Verze z 28. 1. 2015, 23:28 editovat Horst (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 155 294 editací m typo -param +{{Kostelní architektura}} ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 15:13 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Schema.rosace.XIIIe.siecle.png\|~~thumb~~náhled\|Vrchol kružby tvořený pětilaločnou kružnicí a dvěma trojlisty]] [[Soubor:Roosvenster van de notre dame de paris.jpg\|~~thumb~~náhled\|Kruhové okno -[[rozeta]]-západního [[průčelí]] katedrály [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)\|Notre Dame]] v [[Paříž]]i s kružbou ve formě paprskového kola vzniklo kolem 1225. Má průměr téměř 10m. Kružba byla modře osazena a poseta zlatými hvězdami]] '''Kružba''' je pro [[gotika\|gotiku]] (a také sakrální stavby severské [[renesance]]) charakteristický souměrný architektonický prvek, vyplňující oblouky [[okno\|oken]], [[Arkáda (architektura)\|arkád]], zábradlí a [[tympanon]]ů. Řádek 6: == Historie == První pravou kružbu nalezneme v [[Chór (architektura)\|chórové]] [[kaple\|kapli]] katedrály v [[Remeš]]i z 13. století, kde byla použita šestilaločná kružba. Nejjednodušší kružby jsou založeny na kruhových obloucích př. [[Chartres]] (1220). Po nich následují kružby ve tvaru paprskového kola, jaké mají [[rozeta\|rozety]] západního [[průčelí]] katedrály [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)\|Notre Dame]] v [[Paříž]]i. Řádek 16: Tento [[geometrie\|geometrický]] prvek byl konstruován [[kružidlo\|kružidlem]], takže gotická kružba je často nazývána ''zkamenělá geometrie''. Vzájemné vztahy mezi geometrickými prvky v gotice měly [[symbol]]ický význam. Spojení geometrické systematičnosti a [[teologie\|teologických]] nároků zformulovalo v gotickém slohu novou ideu krásy, která platila až do 16. století. Kružba nejdříve sloužila k rozčlenění plochy oken, později však byla využívána i k oživení a členění stěn. Do kružeb oken církevních staveb jsou často vkládána barevná skla v dekorativním uspořádání nebo jako obrazy s biblickými výjevy - [[vitraj]]e. Takto zasklená plocha neměla být širší než 60 až 80 cm a proto byla okna dělena na menší díly svislými sloupky, jež bylo nutné vyústit v oblouku zaklenutí. Sloupky jsou většinou ukončeny trojlaločným obrazcem zvaným [[jeptiška (architektura)\|jeptiška]]. Řádek 26: Nejdůležitější základní formou gotické kružby je ''lalok''. V [[lomený oblouk\|lomeném oblouku]] je v počátečním období (13. stol.) základním motivem kružnice. Podle počtu laloků rozeznáváme kružby: * třílaločnaté od roku 1200 * čtyřlaločnaté * pětilaločné * šestilaločné (Notre Dame v [[Remeš]]i) Řádek 38: * čtyřlist atd. [[Soubor:Bath abbey 3.JPG\|~~thumb~~náhled\|~~left~~vlevo\|[[Bath]]ská katedrála. Okna hlavní lodi jsou příkladem [[perpendikulární styl\|perpendikulárního stylu]]]] [[Soubor:Gargoyles (Notre-Dame de Paris - South-West).JPG\|~~thumb~~náhled\|Slepá kružba s chrliči na katedrále [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)\|Notre Dame]] v [[Paříž]]i]]Zvláštností v anglické pozdní gotice je [[perpendikulární styl]] - kružba vytvořena pouze z spojených okenních prutů a zdůrazňující vertikálnost. V [[Bath]]ském opatství z 16. století. Ve Francii se objevují paprskovité motivy ([[rayonantní gotika]]) Řádek 64: {{Portály\|Architektura a stavebnictví}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Architektonické prvky]]

Kružba: Porovnání verzí