Reconquista: Porovnání verzí

{{Infobox - válka

* [[Soubor:Charlemagne autograph.svg|18px]] [[Franská říše]]

* [[Soubor:Emblema del Reino de Asturias.svg|18px]] [[Asturské království]]

* [[Soubor:Royal Arms of Castille (1214-15th Century).svg|18px]] [[Království Kastilie]]

* [[Soubor:Royal Coat of Arms of the Crown of Castile (1230-1284).svg|18px]] [[Kastilská koruna]]

* [[Soubor:Escudo de Albarracín.svg|18px]] [[Panství Albarracín]]

* [[Soubor:Coats of arms of None.svg|18px]] [[Taifa Valencie]] ([[Cid]])

* [[Soubor:Emblema OrdendSantaMariadEspaña.svg|18px]] [[Řád Nejsvětější Panny Marie v Hispánii]]

* [[Soubor:Cross wing saint michael.png|18px]] [[Řád křídla sv. Michaela]]

** [[Soubor:Escudo de al-Bayyasi.jpg|18px]] [[Taifa Baeza|Baeza]]

** [[Taifas|... ''(mnoho dalších)'']]

* [[Soubor:Arms of the Emirate of Granada (1013-1492).svg|18px]] [[Granada (emirát)|Emirát Granada]]

}}

Pojmem '''reconquista''' ("znovudobytí") se označuje období zpětného vytlačení [[Maurové|Maurů]] z [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]], v reakci na jejich [[Muslimské dobytí Španělska|předchozí invazi do oblasti]].

 

 

== Počátky reconquisty ==

Po arabském [[Muslimské dobytí Španělska|vpádu na Pyrenejský poloostrov]] roku 711 ustupovala část křesťanského obyvatelstva do údolí Pyrenejí. Uprchlíci se spojili s kmeny v Asturských horách a také s kmeny v navarrsko-aragonských Pyrenejích spolu s jejich jediným významným městem Pamplonou, jež byla do té doby vojenskou enklávou [[Vizigótská říše#Vizigótská říše v Hispánii|vizigótské]] moci uvnitř nepřátelského území.

 

[[Navarra]] byla v době vlády [[Sancho I. Navarrský|Sancha I.]] v roce [[905]] prohlášena královstvím a rychle expandovala na jih. [[Sancho III. Navarrský]] – panovník výjimečných vojenských schopností – ovládal Aragónii, Asturii, Kastilii a část Leónu a učinil tak z Navarry vůdčí stát křesťanského Španělska. V roce [[1028]] určil Sancho svého druhého syna [[Ferdinand I. Kastilský|Ferdinanda]] za vládce kastilského hrabství. Ferdinand byl velice moudrý a zbožný panovník, který sjednotil většinu otcových držav a zahájil intenzivní postup křesťanů na jih. Za Ferdinanda zažila Kastílie významný vzrůst moci, což Ferdinandovi, jakožto nejmocnějšímu křesťanskému panovníkovi na poloostrově, umožnilo v roce [[1054]] přijmout titul [[císař]]e [[Hispánie]]. Protože se však ve Španělsku dosud neprosadil dědický princip [[Primogenitura|primogenitury]], byla Ferdinandova říše po jeho smrti v roce [[1065]] rozdělena mezi jeho syny, [[Alfons VI. Kastilský|Alfonse VI. Kastilského]], [[Sancho II. Kastilský|Sancha II. Kastilského]] a [[García II. (Galicie)|Garcíu II.]], krále Galicie. Alfonso se pokusil Sancha zbavit vlády, ten patrně zdědil více otcových schopností, Sancho svého bratra porazil a poslal do vyhnanství. García byl po krátké vládě odeslán do [[klášter]]a, kde strávil zbytek svého života.

 

Sanchova smrt v roce [[1072]] Alfonsovi umožnila vrátit se do země a zmocnit se všech někdejších domén Ferdinanda I. Alfonso byl skutečně působivou osobností, jenž byl na svoji dobu výjimečně tolerantní k muslimům. Velmi usiloval rozšířit své državy a stát se jedním z nejmocnějších [[Evropa|evropských]] monarchů. Během jeho vlády byl z Kastílie vypovězen [[Cid]], španělský národní hrdina a hlavní postava stejnojmenného [[středověk]]ého [[epos]]u, který nalezl útočiště u [[emír]]a ze [[Zaragoza|Zaragozy]] a později dobyl na Maurech [[Valencie|Valencii]]. Zhroucením córdobského chalífátu se Al-Andalus rozpadl do mnoha drobných mezi sebou válčících států, což přispělo k úspěšné expanzi Alfonsova křesťanského království na jih, jež vyvrcholila dobytím [[Toledo|Toleda]] v roce [[1085]]. Již v následujícím roce se však proti Alfonsovi spojili vládcové [[Sevilla|Sevilly]] se severoafrickými [[Almorávidé|Almorávidy]]. Poté, co Almorávidé zvítězili nad křesťany, si rychle podmanili celé muslimské [[Španělsko]].

 

== Sjednocení země, vypuzení Židů a Maurů ==

Obnovená snaha o křesťanské sjednocení Španělska byla využita „katolickými králi“ (''Reyes Católicos'') [[Isabela Kastilská|Isabelou Kastilskou]] a [[Ferdinand II. Aragonský|Ferdinandem II. Aragonským]] k ospravedlnění jejich vpádu do Granady, vyhnání [[Židé|Židů]] a násilné [[Konverze (náboženství)|konverzi]] Maurů. Svatba dědičky Kastílie a Leónu, Isabely I., s dědicem Aragónie, Ferdinandem II., v roce [[1469]] znamenala počátek sjednocování Španělska. Skutečné sjednocení celé země však z důvodu odporu šlechty v obou zemích nejdříve nepřicházelo v úvahu.

Vnitropoliticky se Isabela a Ferdinand koncentrovali na vládu v Kastílii, kde s podporou měst mohli snáze omezit vliv šlechty a cortesů než v Aragónii a nastolit tak pevnou centralistickou vládu. Důležitým nástrojem, který tomuto napomohl, byla [[inkvizice]] zavedená v zemi v roce [[1478]]. Ta nejprve sloužila především v církevních záležitostech, záhy se z ní však stal prostředek politického nátlaku proti šlechtě, neboť ve Španělsku oproti jiným zemím nebyla inkvizice církevní, nýbrž státní institucí. Moc šlechty byla rovněž podlomena bouráním jejích hradů (symboly nezávislosti aristokracie na králi) a zavedením systému pravidelného výběru daní. Ferdinand a Isabela tedy položili základy náboženskému, politickému a ekonomickému sjednocení Španělska. Aragónie se získáním [[Sicílie]] a jižní [[Itálie]] stala v [[15. století]] významnou námořní mocností [[Středomoří]], zatímco [[Kastilie|Kastílie]] a [[Portugalsko]] soupeřili o dominanci v [[Atlantský oceán|Atlantském oceánu]].

 

 

{{Portály|Středověk|Křížové výpravy}}

 

[[Kategorie:Reconquista| ]]