Magnetizace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m řádek |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{různé významy|tento=fyzikálním jevu|druhý=[[fyzikální veličina|fyzikální veličině]]|stránka=Magnetizace (veličina)}}
'''Magnetizace''' (též '''magnetování''' nebo '''zmagnetování''') představuje fyzikální jev, ke kterému dochází při vložení [[látka|látky]] ([[těleso|tělesa]]) do [[magnetické pole|magnetického pole]], a který se projevuje změnou vlastností dané látky. Magnetická látka se označuje jako '''magnetikum''' nebo jako '''zmagnetovaná látka'''.
Velikost zmagnetování lze určit pomocí [[fyzikální veličina|fyzikální veličiny]] označované jako ''[[magnetizace (veličina)|magnetizace]]''.
Řádek 14:
Magnetické pole je ve hmotném prostředí ovlivňováno [[interakce|interakcí]] s látkou. Velikost tohoto působení je závislá na struktuře [[atom]]ů. Zjednodušeně si to lze představit tak, že pohyb [[elektron]]u kolem [[atomové jádro|atomového jádra]] představuje [[proudová smyčka|proudovou smyčku]], kterou lze chápat jako [[magnetický dipól]] s [[magnetický moment|magnetickým momentem]]. Struktura [[elektronový obal|elektronového obalu]] atomu pak dává jeho výsledný magnetický moment. Těmito jevy se podrobně zabývá [[kvantová fyzika]].
Projev magnetizace je důsledkem uspořádání [[magnetická doména|magnetických domén]] [[feromagnetismus|feromagnetického]] materiálu tak, že se jejich účinek projevuje navenek. Magnetizace může být dočasná (trvá pouze po dobu působení vnějšího [[magnetické pole|magnetického pole]]) nebo trvalá (trvá i po zániku budícího pole). V tom případě i po zániku budícího pole může část domén zůstat orientovaná ve směru působícího pole a magnetizovaná látka má zbytkový (remanentní) magnetismus (toho se využívá například při rozběhu [[dynamo|dynam]]). Látka má pak permanentní [[magnetický dipólový moment]] a lze najít tzv. severní a jižní magnetický pól tj. místa, kde magnetické [[siločáry]] procházejí povrchem.
Ačkoliv [[proton]]y mají magnetický dipólový moment, ne všechny látky vykazují magnetické vlastnosti. Jako příklad lze uvést [[atom]] [[vodík]]u, jehož [[Atomové jádro|jádro]] sestává z jednoho protonu. [[Molekula]] [[voda|vody]] obsahuje dva vodíkové atomy a atom [[kyslík]]u, jehož magnetický dipólový moment je nulový, protože kyslík má sudý počet protonů. Přestože molekula vody obsahuje tyto dva magnetické dipóly, voda není magnetická. Důvodem je náhodná orientace [[vektor]]ů dipólových momentů, které se tak vzájemně kompenzují a jejich výsledný součet je nulový. Voda, bez přiloženého vnějšího pole, má proto nulovou [[magnetizace (veličina)|magnetizaci]].
Řádek 31:
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Magnetismus]]
| |||