Dolomit (hornina): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m vložen nadpis zdrojů
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Dolomie Rocs.jpg|thumbnáhled|Dolomitová skála]]
 
'''Dolomit''' je monominerální hornina, tvořená z více než 90 % minerálem [[Dolomit|dolomitemdolomit]]em.
Vzniká buď usazováním CaMg(CO<sub>3</sub>)<sub>2</sub> v hypersalinním vodním prostředí nebo častěji [[Dolomitizace|dolomitizací]] usazených [[Vápenec|vápenců]].
Často obsahuje příměsi [[kalcit]]u, méně [[křemen]]e nebo jiných [[Minerál|nerostnerostů]]ů. Vzhledem se podobá [[Vápenec|vápenci]] – je jemnozrnná až celistvá, nejčastěji žlutavé, šedé nebo bílé barvy. Dolomit patří mezi chemicky usazené horniny. Jeho mocné vrstvy vznikly vysrážením z mořské vody (proces je popsán u [[halit]]u). Dolomity tvoří spolu s vápenci [[souvrství]]. Přechod mezi dolomitem a vápencem není ostrý, vzniká tzv. '''dolomitický vápenec''' – hornina složená z dolomitu a převládajícího vápence. Dolomit proto často obsahuje příměsi [[kalcit]]u nebo vložky vápenců, v menší míře i [[křemen]]e nebo [[jíl]]ových minerálů. Z pohledu průmyslového využití se za dolomit považují jen horniny obsahující 90&nbsp; % až 100&nbsp; % CaMg(CO<sub>3</sub>)<sub>2</sub> a jen 0 - 10&nbsp; % CaCO<sub>3</sub>. Z geochemického hlediska obsahuje dolomit 19,6 - 21,7&nbsp; % [[hořčík]]u.
 
== Vznik dolomitů ==
Dolomity mohou vznikat buď primárně, tedy vysrážením z nasycených solných [[roztok]]ů nebo sekundárně přeměnou zejména [[vápenec|vápenců]] - tzv. [[dolomitizace|dolomitizací]]. Jde o proces, vyznačující se obohacováním [[sediment]]u o dolomit. Vápencové horniny jsou postupně přeměňovány na dolomitický vápenec, vápnitý dolomit až nakonec stejnorodou horninu dolomit. Primární dolomity, které vznikly vysrážením z roztoků jsou výrazně jemnozrnnější v porovnání se sekundárními dolomity, které vznikly diagenetickou dolomitizací.<ref name="Petránek, J.">Petránek, J., 1963. Usazené horniny. Nakladatelství Československé akademie vĕd, Praha, 687 s.</ref>
 
Na vysvětlení procesu dolomitizace nepanuje mezi odborníky jednotný názor. Všeobecně je možno říci, že ji podporuje vysoká salinita prostředí, vyšší (zásadité, vyšší než 8,3<ref name="Petránek, J."/>) [[pH]] a teplota prostředí. Proces taktéž podporuje i přítomnost organických zbytků s vyšším obsahem hořčíku.
 
Nejčastěji proto k takovým procesům dochází v [[sedimentační bazén|mělkých pánvích]], kde asociují s ložisky [[evaporit]]ů. K dolomitizaci dochází v příbřežní oblasti ovlivněné přílivem, zde je vsakovaná nebo přílivem přinášená voda obohacována o hořčíkové ionty a při zpětném prosakovaní a proudění tak obohacuje už existující sedimenty v tzv. infiltračně-refluxním systému.<ref name="Vozárová, A.">Vozárová, A., 2000. Petrografia sedimentárnych hornín. Univerzita Komenského, Bratislava, 170 s.</ref>
 
[[FileSoubor:Mineraly.sk - dolomit.jpg|thumbnáhled|Dolomit z oblasti Pružiny, Strážovské vrchy]]
K pozdnědiagenetické dolomitizaci může docházet i vlivem obohacení roztoků o Mg<sup>2+</sup> pocházejícího ze struktury různých minerálů (např. uvolnění ze [[smektit]]u po přeměně na [[illit]]) nebo ze schránek organizmů, které jsou bohatší na hořčík. Nadbytek hořčíku může též vzniknout spotřebováním iontů Ca<sup>2+</sup>, například po vysrážení sulfátů či kalcitu. Rozsáhlou diagenetickou dolomitizaci též mohou způsobovat mořské proudy obohacené o hořčík, které omývají podmořské karbonátové plošiny<ref name="Vozárová, A."/>.
 
Řádek 23:
 
=== Ve světě ===
[[FileSoubor:Tofana.jpg|thumbnáhled|Horizontálně zvrstvené dolomity skupiny Sella v Dolomitech]]
Známé je pohoří [[Dolomity]] v jižních [[Alpy|Alpách]], tvořené zejména [[trias|střednětriasovými]] dolomity, které se ukládaly v [[Kontinentální šelf|šelfových]] oblastech moře [[Tethys (moře)|Tethys]].
 
Řádek 37:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Dolostone}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Usazené horniny]]