západním směrem) je rotunda (''Anastasis''), kruhová stavba se sloupovým ochozem ve dvou patrech zaklenutá [[Kupole\|kopulí]] s [[Lucerna (architektura)\|lucernou]], nejlépe zachovaná část Konstantinova chrámu. Uprostřed rotundy stojí malá svatyně, [[edikula]], která podle tradice obsahuje [[Boží hrob\|Ježíšův hrob]] s předsíňkou. Východním směrem navazuje ''katholikon'', středověká loď kostela z 11. století s ortodoxním [[ikonostas]]em. V jejím středu je velká kamenná nádoba, zvaná ''omfalos'' (pupek) a považovaná za střed světa. Ještě dále na východ se po schodech sestupuje do arménského kostela sv. Heleny, kde měl být nalezen [[Svatý Kříž\|Ježíšův kříž]]. Řádek 103 ⟶ 102: * {{en}} [http://orthodoxwiki.org/Church_of_the_Holy_Sepulchre_(Jerusalem) Podrobný popis na OrthodoxWiki] {{Portály\|Izrael\|Křesťanství}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Kostely Božího hrobu]] [[Kategorie:Ježíš Kristus]]

Chrám Božího hrobu: Porovnání verzí