Církevní provincie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Křesťanské pojmy za použití HotCat |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
'''Provincie''' resp. '''církevní provincie''' je vysoká jurisdikční jednotka [[církev]]ní správy (obvykle územně vymezená). Existuje v rámci [[římskokatolická církev|římskokatolické církve]], řadě ostatních [[církve sjednocené s Římem|církvích uznávajících autoritu papeže]], u [[pravoslaví|pravoslavných církví]] a v [[anglikánství|anglikánských církvích]]. Toto uspořádání se zrodilo v raných stoletích existence církve, kdy první velké komunity křesťanů s tradicí měly určité nadřazené a otcovské postavení vůči těm, které založili jejich kazatelé a misionáři jinde. Existují i řádové provincie, na něž se člení velké řády.
Označení [[provincie]] je převzato z označení územních celků [[Starověký Řím|starověké Římské říše]]. Dodnes se používá k označení územně-správních celků některých států.
== Římskokatolická církev ==
[[Římskokatolická církev]] je ve většině světa rozčleněna do provincií, sestávajících se obvykle z metropolitní [[diecéze|arcidiecéze]] a několika přičleněných (sufragánních) diecézí (resp. jiných tzv. [[místní církev|místních církví]]). Hranice provincií obvykle sledují historické či současné politické hranice. Ve státech s katolickou tradicí je zpravidla zřízena jedna či více provincií, například v České republice jsou dvě provincie (česká a moravská), na Slovensku od roku 2005 dvě provincie (od roku 2008 nazvané východní a západní; do roku 1977 Slovensko vlastní provincii vůbec nemělo), v Polsku je 14 římskokatolických a 1 řeckokatolická provincie). V USA jsou katolické církevní provincie uspořádány do 15 regionů po 1 až 4 provinciích, tzv. 15. region sdružuje eparchie východních katolických církví.
V čele provincie obvykle stojí [[arcibiskup]]-[[metropolita]], podřízeni mu jsou tzv. sufragánní biskupové. Ve [[starověk]]u a [[středověk]]u mělo toto rozdělení velký význam, neboť metropolita měl nad ostatními biskupy provincie významnou moc. V současné době to již neplatí, neboť jeho pravomoci se přesunuly buďto na [[papež]]e, nebo na [[biskup]]y v čele diecézí, a faktická spolupráce biskupů na [[biskupská konference|biskupské konference]], které zpravidla sdružují biskupy podle států.
Řádek 11:
V současné době je arcibiskup-metropolita stále hlavou církevní provincie, ale je to z větší části pouze formální a prestižní postavení a i sufragánní diecéze jsou ve většině věcí podřízeny pouze papeži. Jeden z mála pozůstatků postavení metropolity představuje jeho právo jmenovat [[administrátor (církev)#Administrátor diecéze|dočasného administrátora]] sufragánní diecéze, pokud biskup zemřel, evidentně selhaly diecézní mechanismy určující osobu tohoto administrátora a papež nejmenoval [[apoštolský administrátor|apoštolského administrátora]].
[[Soubor:CoA CZ Dieceze.png|
Na území České republiky se nacházejí dvě římskokatolické církevní provincie:
Řádek 28:
* [[provinciál]]
* [[diecéze]]
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Církevní provincie| ]]
| |||