Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 7:
== Otevřenost ==
 
[[Soubor:Cardinal vowels-Jones x-ray.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|200px|[[Rentgenové záření|Rentgenové]] snímky ústní dutiny při výslovnosti {{IPA|[i, u, a, ɑ]}}.]]
Podle velikosti [[úhel|úhlu]], který svírá dolní [[čelist]] s horní, můžeme v různých jazycích rozeznat 2–4 stupně (výjimečně až 5 stupňů) otevřenosti:
* otevřené – zavřené
Řádek 23:
== Typy samohláskových systémů ==
 
[[Soubor:Mluvidla a samohlasky.png|350 px|thumbnáhled|rightvpravo|Vokalický čtyřúhelník schematicky zachycuje polohy jazyka při artikulaci samohlásek. Přední samohlásky se nacházejí vlevo, zadní vpravo. Otevřené (nízké) najdeme v dolní části, zavřené (vysoké) v horní. ]]
Polohu jazyka (horizontální i vertikální) při artikulaci samohlásek můžeme schematicky zakreslit do čtyřúhelníku (viz obrázek). Podle toho dělíme systémy samohlásek v jednotlivých jazycích na čtyřúhelníkové, trojúhelníkové a (málo frekventované) lineální. [[Čeština|Český]] systém je kupříkladu třístupňový trojúhelníkový.
 
Řádek 53:
|}
 
Trvání samohlásek může být ovlivněno kontextem, typem [[slabika|slabiky]], [[přízvuk]]em, [[prozódie (lingvistika)|prozódií]] a dalšími faktory.
 
Délka samohlásek hraje v různých jazycích různou [[fonologie|fonologickou]] roli. V některých jazycích ([[španělština]], [[polština]]) jsou rozdíly v trvání málo významné a jejich prodloužení (protažení) nemění význam slova.
Řádek 93:
== [[Akustika]] ==
 
[[Soubor:Spectrogram -iua-.png|thumbnáhled|350 px|Záznam [[zvukové spektrum|zvukového spektra]] (spektrogram) samohlásek i, u, a]]
Z [[fyzika|fyzikálního]] hlediska jsou samohlásky čisté [[tón]]y bez šumů. Jejich základní [[frekvence]] F0 je u všech stejná (závislá na individuálních [[hlas]]ových charakteristikách každého člověka). F0 se vytváří kmitáním [[hlasivky|hlasivek]].
 
Řádek 116:
 
{{Portály|Jazyk}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Fonetika]]