Verze z 29. 7. 2017, 15:25 editovat Packa (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 33 836 editací m →‎Objekty vzdáleného vesmíru: gramatika ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 12:06 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 372 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - souhvězdí \| název = Souhvězdí Střelce \| obrázek = Sagittarius constellation map.png \| popisek = Souhvězdí Střelce \| latinský název = Sagittarius \| genitiv = Sagittarii \| zkratka = Sgr \| rektascenze = 17 h 42 m až 20 h 30m \| deklinace = -12,5° až -45° \| rozloha = 867 \| viditelnost = +55° až -90° \| pozorovatelnost = srpen \| počet = 7 \| nejjasnější hvězda = ε Sgr, [[Kaus Australis]] \| hvězdná velikost nejjasnější hvězdy = 1,9 \| sousední souhvězdí = [[souhvězdí Orla\|Orel]]<br />[[souhvězdí Štítu\|Štít]]<br />[[souhvězdí Hada\|Had]]<br />[[souhvězdí Hadonoše\|Hadonoš]]<br />[[souhvězdí Štíra\|Štír]]<br />[[souhvězdí Jižní koruny\|Jižní koruna]]<br />[[souhvězdí Dalekohledu\|Dalekohled]]<br />[[souhvězdí Indiána\|Indián]]<br />[[souhvězdí Mikroskopu\|Mikroskop]]<br />[[souhvězdí Kozoroha\|Kozoroh]] }} '''Střelec''' ({{Vjazyce\|la\|}}: ''Sagittarius'') je název [[souhvězdí]] na jižní obloze. Leží mezi souhvězdími [[souhvězdí Orla\|Orla]], [[souhvězdí Štítu\|Štítu]], [[souhvězdí Hada\|Hada]], [[souhvězdí Hadonoše\|Hadonoše]], [[souhvězdí Štíra\|Štíra]], [[souhvězdí Jižní koruny\|Jižní koruny]], [[souhvězdí Dalekohledu\|Dalekohledu]], [[souhvězdí Indiána\|Indiána]], [[souhvězdí Mikroskopu\|Mikroskopu]] a [[souhvězdí Kozoroha\|Kozoroha]]. Nejjasnější hvězdy Střelce tvoří snadno rozpoznatelný [[Asterismus (astronomie)\|asterismus]] [[Čajová konvice (asterismus)\|Čajová konvice]]. Střelec je [[zvěrokruh\|zvířetníkové]] [[souhvězdí]] – prochází jím část [[ekliptika\|ekliptiky]]. [[Slunce]] prochází Střelcem od [[18. prosinec\|18. prosince]] do [[18. leden\|18. ledna]]. Tři dny poté, co do něj Slunce vstoupí, dosáhne své nejnižší [[deklinace]] a tím pádem i své nejnižší výšky na obloze vůbec. Tento bod se souřadnicemi [[rektascenze]] 18h a [[deklinace]] -23,45° se nazývá [[zimní slunovratový bod]]. Tehdy nastává [[zimní slunovrat]], tedy začátek astronomické zimy. Slunce ten den v poledne kulminuje nad rovnoběžkou 23° 27´ jižní zeměpisné šířky. Tato rovnoběžka se nazývá [[Obratník Kozoroha]], neboť před 2 000 lety se tento bod nacházel v [[souhvězdí Kozoroha]]. Spolu se Štírem je Střelec jediným zvířetníkovým souhvězdím, které se ve středoevropských zeměpisných šířkách nikdy nedostane celé nad obzor. Souhvězdí Střelce však lze označit za nejzajímavější ze všech souhvězdí. Ačkoliv neobsahuje nijak zvlášť jasné hvězdy, na jeho ploše se nachází mnoho objektů vzdáleného vesmíru (jen [[Seznam objektů v Messierově katalogu\|Messierových objektů]] je zde 15). Pokud se díváme do souhvězdí Střelce, díváme se zároveň do středu [[Galaxie Mléčná dráha\|Galaxie]], který je vzdálen 30 000 [[světelný rok\|ly]]. Střelec patří mezi větší souhvězdí [[zvěrokruh]]u.{{Doplňte zdroj}} V celkovém pořadí mezi všemi souhvězdími mu patří patnácté místo. Díky své poloze se v [[Česko\|České republice]] nachází velmi nízko nad [[~~Obzor\|obzorem~~obzor]]em, což znamená nejen že jeho jižní část nejde vidět, ale také že jeho nijak zvlášť výjimečně jasné hvězdy jdou vidět hůře, neboť se pozorují přes hustou vrstvu [[atmosféra\|pozemské atmosféry]]. Díky své poloze nízko nad horizontem mohou být hvězdy zakryty světelným znečištěním nebo vysokými kopci. Ačkoliv je většina objektů [[Messierův katalog\|Messierova katalogu]] v tomto souhvězdí viditelná pouhým okem, v Česku by to bylo možné pouze za výjimečných pozorovacích podmínek (pozorování by neměl rušit [[Měsíc]], [[světelné znečištění]] atd.). Doba jeho pozorovatelnosti je poměrně krátká. Severní části souhvězdí se nad obzor dostávají koncem [[únor]]a za ranního rozbřesku. Čajová konvice je viditelná až počátkem [[duben\|dubna]]. Nejlepší pozorovací podmínky nastávají v [[červenec\|červenci]] a [[srpen\|srpnu]], kdy o půlnoci souhvězdí kulminuje nad obzorem.{{Doplňte zdroj}} V [[září]] a [[říjen\|říjnu]] již souhvězdí pomalu sestupuje a v [[listopad]]u kolem šesté hodiny večer již mizí pod obzorem.{{Doplňte zdroj}} == Původ jména == [[Soubor:Sagittarius Hevelius2.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~left~~vlevo\|Představa Střelce od Hevelia]] Staré hvězdné mapy zachycují Střelce jako [[kentaur]]a držícího [[luk]] a [[šíp]], avšak kentaur se na oblohu dostal již v podobě [[Kentaur (souhvězdí)\|souhvězdí Kentaura]]. Podle jedné z bájí si Staří Řekové Střelce ztotožňovali s Krotem (1.p [[Krotus]]), synem boha [[Pan (bůh)\|Pana]]. Krotus vynalezl šíp a odjel s ním na koni na lov do lesa. Jiná báje si Střelce vykládá jako kentaura, který byl chráněnec [[Múzy\|Múz]] a vynalezl lukostřelbu, za což byl přenesen na oblohu. Před 4 000-5 000 lety si [[Sumerové]] na stejném místě oblohy představovali svého boha smrti a podsvětí [[Nergal]]a.{{Doplňte zdroj}} == Hvězdy == Nejjasnější hvězdou Střelce není jeho alfa, ale až modrobílý obr epsilon ''Sagittarii'' s názvem [[Kaus Australis]] s [[hvězdná velikost\|jasností]] 1,8 mag. ''Alfa Sagittarii'', s názvem [[Rukbat]] (volně přeloženo jako Koleno lukostřelce) je hvězda hlavní posloupnosti s jasností 4,0 mag. Ze střední Evropy ji není možno pozorovat, neboť se nachází daleko na jihu. ''Beta Sagittarii'' ([[Arkab]]) je [[optická dvojhvězda]], snadno rozlišitelná pouhým okem. Beta1 se nazývá [[Arkab Prior]] (tedy přední část nohy) a má jasnost 4,0 mag. O něco slabší a jižněji položená Beta2 se jmenuje [[Arkab Posterior]] (zadní část nohy). Tato [[dvojhvězda]] je však také příliš nízko na jihu, než abychom ji z České republiky mohli spatřit. [[Soubor:Pistol star and nebula.jpg\|~~thumb~~náhled\|Pistolová hvězda]] Většina hvězd v souhvězdí má svůj název, který se vztahuje na tu část souhvězdí, kterou hvězda v obrazci tvoří. ''Gamma Sagittarii'', název [[Al Nasl]] (hrot šípu), je modrý obr o jasnosti 3,0 mag. Delta, epsilon, a lambda Sagittarii tvoří [[luk]] Střelce. Kaus Australis, tedy epsilon Sagittarii, znamená jižní část luku. Nad ní se nachází ''delta Sagittarii'', [[Kaus Meridionalis]] (střední část luku), je červený obr o jasnosti 2,7 mag. Nejvýše postavená s hvězd tvořící luk je ''lambda Sagittarii'', [[Kaus Borealis]] (severní část luku), je žlutý obr o jasnosti 2,8 mag. ''Zeta Sagittarii'' ([[Ascella]]), je [[dvojhvězda]], tvořící část ramene, o jasnosti 3,2+3,4 mag. Sigma Sagittarii ([[Nunki]]) je modrobílá hvězda hlavní posloupnosti o jasnosti 2,5 mag. Ve středních dalekohledech je dobře pozorovatelná dvojhvězda [[eta Sagittarii]], jasnost obou hvězd je 3,2+7,8 mag a jsou od sebe vzdáleny 3,6°. Další dvojhvězdou je [[xí Sagittarii]] o jasnosti 3,3 a 3,4 magnitudy, ale jejich vzdálenost na obloze není nikdy větší než 0,5°. Nejjasnější proměnné hvězdy jsou [[X Sagittarii]], [[W Sagittarii]], [[R Sagittarii]] a [[RY Sagittarii]]. Řádek 35 ⟶ 34: == Objekty vzdáleného vesmíru == [[Soubor:Saggitarius objekty.JPG\|~~thumb~~náhled\|~~left~~vlevo\|Objekty ve Střelci]] Střelcem prochází nejjasnější a také nejkrásnější část [[Galaxie Mléčná dráha\|Mléčné dráhy]]. Je to kvůli tomu, že se v této oblasti nachází středové zhuštění hvězd v blízkosti středu [[Galaxie Mléčná dráha\|Galaxie]] a před ním část jejího spirálního ramene s názvem [[Rameno Střelce]], které je o 6 500 světelných let blíže středu Galaxie než [[Rameno Oriona]], ve kterém se nachází [[Sluneční soustava]]. Přímý výhled na jádro Galaxie zakrývají pozorovateli na Zemi husté mraky prachu a plynu, které pohlcují světlo hvězd nacházejících se za nimi. Tím je připraven o zajímavý pohled, neboť jádro Galaxie je tak husté, že nebýt mraků, bylo by po [[Slunce\|Slunci]] a [[Měsíc]]i nejjasnějším objektem oblohy.{{Doplňte zdroj}} Řádek 65 ⟶ 64: {{Portály\|Astronomie}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Souhvězdí Střelce\| ]]

Souhvězdí Střelce: Porovnání verzí