Parlamentní systém: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 1:
{{upravit|mísí se tu parlamentarismus (forma) a demokracie (obsah), dva zcela samostatné a různé pojmy}}
[[Soubor:Ceskoslovenska ustava 1920.jpg|
'''Parlamentarismus''' je politický režim, forma [[vláda|vlády]] [[společnost]]i ([[stát]]u), v němž je [[parlament]] voleným orgánem, reprezentující [[Občanství|občanstvo]], [[politický lid]] ([[volič]]e, [[stavy]]) a je jím pověřen určovat hlavní, dlouhodobá pravidla společnosti ([[zákon]]y), má tedy [[zákonodárná moc|zákonodárnou moc]]<ref> pojetí Kelsenovo{{Fakt/dne|20100622164741}}</ref>. Je to nyní převládající forma států světa a zejména všech států euroamerické civilizace. V těchto státech je vláda (státní administrativa) podřízená, odpovědná parlamentu.
Tato forma moci je užívána v demokratických státech, ale demokracii umožňuje i předstírat, být formální. Tak parlament bývá i v [[diktatura|diktaturách]], je však skrytě nebo otevřeně řízený nedemokratickou monopolní mocenskou organizací, např.
* (komunistickou) stranou, např. v [[Čínská lidová republika|ČLR]], ve [[Vietnam]]u, v [[Československá socialistická republika|ČSSR]],
* církví, např. v [[Írán]]u, kde je formální prezidentská republika podřízená islámskému duchovenstvu nebo i
* tajnou organizací, typicky v armádě, např. v Egyptě.
== Specifika parlamentarismu ==
[[Soubor:Tablo ceskych zemskych posl.jpg|
Základem je v parlamentní [[seznam forem vlády|formě vlády]] především princip moci většiny, která sestavuje, jmenuje vládu. V demokracii tento základní princip vlády většiny doplňují další, zejména zásada ochrany menšiny, otevřenost možnosti změny dosavadní menšiny stát se většinou prostřednictvím [[svoboda|svobodných]] [[volby|voleb]], jejíž základní podmínkou je [[svoboda slova]], uznání [[pluralita|plurality]] ve společnosti a existence [[politická strana|politických stran]].
K dispozici jsou tři hlavní složky parlamentarismu:
* voličstvo, politický lid, historicky nazývaný „stavy“, jehož většina jmenuje parlament
* zákonodárce jako volený správce moci a
Řádek 23:
== Parlamentarismus a demokratičnost ==
[[Soubor:Forms of government.svg|
Parlamentarismus může mít různě pevný nebo naopak volný vztah k demokracii, protože jako své definiční znaky nezahrnuje některé její složky, například všeobecnost volebního práva, ochranu politických menšin apod. Tak parlamentem může být fakticky od skutečně rozhodujícího a jen na svobodné vůli lidu závislého sboru až po pouhý poradní nebo krycí orgán vládce (hlavy státu, panovníka, vůdce, diktátora), tj. z velké části vládcem nebo vládnoucí skupinou (stranou, stavem) jmenovaný. Pak je skutečným voličstvem právě tato určující skupina - monopolní strana, organizace nebo sám diktátor, zpravidla s titulem [[prezident]]a nebo [[panovník]]a.
Řádek 33:
'''Parlamentní forma vlády''' charakterizovaná primárně kreační závislostí a odpovědností vlády před parlamentem a specifickým postavením hlavy státu nicméně není fenoménem homogenním; setkat se totiž můžeme s jejími různými typy parlamentarismu:
* monarchistický,
* klasický republikánský,
* racionalizovaný s posílením hlavy státu či předsedy vlády (premiéra) apod.
== Racionalizovaný parlamentarismus ==
'''Racionalizovaný parlamentarismus''' (tj. vyvážený) je reakcí na politickou nestabilitu a obtíže ve fungování [[stát]]u zejména tam, kde vláda byla vůči parlamentu příliš slabá a parlament začal vládnout, aniž by za to nesl odpovědnost, např. během [[Třetí Francouzská republika|Třetí francouzské republiky]]. Parlamentní vláda funguje lépe, když se toto označení nebere tak úplně doslova, tedy když parlament má racionální omezení ze strany vlády nebo hlavy státu. Stejně tak však může být racionalizovaný parlamentarismus vyústěním opačného vývoje od systému silné hlavy státu působící v podmínkách fragmentovaného a polarizovaného systému politických stran, jako ve [[Výmarská republika|výmarském Německu]]).
Jde o „rozumná“ pravidla, uspořádání složek, orgánů moci - parlamentu, vlády a hlavy státu, o vyvážení jejich pravomocí. A patří sem i vyvážená vazba jak mezi komorami v rámci dvoukomorových parlamentů, tak těchto komor vůči vládní administrativě.
Řádek 63:
* {{Otto|heslo=Parlamentarismus}}
* {{en}} [http://www.ipu.org/english/home.htm Parliamentary Democracy - Inter-Parliamentary Union (IPU)]
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Zákonodárné sbory]]
| |||