Zvětrávání: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
bez px, typo, lf
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Granite2.jpg|thumbnáhled|Puklina, vzniklá v důsledku fyzikálního zvětrávání]]
[[Soubor:Im_Salar_de_Uyuni.jpg|thumbnáhled|„Kamenný strom“ v bolivijské poušti [[Siloli]], vzniklý mrazovým zvětráváním]]
'''Zvětrávání''' je označení pro proces, při kterém dochází k působení chemických, fyzikálních, či biologických sil na obnažené [[hornina|horniny]]. Zvětrávání může v průběhu miliónů let vést k rozpadu hornin a následné [[eroze|erozi]], které vede k celkovému přetvoření tváře krajiny. Rychlost zvětrávání závisí na složení horniny, na klimatických podmínkách atd.
 
Řádek 9:
 
== Fyzikální (mechanické) zvětrávání ==
Fyzikální zvětrávání je proces, při kterém dochází k rozpadu hornin, aniž by nastaly výraznější změny v jejich chemickém složení. Jeho příčinou jsou změny v intenzitě [[insolace]], což vede k tepelným i objemovým změnám v povrchové vrstvě hornin.<ref>Fyzická geografie. II / [napsali: Stanislav Horník ... et al.].. -- 1. vyd.. -- Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1986.. -- 319 s.</ref> Jelikož jsou veškeré horniny složeny z různé kombinace [[minerál]]ů, mají všechny horniny určitou [[teplotně-tlaková mez|teplotně-tlakovou mez]], při které přestávají být stálé a při které dochází k poruše jejich celistvosti vlivem praskání atd. (odolnost minerálů souvisí s obráceným [[Bowenovo reakční schéma|Bowenovým reakčním schématem]]). Vlivem [[tektonická činnost|tektonické činnosti]] a následné [[denudace]] (obnažení) hornin dochází k jejich vystavení rozdílným teplotním a tlakovým podmínkám. Postupné ubývání teploty a tlaku vede ke chladnutí hornin, což má za následek jejich smršťování a popraskání, či rozpukání. Kapalná [[voda]], pronikající do vzniklých puklin, se následně přeměňuje na [[led]], což má za následek zvětšující se tlak v puklinách a odtrhávání části skalního masívu (led má tendenci zvětšovat svůj objem při přechodu na pevnou fázi, změna může dosáhnout až 1/10 objemu). Pravidelné opakování rozmrzání a zamrzání vody v puklině má za následek její zvětšování. Odborně se tento proces nazývá '''mrazové zvětrávání''' a je typická pro obnažené vrcholky hor. Druhým důležitým faktorem je působení teploty, kdy vlivem ohřívání a chladnutí tělesa dochází k jeho '''smršťování''' (''kontrakci'') a '''roztahování''' (''expanzi''), což způsobuje v extrémních případech až roztrhání horniny. Teplotní působení je typické pro [[poušť|pouštní]] oblasti, kde rozdíl mezi [[den|dnem]] a [[noc]]í může dosahovat až 60&nbsp;°C ([[Alpy]], [[Himálaj]]e, horské oblasti ve [[Wales]]u atd.).
 
== Chemické zvětrávání ==
Řádek 16:
Základními chemickými procesy u zvětrávání jsou: [[rozpouštění]], [[hydratace]], [[iontová výměna]], [[Redoxní reakce|oxidace]]/[[Redoxní reakce|redukce]] a reakce s organickou hmotou.
 
[[Soubor:Mountain Hemlock.jpg|thumbnáhled|Ukázka biologického zvětrávání]]
 
== Biologické zvětrávání ==
Řádek 36:
 
{{Pedologie}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Zvětrávání| ]]