Apatrida: Porovnání verzí

Vzniká v důsledku nesourodosti vnitrostátních úprav o nabývání [[Občanství|státního občanství]]. Např. narodí-li se dítě rodičům státním občanům země, podle jejíchž zákonů dítě nedědí státní občanství po rodičích (kde lze státní občanství nabýt pouze narozením na jejím území), na území jiného státu, a to takového, jenž uznává zásadu nabývání státního občanství pouze po rodičích – vlastních státních občanech, nikoliv na základě narození na daném území. Dítě tak nezíská státní občanství ani po rodičích, ani státní příslušnost státu, na jehož území se narodilo. Druhým případem vzniku bezdomovectví je ztráta státního občanství, aniž by současně nabyl jiné.

V roce [[1954]] byla dohodnuta ''Úmluva o postavení osob bez státního občanství'', podle ní má apatrida postavení jako [[uprchlík]], kromě [[Sdružovací právo|sdružovacího práva]] a [[Právo na práci|práva na zaměstnání]].

V roce [[1961]] byla přijata ''[[Úmluva o omezení případů bezdomovectví]]'', čehož se má podle jejích ustanovení dosáhnout přiznáním státního občanství všem osobám, které se narodí na území státu a staly by se jinak [[bezdomovec|bezdomovci]] (platí pro státy, kde se uplatňuje zásada nabývání státního občanství po rodičích tzv. ''[[ius sanguinis]]''). Dále udělí smluvní státy státní občanství i osobě, která se nenarodila na území státu a která by jinak byla bezdomovcem, pokud jeden z rodičů měl v době narození dítěte občanství tohoto státu (v případě států, které používají pro nabývání státního občanství zásadu ''[[ius soli]]'' – podle místa narození dítěte).