Azbest: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Externí odkazy: smazání nefungujícího odkazu * {{cs}} [http://azbest-azbest.blogspot.com Fotogalerie plic poškozených azbestem]
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - minerál
| název = Azbest
| obrázek = Asbestos with muscovite.jpg
| popisek = vláknitý azbest s muskovitem
| kategorie = minerál
| vzorec = Na<sub>2</sub>Fe<sup>2+</sup><sub>3</sub>Fe<sup>3+</sup><sub>2</sub>Si<sub>8</sub>O<sub>22</sub>(OH)<sub>2</sub>
| barva = nazelenalá, nažloutlá, namodralá až bílá
| vzhled = hedvábně vláknitý, jehlicovitý
| soustava = monoklinická
| tvrdost = 2,5 – 3
| lesk = hedvábný, někdy perleťový
| štěpnost = dokonalá
| vryp = bílý
| hustota = 2,53 – 2,65
| rozpustnost = nerozpustný v kyselinách
}}
 
'''Azbest''' (dříve psáno '''asbest''', česky '''osinek'''<ref>[[SSJČ]], heslo "asbest"</ref>, z řec. ασβεστος, volně „nezničitelný“) – souborné označení různých vláknitých silikátů, jejichž společným znakem je spřádatelnost vláken, žáruvzdornost a poměrná chemická stálost. Světlé až tmavozelené [[minerál]]y ze skupiny [[Křemičitany|silikátů]] (křemičitanů) se v přírodě vyskytují ve dvou hlavních skupinách: buď jako [[amfibol]]y, nebo jako [[serpentin]]y. Typickou vlastností pro azbest je vytváření dlouhé tenké vláknité struktury, vlákna mají tendenci odštěpovat se po délce. Chemický vzorec je Na<sub>2</sub>Fe<sup>2+</sup><sub>3</sub>Fe<sup>3+</sup><sub>2</sub>Si<sub>8</sub>O<sub>22</sub>(OH)<sub>2</sub> ([[chryzotil]]); Fe<sub>7</sub>Si<sub>8</sub>O<sub>22</sub>(OH)<sub>2</sub> ([[amosit]]).<br />
Asi 95 % produkce připadá na serpentinový azbest (neboli chryzotil), zbytek na amfibolové azbesty (zvl. tzv. amosit, tj. Fe-Mg amfibol, a krokydolit, tj. odrůda riebeckitu). Chryzotil obvykle tvoří žilky v serpentinových tělesech, řídce i v serpentinizovaných karbonátech. Většina světové těžby pochází z Ruska, Kanady a JAR.<ref>PETRÁNEK, Jan. Azbest. In: Encyklopedie geologie [online]. ISBN 978-80-7075-901-1. Dostupné z: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?azbest</ref>
Řádek 21 ⟶ 20:
Azbest se dříve masivně využíval jako protihořlavý materiál. Vzhledem k prokázání [[karcinogen|karcinogenních vlastností]] bylo používání azbestu v mnoha zemích světa zakázáno.
 
== Typy azbestu ==
Typem azbestu je např. '''abchazit''' (Jefremov 1938), neuznaný [[minerál]], v podstatě jen jemně vláknitá šedá až nazelenalá odrůda [[tremolit]]ového azbestu. Je typický zvýšeným obsahem [[oxid vápenatý|CaO]] (až 16 %), experimentálně bylo potvrzeno, že vláknité formy vznikají při teplotách 400–550&nbsp;°C (v závislosti na tlaku). Jeho nálezy jsou uváděny z ložiska azbestu v horském hřebenu [[Adangia]] v [[Abcházie|Abcházii]] ([[Gruzie]]) jako vlákna 10–30 cm dlouhá.
 
== Vlastnosti ==
[[Soubor:Anthophyllite asbestos SEM.jpg|thumbnáhled|200px|Vlákna azbestu (zobrazena pomocí [[Rastrovací elektronový mikroskop|SEM]])]]
Azbest má typické chemické a fyzikální vlastnosti. Je špatným tepelným vodičem, k roztavení amfibolového azbestu dochází okolo teploty 1100&nbsp;°C, k roztavení serpentinového azbestu při teplotách okolo 1500&nbsp;°C (porovnatelné s bodem tání [[ocel]]i). Nehořlavosti a značné žáruvzdornosti se využívalo při výrobě ochranných ohnivzdorných [[hasič]]ských pomůcek a ve stavebnictví. Zejména při stavbě vícepodlažních staveb se užívalo azbestových nástřiků nebo izolačních desek obsahujících azbest. Azbest je pevný, ohebný a bioperzistentní, takže je optimální ke zhotovování konstrukčních materiálů. Je odolný proti kyselinám i zásadám. Azbest nemá charakteristický [[zápach]] ani [[chuť]]. Spirálová vlákna serpentinového osinku se česky nazývají „hadce“ a rovná vlákna amfibolového osinku „jinorázy“. [[Permitivita#Relativní permitivita|Relativní permitivita]] ε<sub>r</sub> např. papíru z azbestu je 3,0 až 4,0.
 
Řádek 32 ⟶ 31:
 
== Nebezpečnost ==
[[Soubor:Asbestos lungs.jpg|thumbnáhled|200px|Částečky azbestu v plicní tkáni]]
Varování před nebezpečností azbestu pro lidský organizmus pochází z roku 1898 z [[Spojené království|Velké Británie]] v souvislosti s nemocemi dýchacího ústrojí a plic u dělníků, kteří s azbestem pracovali.<ref> [[Miroslav Šuta]], [[Vladimír Šťovíček]]: [http://www.rozhlas.cz/plzen/zdravi/_zprava/azbest-zabiji-varovani-lekaru-dlouho-nikdo-neposlouchal--1695924 Azbest zabíjí. Varování lékařů dlouho nikdo neposlouchal], [[Český rozhlas Plzeň]], Zdraví "v cajku", 7. února 2017 </ref> Problém azbestu tkví v malých rozměrech jeho vláken, která jsou schopna (podobně jako jiné mikroskopické [[pevné částice]]) pronikat se vzduchem do dýchacích cest a dále do plic. Zde se azbest zabodává do plicních sklípků a postupem času může vzniknout rakovinné bujení (mezoteliom). Jedná se tedy o [[Karcinogen|silně karcinogenní látku]]. Způsobuje také onemocnění zvané [[azbestóza]] (zaprášení plic azbestem) – vdechováním azbestových vláken dochází ke zjizvení plic, projevuje se dušnost, příp. kašel a nakonec vede ke [[smrt]]i. Dalšími riziky je fibróza a [[mesotheliom]].<ref>http://web.archive.org/web/20061201065059/http://www.szu.cz/chzp/puda/metodicke-pokyny/odpady_azbest.pdf</ref>
 
== Regulace ==
[[Soubor:Asbestos mask.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|200px|Ochranná maska pro práci s azbestem]]
Používání azbestu je kvůli jeho nebezpečnosti v mnoha zemích zakázáno a v současnosti se pracuje na odstranění azbestu z okolí lidských sídel. Tyto akce jsou někdy zdrojem polemiky, protože některé technologie odstraňování azbestu mohou způsobovat větší uvolnění azbestu do prostředí než jeho ponechání na místě.{{Fakt/dne|20170208093110|}}
 
Řádek 64 ⟶ 63:
* {{cs}} [http://www.corro.cz/cs/odstraneni-azbestu.php Postup odstranění a likvidace azbestu]
* {{cs}} [http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/azbest-chrante-delnika-ochranite-i-sebe Azbest – chraňte dělníka, ochráníte i sebe]
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Minerály]]