Verze z 24. 9. 2015, 17:36 editovat RPekař (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 24 979 editací m →‎Dvojhlásky, trojhlásky: linkfix ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 13:29 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 725 988 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 7: == Otevřenost == [[Soubor:Cardinal vowels-Jones x-ray.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~right~~vpravo\|200px\|[[Rentgenové záření\|Rentgenové]] snímky ústní dutiny při výslovnosti {{IPA\|[i, u, a, ɑ]}}.]] Podle velikosti [[úhel\|úhlu]], který svírá dolní [[čelist]] s horní, můžeme v různých jazycích rozeznat 2–4 stupně (výjimečně až 5 stupňů) otevřenosti: * otevřené – zavřené Řádek 23: == Typy samohláskových systémů == [[Soubor:Mluvidla a samohlasky.png\|350 px\|~~thumb~~náhled\|~~right~~vpravo\|Vokalický čtyřúhelník schematicky zachycuje polohy jazyka při artikulaci samohlásek. Přední samohlásky se nacházejí vlevo, zadní vpravo. Otevřené (nízké) najdeme v dolní části, zavřené (vysoké) v horní. ]] Polohu jazyka (horizontální i vertikální) při artikulaci samohlásek můžeme schematicky zakreslit do čtyřúhelníku (viz obrázek). Podle toho dělíme systémy samohlásek v jednotlivých jazycích na čtyřúhelníkové, trojúhelníkové a (málo frekventované) lineální. [[Čeština\|Český]] systém je kupříkladu třístupňový trojúhelníkový. Řádek 53: \|} Trvání samohlásek může být ovlivněno kontextem, typem [[slabika\|slabiky]], [[přízvuk]]em, [[prozódie (lingvistika)\|prozódií]] a dalšími faktory. Délka samohlásek hraje v různých jazycích různou [[fonologie\|fonologickou]] roli. V některých jazycích ([[španělština]], [[polština]]) jsou rozdíly v trvání málo významné a jejich prodloužení (protažení) nemění význam slova. Řádek 93: == [[Akustika]] == [[Soubor:Spectrogram -iua-.png\|~~thumb~~náhled\|350 px\|Záznam [[zvukové spektrum\|zvukového spektra]] (spektrogram) samohlásek i, u, a]] Z [[fyzika\|fyzikálního]] hlediska jsou samohlásky čisté [[tón]]y bez šumů. Jejich základní [[frekvence]] F0 je u všech stejná (závislá na individuálních [[hlas]]ových charakteristikách každého člověka). F0 se vytváří kmitáním [[hlasivky\|hlasivek]]. Řádek 116: {{Portály\|Jazyk}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Fonetika]]

Samohláska: Porovnání verzí