Prase domácí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
linky značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Upravit}}
{{Taxobox
}}
[[Soubor:Pig USDA01c0116.jpg|
'''Prase domácí''' ([[latina|lat.]] ''Sus scrofa'' f. ''domestica'') je významné [[domestikace|domácí]] [[savci|zvíře]], chované hospodářsky především pro [[maso]], vyšlechtěné z [[prase divoké|prasete divokého]] (''Sus scrofa'').
== Popis ==
Prase domácí je nepřežvýkavý [[Sudokopytníci|sudokopytník]] z čeledi prasatovitých. Vzhledem se podobá svému divokému předkovi - [[Prase divoké|praseti divokému]], zpravidla má však proporčně delší tělo, kratší končetiny a menší hlavu. Jako u všech prasat vybíhá hlava v nápadný rypák, oči jsou malé, mírně šikmé. Důležitý je tvar boltců, které mohou být buďto malé a zašpičetělé, jako u prasete divokého (tzv. prasata přímouchá), nebo velké, oválné a převislé přes obličej (tzv. prasata klapouchá). Kůže domácích prasat je zpravidla lysá, nebo pokrytá řídkými [[
== Pojmenování ==
Pojem prase je dnes používán jako zastřešující pro celý druh. Ve [[Stará čeština|středověké češtině]] se však pojem ''prase'', ''prasě'' používal pouze pro mláďata, podobně jako je tomu dnes v [[polština|polštině]] (''prosię''), [[ukrajinština|ukrajinštině]] (''Порося'') či [[ruština|ruštině]] (''поросёнoк'').
Řádek 48:
== Domestikace a chov ==
[[Soubor:Sus scrofa scrofa.jpg|
Počátek [[domestikace]] prasat se datuje do období 9.-7. tisíciletí př. n. l.{{doplňte zdroj}} Patrně k ní došlo nezávisle na sobě v několika kulturních centrech - v [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] nebo jižní [[Čína|Číně]], v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] a ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Zatímco v jihovýchodní Asii byl domestikován místní menší poddruh - prasata páskovaná(''Sus scrofa vittatus''), v oblasti [[Úrodný půlměsíc|Úrodného půlměsíce]] a v Evropě došlo k domestikaci větších poddruhů prasete divokého. Přesto preferovanou barvou byla černá.<ref>http://phys.org/news/2016-09-history-humans-pigs-black.html - Throughout history humans have preferred their pigs to be black, suggests study</ref> V Číně a přilehlých oblastech se prasata odedávna chovala v malých ohrádkách, přímo ve vesnicích, a vykrmovala do vysoké tučnosti, na předním východě a ve [[Středomoří]] byla chována ve stádech, hlídaných pastevci, nebo ve velkých ohradách s přístřešky, jak to popisuje například [[Homér]]ova [[Odysseia|Odyssea]]. Nejjednodušší způsob chovu byl uplatňován ve střední a severní Evropě, kde se prasata od jara do podzimu pásla volně v lese a na zimu se většina zvířat [[Domácí zabijačka|porazila]]. Několik prasat, ponechaných na chov, přezimovalo společně s lidmi v obydlí. Z důvodů škodlivosti prasat v lese byla tato volná pastva od 15. století [[vrchnost]]í omezována a v 18. století se začala prasata chovat spíše ve [[chlév]]ech, kde se vykrmovala do vysoké tučnosti. Krmila se hlavně kuchyňskými zbytky a [[pomyje]]mi, žaludy nebo šrotem, ale také [[Mláto|mlátem]] a [[Kozí mléko|kozím mlékem]]. Chlévy byly zpravidla malé, tmavé a špatně větrané, často se z nich ani nekydal [[hnůj]] - prase tak žilo vlastně uvězněné ve vlastním hnoji. Právě z těchto důvodů vznikly předsudky o prasečí špinavosti. V soukromých chovech tento způsob ustájení ještě přežívá, ale většina chovatelů přece jen určitým způsobem dbá o hygienu ustájení a hnůj vyváží.
Řádek 56:
Nejvíce prasat je v současné době chováno v Číně, významná je však i produkce prasat v USA, západní Evropě a Rusku. V [[Česko|České republice]] se ještě roku 1999 chovalo více než 4.001.000 kusů prasat, k 31. prosinci 2005 to však bylo již pouze 2 876 834 kusů. V současnosti stav chovaných prasat u nás dále klesá. Přesto jsou stále prasata nejpočetněji chovanými velkými hospodářskými zvířaty v České republice, což je znát i na ceně vepřového masa.
[[Soubor:Man Is Collecting Semen From A Boar.JPG|
== Užitek ==
Prase domácí je chováno především pro [[Vepřové maso|maso]]. Většina prasat proto nepřežije první rok života. Jsou [[Porážka zvířat|poražena]], jakmile dosáhnou stanovené [[Porážková hmotnost|porážkové hmotnosti]] (zpravidla 80–120 kg). Po dosažení této hmotnosti již prase neroste, pouze tuční. Prasata, chovaná pro sádlo, se proto porážejí až o něco později, většinou až ve věku jednoho a půl roku. Déle se pochopitelně nechávají žít také chovné prasnice a plemenní kanci. Kromě masa a sádla se využívá i vepřová kůže, zvaná ''krupon'', štětiny a prasečí hnůj či kejda. Prasata jsou ve Francii využívána jako pracovní zvířata při hledání [[lanýž]]ů, v bývalé [[Jugoslávie|Jugoslávii]] se prasata používala také ke zneškodňování [[Nášlapná mina|min]]. Pro podobnost svých orgánů s lidskými je prase ve vyspělých zemích jedním z nejpoužívanějších [[Pokusy na zvířatech|laboratorních zvířat]]. Zakrslá plemena prasat se v poslední době někdy chovají také jako domácí mazlíčci.
[[Soubor:Piglets1.jpg|
[[Soubor:Piglets in a pigpen.jpg|
== Potrava ==
Řádek 98:
* [http://ksz.af.czu.cz/plemenaprasat/vyvojcr.htm Vývoj chovu prasat v České republice]
{{Portály|Živočichové}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Prasatovití]]
[[Kategorie:Domestikovaná zvířata]]
|