Rakouské spolkové země: Porovnání verzí

[[Rakousko]] je [[federace|federací]] složenou z devíti '''spolkových zemí''' ([[němčina|německy]] ''Bundesland'', [[množné číslo|plurál]] ''Bundesländer'') s jistým stupněm [[autonomie]], který však není tak velký jako u [[německé spolkové země|spolkových zemí]] [[Německo|Německa]] nebo [[státy USA|států]] [[Spojené státy americké|USA]]. Podle článku 2, odstavce 2 [[rakouská spolková ústava|rakouské spolkové ústavy]] se však tyto celky označují jen jako '''země''' (německy ''Land'', plurál ''Länder''). Jednotlivé spolkové země jsou na spolkové úrovni zastoupeny ve [[spolková rada (Rakousko)|spolkové radě]], která je horní komorou [[rakouský parlament|rakouského parlamentu]]. Každá spolková země má také vlastní zemskou ústavu (německy ''Landesverfassungsgesetz'').

Na rozdíl od členských států řady jiných [[federace|federativních států]] mají rakouské spolkové země hned dvě [[vlajka|vlajky]] (zemskou vlajku a zemskou služební vlajku). Dále má každá spolková země vlastní [[znak (heraldika)|znak]], [[Vídeň]] a [[Korutany]] mají znaky dva (velký a malý).

Přestože mají rakouské spolkové země menší stupeň autonomie než německé spolkové země, nebo potažmo státy USA, identifikují se Rakušané vášnivě jako občané příslušné spolkové země a často brání její byť malou nezávislost. Nezřídka se Rakušané identifikují na prvním místě například jako [[Tyrolsko|Tyrolané]] a pak teprve jako Rakušané.

S výjimkou [[Burgenland]]u a [[Vídeň|Vídně]], které jako země vznikly až ve 20. letech [[20. století]], existují ostatní rakouské země jako takové již od [[středověk]]u či od [[19. století]] ([[Vorarlbersko]]) a nejpozději v dobách [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] měly postavení autonomních [[korunní země (Habsburská monarchie)|korunních zemí]] s vlastními zemskými sněmy. Také hranice rakouských spolkových zemí jsou převážně historické. Až na územní ztráty některých rakouských zemí po [[první světová válka|první světové válce]], jsou jejich hranice až na výjimky totožné s hranicemi z dob [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. Od 19. století až do současnosti zůstaly zcela beze změny hranice Salcburska a Vorarlberska. Pomineme-li výše zmíněné územní ztráty, zůstaly na území moderního Rakouska zcela netknuté také hranice Korutan, Štýrska a Tyrolska. Téměř beze změny zůstala i hranice Horních Rakous, které se od roku [[1938]] rozšířily o původně dolnorakouské katastrální území [[Hinterberg bei Steyr]]. Nejvíce změn prodělaly ve 20. století Dolní Rakousy. Ty se roku [[1920]] ve prospěch [[Československo|Československa]] zmenšily o [[Dyjský trojúhelník]], [[Valticko]] a [[Západní Vitorazsko]]; k [[1. leden|1. lednu]] [[1922]] trvale přišly o svoji dlouholetou metropoli Vídeň, která se stala novou spolkovou zemí; roku [[1922]] při úpravě státní hranice s [[Československo|Československem]] získaly nepatrnou část [[Uhersko|Uherska]] ''(pozemky dosud patřící obcím [[Devín]]u a [[Devínska Nová Ves|Devínské Nové Vsi]])'' <ref>{{Citace monografie| příjmení =