Pauliho vylučovací princip: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m zvětšení vzorce v řádku |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
'''Pauliho vylučovací princip''' je princip [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]], který říká, že žádné dva [[nerozlišitelné částice|nerozlišitelné]] [[fermion]]y nemohou být ve stejném [[kvantový stav|kvantovém stavu]]. Tento princip formuloval v roce [[1925]] fyzik [[Wolfgang Pauli]]. Jedná se o jedno ze základních pravidel [[fyzika|fyziky]], protože mezi fermiony, pro které pravidlo platí, patří [[proton]]y, [[neutron]]y a [[elektron]]y, ze kterých je složena veškerá [[hmota]].
Částice podléhající Pauliho vylučovacímu principu se nazývají [[fermion]]y. To jsou všechny částice, které tvoří hmotu (kvarky - u, d, c, s, t, b; leptony - elektron, mion, tauon, e. neutrino, m. neutrino a t. neutrino; a baryony - složené částice - nukleony (proton, neutron) a hyperony - Δ, Λ, Σ a Ω). Všechny fermiony mají poločíselný [[spin]], což znamená, že mají vnitřní [[moment hybnosti]], jehož hodnota je <math>\hbar = h/2\pi</math> (redukovaná [[Planckova konstanta]]) krát polovina lichého celého čísla (1/2, 3/2, 5/2, atd.). V kvantové mechanice je stav systému složeného z nerozlišitelných fermionů popisován pomocí [[vlnová funkce|vlnové funkce]] [[antisymetrizace|antisymetrizované]] přes jednočásticové stavy těchto nerozlišitelných fermionů.
Částice, které nejsou fermiony, se nazývají [[boson]]y. Ty mají celočíselný spin a mohou sdílet kvantové stavy. Systémy z nich složené jsou (na rozdíl od fermionických systémů) popisovány [[symetrizace|symetrizovanou]] vlnovou funkcí. Příkladem bosonu může být např. [[foton]] nebo bosony [[boson W|W]] a [[boson Z|Z]].
Řádek 41:
{{Pahýl}}
{{Portály|Fyzika}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Kvantová fyzika]]
| |||