Napájecí kolejnice: Porovnání verzí

Přidáno 26 bajtů ,  před 5 lety
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
m (typo)
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
[[Soubor:Napajeci_kolejnice_la_cabanasse_1997.jpg|thumbnáhled|Napájecí kolejnice pro vrchní kontakt. Obrázek pochází z úzkokolejky na francouzské straně Pyrenejí – ze stanice La Cabanasse, rok 1997. Pozoruhodná jsou především bezpečnostní opatření k zabránění kontaktu osob s napájecí kolejnicí.]]
[[Soubor:Napajeci_kolejnice_straussberg_2004.jpg|thumbnáhled|Napájecí kolejnice pro spodní kontakt – [[Berlínský S-Bahn|berlínský S-bahn]] – stanice Strausberg. Po prodloužení trasy do stanice Strausberg Nord projíždějí soupravy S-Bahnu, které pokračují do této stanice, ve stanici Strausberg odbočkou od nástupiště původní konečné kolem nástupiště pro klasické vlaky. Napájecí kolejnice začíná prakticky v úrovni konce nástupištní hrany a výhybkou je výjimečně vedena bez přerušení, neboť přímo S-Bahn nejezdí. Za pozornost stojí i mohutná ochrana pilíře v pozadí proti vykolejeným vozidlům - beton, naváděcí a přídržné kolejnice ]]
[[Soubor:Stromschiene Hamburger S-Bahn.jpg|thumbnáhled|Napájecí kolejnice pro boční kontakt – [[S-Bahn v Hamburku|S-bahn Hamburk]]]]
[[Soubor:Arcing_pickup_shoe.jpg|thumbnáhled|Napájení [[Metro v Londýně|londýnského metra]] pomocí 3. a 4. kolejnice]]
 
'''Napájecí kolejnice''' také '''postranní kolejnice''', '''třetí kolejnice''' nebo '''přívodní kolejnice''' je elektricky izolovaná kolejnice umístěná v malé výšce podél koleje. Obvykle bývá připevněna pomocí izolátorů a stojin k pražcům. Slouží k napájení vozidel elektrické trakce, především v provozech s vysokou hustotou dopravy a tím pádem i s vysokými nároky na trvanlivost a spolehlivost napájecího systému – v [[metro|metru]] a v systémech městských a příměstských drah ([[S-Bahn]]). Maximální použité napětí je 1200 V (S-Bahn [[Hamburk|Hamburg]]), obvykle 600 – 750 V ss. Maximální rychlost vozidel při napájení třetí kolejnicí je uváděna 80 km/h, pouze v jihovýchodní Anglii 90 mph (145 km/h) a pro vlaky [[Eurostar]] dokonce 100 mph (161 km/h).
 
Kromě uvedených výhod přináší použití napájecí kolejnice i určitá omezení:
* zvýšené nebezpečí úrazu elektrickým proudem – nutnost zabránění vstupu nepovolaných osob i zvířat na trať
 
Z hlediska umístění kontaktní plochy rozlišujeme vrchní, spodní a boční odběr. Nejstarší a nejjednodušší je odběr vrchní, avšak zároveň představuje největší riziko z hlediska náhodného dotyku. Používá se například v celé jihovýchodní [[Anglie|Anglii]], v [[Berlínská podzemní dráha|berlínském metru]] na malém profilu nebo v Pyrenejích na [[Trať Cerdagne|úzkorozchodné dráze Villefranche – La Tour de Carol]]. O něco bezpečnější je spodní odběr, kdy je svrchu přívodní kolejnice chráněna izolačním krytem. Tento způsob odběru používá i [[Metro v Praze|Pražské metro]]. Boční odběr se užívá spíše výjimečně, například [[S-Bahn v Hamburku|hamburský S-bahn]], anebo [[S-Bahn v Berlíně|berlínský S-bahn]], ale ten jen na starších mostech, kde není dostatek místa pro umístění klasické přívodní kolejnice. Tomu jsou ovšem přizpůsobeny i [[sběrač proudu|sběrače]].
 
[[Metro v Londýně|Londýnské metro]] používá přívodní kolejnici pro oba póly, čtvrtá kolejnice je umístěna v ose koleje. Je to z historických technických důvodů – jednalo se o omezení [[bludný proud|bludných proudů]]. Tímto komplikovaným opatřením bylo na druhou stranu umožněno zcela oddělit zabezpečovací obvody a zavést permanentní kontrolu izolačního stavu vysokonapěťové části vozidel.
== Související články ==
* [[Trolejové vedení]] ([[Trakční vedení]])
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Konstrukce tratí]]
1 640 405

editací