Smazaný obsah Přidaný obsah
m -parametr
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Brahma Mus%C3%A9e Guimet 1197 1.jpg|thumbnáhled|Bůh Brahmá, první bytost ve vesmíru a jeho stvořitel, Musée Guimet, Paris, Cambodge, province de Siemreap]]
[[Soubor:Brahma Inde Mus%C3%A9e Guimet 27971.jpg|thumbnáhled|Brahmá, Inde, Madhya Pradesh, Musée Guimet, Paris]]
[[Soubor:Brahma 1820.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Zobrazení indického Boha Brahmy]]
'''Brahmá''' (v [[dévanágarí|písmu dévanágarí]]: ब्रह्मा ''Brahmá'') je [[Hinduismus|hinduistický]] [[déva]] (bůh), kterému v konceptu [[Trimúrti]] (ústřední božské trojice, kam patří též [[Šiva]] a [[Višnu]]) náleží úloha stvořitele [[vesmír]]u. Neměl by být zaměňován s [[brahman]] (i brahma), což je abstraktní prvek božství - zcela nepopsatelný základ všeho.<ref>B. Knotková-Čapková a kol.: Základy asijských náboženství I. Univerzita Karlova v Praze 2004, str. 116. „Brahman, stř. rod, nesklonný, malé písmeno, je abstraktní prvek božství - zcela nepopsatelný základ všeho“</ref> Podle některých názorů postupem času došlo ke konkretizaci tohoto zcela abstraktního principu a tak vznikl zcela konkrétní bůh Brahmá.
 
Brahmá je [[demiurg]] a rodí se z květu [[lotos]]u vyrůstajícího z pupku spícího Višnua. Když je vesmír stvořen, probouzí se Višnu a bere jej do své péče. Toto se opakuje v kosmických cyklech. Doba trvání určitého světa od jeho stvoření do jeho zániku je jeden Brahmův den ([[kalpa]]). Stejně dlouhá je jeho noc, tj. období klidu, kdy Brahmá po předchozím tvoření odpočívá. Brahmův den se rovná tisíci rokům bohů, přičemž rok bohů trvá 360 lidských let. Brahmův den se dělí na tisíc velkých věků (''mahájuga''), z nichž každý má 4 320 000 lidských roků.
Řádek 19:
 
=== Časové vymezení věčnosti ===
[[Soubor:Yugas-Ages-based-on-Sri-Yukteswar.png|thumbnáhled|255px|rightvpravo|Střídání jug podle Šrí Juktéšvara Giriho]]
Trvání světů je omezené časem. Proto světy vznikají a zanikají. Také Brah­mův svět (brahmalóka) má tato omezení, i když jeho existence (den) je vymezena pojmem tisíce jug. Když tedy čtyři velké jugy (maháju­ga) tisíckrát existovaly, uplynul jeden den Brahmy a když se to samé opakuje, uplynula jedna noc Brahmy. Aby­chom si nějakým způsobem objasnili trvání těchto časových období, nalezneme v ''Surjasiddhantópa­nišad'' následující vysvětlení:
 
Řádek 62:
Brahmá se u [[šivaismus#|šivaistů]] netěší velké úctě. Ani [[višnuismus#|višnuisté]] mu nepřikládají příliš velkou důležitost a přímých uctívačů Brahmy je mizivě málo. V celé Indii je mu zasvěceno sotva půl tuctu chrámů. V puránách jsou na několika místech zmínky proč je tomu tak:
 
''Ve višnuistické [[brahmavaivartapurána#|Brahmavaivartapuráně]] vypráví [[Kršna]] [[rádza#|Rádze]]: „Když se jednou Brahmá vracel domů, spatřila jej nymfa [[Móhiní]], jež trhala v lese květy, a vzplanula k němu plamenem vášně. Vrhla naň snivý pohled, usmála se a přikryla si tvář cípem roucha. Byla věčně mladá; měla plná bedra, hýždě i prsa a její tvář byla krásná jako podzimní úplněk. Byla oblečena do nádherného jemného [[sárí]]. Zdálo se, že pouhým pohledem snadno podmaní všechny tři světy. Když Móhiní, kráčející ladně jako slon po zahradní pěšině, spatřila Brahmu, který se vrací domů, byla jím tak okouzlena, že omdlela. Avšak srdce Brahmy, který zkrotil všechny vášně a spočíval v sobě samém, se při pohledu na ni vůbec nevzrušilo. Minul ji, ponořen do rozjímání o [[Višnu|Harim]] (Višnu). Vášnivá Móhiní byla téměř bez sebe. Ať spala či bděla, stále myslela na Brahmu se čtyřmi tvářemi, nejedla, nespala, zapomněla na všechny milence, chodila bez cíle sem a tam a zmítala se jako rýže, vařící se v hrnci nad ohněm. Tu jí poradila přítelkyně, nejslavnější nebeská nevěstka [[Rambha]], aby si naklonila boha lásky [[káma#|Kámu]] a požádala ho, aby jí pomohl ukojit její vášeň. Dlouho Móhiní vzývala Kámu, až se jí zjevil a zavedl ji do Brahmova nebe, kde ladným tancem a hudbou okouzlila Brahmu a svedla ho. Avšak Brahmá brzy vystřízlivěl, vzpomněl si na Hariho, Móhiní odměnil a poslal pryč.<br />
''Marně se ho Móhiní snažila pohnout k milování, chytla ho za ruce a za oděv. Brahmá se ji pokoušel přivést k rozumu: ,Ve třech světech se nesluší, aby žena byla nestoudná. Ó matko, jsem tvůj starý syn, který se zbavil vášní. Nech mne a najdi si k tomu účelu veselého mladíka.'<br />
''Avšak Móhiní ho neposlouchala a posadila se po jeho boku. Tu přišel zástup světců, kteří se tomu divili. Brahmá jim řekl: ,Nymfa je vyčerpána zpěvem a tancem. Proto si jako má dcera sedla vedle svého otce.' Světci však znali pravdu a dali se do smíchu. Móhiní byla z toho vzteky bez sebe: ,Zesměšnil jsi mě, když jsem u tebe hledala útočiště. Proto poznáš účinek mé kletby. Každý, kdo od tebe přijme [[amulet]], [[mantra#|mantru]] či hymnus, bude na každém kroku narážet na překážky a bude zesměšňován. Proto budeš vyloučen z uctívání, jehož se každoročně dostává všem bohům.'<br />
Řádek 81:
* [[Trimúrti]]
* [[Šivaismus]]
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Hinduistická božstva]]