Verze z 27. 11. 2016, 14:19 editovat Jenda H. (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 58 035 editací m odebrána Kategorie:Revoluce; přidána Kategorie:Revoluce v 19. století za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 13:24 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Wappers belgian revolution.jpg\|~~thumb~~náhled\|''Scéna z belgické revoluce roku 1830'', [[Gustav Wappers]] (1834), [[Musées royaux des Beaux-Arts de Belgique]], Brusel]] '''Belgická revoluce''' byl konflikt ve [[Spojené království Nizozemské\|Spojeném království Nizozemském]], který začal nepokoji v [[Brusel]]u v srpnu [[1830]] a vedl k vytvoření samostatného [[Belgie\|belgického státu]]. Řádek 12: Posledním impulsem, který nastartoval belgickou revoluci, bylo představení [[Daniel Auber\|Auberovy]] sentimentální a vlastenecky laděné opery [[Němá z Portici]] (''La muette de Portici'') v bruselském operním sále [[Théâtre de la Monnaie]]. Během duetu ''Amour sacré de la patrie'' (''Svatá láska k vlasti'') obecenstvo povstalo s výkřiky ''„Aux armes! Aux armes!“'' (''„Do zbraně!“''). Po představení se [[dav]] nahrnul do ulic za provolávání vlasteneckých hesel a zmocnil se radnice a dalších vládních budov. Král Vilém I. nechtěl připustit rozdělení země a pokusil se obnovit pořádek silou, avšak královskému vojsku pod vedením králova druhého syna Bedřicha se nepodařilo dobýt Brusel v krvavých bojích v ulicích města, které se odehrály mezi [[23. srpen\|23.]] a [[26. srpen\|26. srpnem]]. Den poté byla v Bruselu vyhlášena provizorní vláda a [[4. říjen\|4. října]] následovalo prohlášení nezávislosti. V listopadu se v Bruselu sešel Národní kongres a [[7. únor]]a [[1831]] byla vyhlášena ústava. Prvním belgickým králem se stal [[21. červenec\|21. července]] téhož roku [[Leopold I. (Belgie)\|Leopold I]]. Evropské mocnosti oficiálně uznaly nezávislost Belgie až roku 1839, kdy byla podepsána Londýnská smlouva. Belgie měla být podle této smlouvy nezávislou a neutrální zemí, zahrnující [[Západní Flandry]], [[Východní Flandry]], [[Brabant (belgická provincie)\|Brabant]], [[Antverpy (provincie)\|Antverpy]], [[Henegavsko (belgická provincie)\|Henegavsko]], [[Namur (provincie)\|Namur]] a [[Lutych (provincie)\|Lutych]], jakož i část [[Lucembursko (belgická provincie)\|Lucemburska]] a provincie [[Limburk (belgická provincie)\|Limburk]]. Řádek 18: == Postavení Vlámů v Belgii po revoluci == V určitém smyslu byla belgická revoluce [[~~Valonsko\|valonskou~~valonsko]]u revolucí francouzsky mluvící vyšší a střední třídy a nadvláda Nizozemců byla nahrazena nadvládou Valonů. Úředním jazykem byla určena francouzština, zatímco [[vlámština]] byla zakázána na školách. Na poštovních známkách sice bylo napsáno dvojjazyčně ''„Belgique-België“'', ale belgický občanský zákoník byl přeložen do vlámštiny až roku [[1961]]. Během průmyslové revoluce byl těžký průmysl koncentrován do Valonského regionu. V průběhu [[20. století]] Vlámové agitovali pro rovnoprávnost v belgickém státu, což vedlo k vyhlášení federální ústavy roku [[1980]], která jim zaručovala více pravomocí v oblasti školství a sociálních programů. {{Portály\|Belgie\|Nizozemsko\|Novověk\|Politika\|Válka}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Války Belgie]]

Belgická revoluce: Porovnání verzí