Prase domácí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
linky
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Upravit}}
{{Taxobox
| jméno = Prase domácí
| obrázek = Sow with piglet.jpg
| popis obrázku = Prasnice se seletem
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| třída = [[savci]] (Mammalia)
| řád = [[sudokopytníci]] (Artiodactyla)
| čeleď = [[prasatovití]] (Suidae)
| podčeleď = [[pravá prasata]] (Suinae)
| rod = [[prase]] (''Sus'')
| druh = [[prase divoké]] (''Sus scrofa'')
| trinomické jméno = Sus scrofa f. domestica
| druh popsal = [[Carl Linné|L.]], [[1758]]
}}
[[Soubor:Pig USDA01c0116.jpg|thumbnáhled|353x353px|Prase domácí (hlava selete)]]
'''Prase domácí''' ([[latina|lat.]] ''Sus scrofa'' f. ''domestica'') je významné [[domestikace|domácí]] [[savci|zvíře]], chované hospodářsky především pro [[maso]], vyšlechtěné z [[prase divoké|prasete divokého]] (''Sus scrofa'').
 
== Popis ==
Prase domácí je nepřežvýkavý [[Sudokopytníci|sudokopytník]] z čeledi prasatovitých. Vzhledem se podobá svému divokému předkovi - [[Prase divoké|praseti divokému]], zpravidla má však proporčně delší tělo, kratší končetiny a menší hlavu. Jako u všech prasat vybíhá hlava v nápadný rypák, oči jsou malé, mírně šikmé. Důležitý je tvar boltců, které mohou být buďto malé a zašpičetělé, jako u prasete divokého (tzv. prasata přímouchá), nebo velké, oválné a převislé přes obličej (tzv. prasata klapouchá). Kůže domácích prasat je zpravidla lysá, nebo pokrytá řídkými [[Štětina|štětinamištětina]]mi, u některých plemen však může být srst velmi hustá, až vlnitá. Zbarvení domácích prasat je nejčastěji růžové či bílé, u asijských a jihoamerických plemen je však častěji tmavě šedé nebo černé. Existují také hnědě nebo rezavě zbarvená prasata, podobná zbarvením praseti divokému, jako je např. [[Tamworthské prase|tamworthské]] nebo [[durocké prase]]. Některá plemena, jako [[Hampshirské prase|hampshirské]] nebo [[Přeštické černostrakaté prase|přeštické prase]], jsou strakatá, jiná, jako např. [[Pietrainské prase|pietrainské]] nebo [[gloucesterské prase]], jsou skvrnitá. Nápadným rozdílem oproti praseti divokému je tvar ocásku, který je zpravidla zatočený. Velikost prasat domácích velmi kolísá. Hmotnost se pohybuje od 30 kg až do 400 kg, délka těla je od 50 cm až do 250 cm, výška v kohoutku od 35 cm do 90 cm.
== Pojmenování ==
Pojem prase je dnes používán jako zastřešující pro celý druh. Ve [[Stará čeština|středověké češtině]] se však pojem ''prase'', ''prasě'' používal pouze pro mláďata, podobně jako je tomu dnes v [[polština|polštině]] (''prosię''), [[ukrajinština|ukrajinštině]] (''Порося'') či [[ruština|ruštině]] (''поросёнoк'').
Řádek 48:
 
== Domestikace a chov ==
[[Soubor:Sus scrofa scrofa.jpg|thumbnáhled|259x259px|Prase domácí (prasnice)]]
Počátek [[domestikace]] prasat se datuje do období 9.-7. tisíciletí př. n. l.{{doplňte zdroj}} Patrně k ní došlo nezávisle na sobě v několika kulturních centrech - v [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] nebo jižní [[Čína|Číně]], v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] a ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Zatímco v jihovýchodní Asii byl domestikován místní menší poddruh - prasata páskovaná(''Sus scrofa vittatus''), v oblasti [[Úrodný půlměsíc|Úrodného půlměsíce]] a v Evropě došlo k domestikaci větších poddruhů prasete divokého. Přesto preferovanou barvou byla černá.<ref>http://phys.org/news/2016-09-history-humans-pigs-black.html - Throughout history humans have preferred their pigs to be black, suggests study</ref> V Číně a přilehlých oblastech se prasata odedávna chovala v malých ohrádkách, přímo ve vesnicích, a vykrmovala do vysoké tučnosti, na předním východě a ve [[Středomoří]] byla chována ve stádech, hlídaných pastevci, nebo ve velkých ohradách s přístřešky, jak to popisuje například [[Homér]]ova [[Odysseia|Odyssea]]. Nejjednodušší způsob chovu byl uplatňován ve střední a severní Evropě, kde se prasata od jara do podzimu pásla volně v lese a na zimu se většina zvířat [[Domácí zabijačka|porazila]]. Několik prasat, ponechaných na chov, přezimovalo společně s lidmi v obydlí. Z důvodů škodlivosti prasat v lese byla tato volná pastva od 15. století [[vrchnost]]í omezována a v 18. století se začala prasata chovat spíše ve [[chlév]]ech, kde se vykrmovala do vysoké tučnosti. Krmila se hlavně kuchyňskými zbytky a [[pomyje]]mi, žaludy nebo šrotem, ale také [[Mláto|mlátem]] a [[Kozí mléko|kozím mlékem]]. Chlévy byly zpravidla malé, tmavé a špatně větrané, často se z nich ani nekydal [[hnůj]] - prase tak žilo vlastně uvězněné ve vlastním hnoji. Právě z těchto důvodů vznikly předsudky o prasečí špinavosti. V soukromých chovech tento způsob ustájení ještě přežívá, ale většina chovatelů přece jen určitým způsobem dbá o hygienu ustájení a hnůj vyváží.
 
Řádek 56:
 
Nejvíce prasat je v současné době chováno v Číně, významná je však i produkce prasat v USA, západní Evropě a Rusku. V [[Česko|České republice]] se ještě roku 1999 chovalo více než 4.001.000 kusů prasat, k 31. prosinci 2005 to však bylo již pouze 2&nbsp;876&nbsp;834 kusů. V současnosti stav chovaných prasat u nás dále klesá. Přesto jsou stále prasata nejpočetněji chovanými velkými hospodářskými zvířaty v České republice, což je znát i na ceně vepřového masa.
[[Soubor:Man Is Collecting Semen From A Boar.JPG|thumbnáhled|260x260px|Umělý odběr semene od kance. ]]
 
== Užitek ==
Prase domácí je chováno především pro [[Vepřové maso|maso]]. Většina prasat proto nepřežije první rok života. Jsou [[Porážka zvířat|poražena]], jakmile dosáhnou stanovené [[Porážková hmotnost|porážkové hmotnosti]] (zpravidla 80–120&nbsp;kg). Po dosažení této hmotnosti již prase neroste, pouze tuční. Prasata, chovaná pro sádlo, se proto porážejí až o něco později, většinou až ve věku jednoho a půl roku. Déle se pochopitelně nechávají žít také chovné prasnice a plemenní kanci. Kromě masa a sádla se využívá i vepřová kůže, zvaná ''krupon'', štětiny a prasečí hnůj či kejda. Prasata jsou ve Francii využívána jako pracovní zvířata při hledání [[lanýž]]ů, v bývalé [[Jugoslávie|Jugoslávii]] se prasata používala také ke zneškodňování [[Nášlapná mina|min]]. Pro podobnost svých orgánů s lidskými je prase ve vyspělých zemích jedním z nejpoužívanějších [[Pokusy na zvířatech|laboratorních zvířat]]. Zakrslá plemena prasat se v poslední době někdy chovají také jako domácí mazlíčci.
[[Soubor:Piglets1.jpg|thumbnáhled|259x259px|Prasnice se selaty u struků (tj. vemena)]]
[[Soubor:Piglets in a pigpen.jpg|thumbnáhled|257x257px|Odrostlá selata ve velkochovu]]
 
== Potrava ==
Řádek 98:
* [http://ksz.af.czu.cz/plemenaprasat/vyvojcr.htm Vývoj chovu prasat v České republice]
{{Portály|Živočichové}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Prasatovití]]
[[Kategorie:Domestikovaná zvířata]]