Sušice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Osobnosti: doplnění |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=městu v Plzeňském kraji}}
{{Infobox - česká obec
}}
'''Sušice''' (2. pád – do Sušice, 6. pád – o Sušici, {{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Schüttenhofen''}}) je město v [[okres Klatovy|okrese Klatovy]] v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]], 25 km jihovýchodně od [[Klatovy|Klatov]], na řece [[Otava|Otavě]]. V roce 2016 zde žilo přes 11 100 obyvatel. Je [[obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]].
Řádek 60:
}}</ref> Další nálezy pocházejí z [[Neolit|mladší doby kamenné]], [[mladší doba bronzová|mladší doby bronzové]] (osídlení v této době dokládá například i bronzový hrot kopí, který byl nalezen na náměstí) a [[starší doba železná|starší doby železné]].
[[Soubor:Sedlo-jižní svah.jpg|
Koncem posledně jmenovaného období se zde usadili Keltové. [[Hradiště na Sedle|Jejich velké hradiště]] zbudované v 5. století př. n. l.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 98:
=== Rozkvět města v 16. století ===
[[Soubor:Sušice (okr. Klatovy), nám Svobody čp. 40, Muzeum Šumavy, Voprchovský dům.JPG|
[[Soubor:Sušice-radnice.jpg|
Sušicko ztratilo něco ze svého někdejšího významu. Bohaté zdroje drahých kovů se z větší části vyčerpaly a krajina Sušicka neposkytovala mnoho dalších možností k hospodářskému využití šlechtou. Dříve významný region se v rámci království stával periferií. Sušice opakovaně vyhořela v letech 1544, 1547, 1554, 1591, 1592, 1596.<ref name="sumavanet2"/> Za odepření pomoci a poslušnosti králi [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandu I.]] přišla Sušice roku 1547 o svá privilegia (později navrácena) a statky, součástí trestu byla i vysoká pokuta. Město navíc muselo odvádět zvláštní dávky z piva a vína a do roku 1788 na něj dohlížel královský rychtář.
Řádek 111:
=== Vývoj po třicetileté válce ===
[[Soubor:Spořitela - brána Šumavy.jpg|
V souvislosti s přesuny obyvatelstva vyvolanými válkou vzrůstal počet německých obyvatel. Nadále byla posilována katolická víra. Roku 1654 byl založen [[Řád menších bratří kapucínů|kapucínský]] klášter a kostel svatého Felixe. Dalším novým církevním objektem se roku 1682 stala [[pouť|poutní]] [[kaple svatých Andělů Strážných (Sušice)|kaple svatých Andělů Strážných]] na kopci Stráž, tato stavba je jednou z výrazných dominant současného města.
Řádek 126:
=== 19. století ===
[[Soubor:Plaketa Františka Stupky.JPG|
V Sušici se počátkem 19. století objevují určité snahy o podporu národního obrození (ochotnické divadlo, založené roku [[1800]]<ref name="sumavanet2"/> či děkan [[Adam Fialka]], podporující výuku [[čeština|češtiny]] na školách). [[Josef Ambrož Gabriel]], přítel [[Josef Kajetán Tyl|Josefa Kajetána Tyla]] vydával [[Václav Kliment Klicpera|Klicperovy]] a Tylovy hry, sepsal dějiny Sušice, stal se sušickým [[purkmistr]]em a zemským poslancem.
Řádek 148:
=== Od 20. století po současnost ===
[[Soubor:GuentherZ 2007-09-24 1164 Susice Gedenktafel Befreiung 1945.jpg|
| příjmení = Čech
| jméno = Přemysl
Řádek 171:
== Geografie ==
[[Soubor:Sušice.jpg|
Sušice je druhým největším městem [[okres Klatovy|klatovského okresu]]. Nachází se asi 25 km jihovýchodně od Klatov. Druhým nejbližším větším městem jsou Strakonice vzdálené asi 28 km, vzdálenost od hranic s [[Německo|Německem]] je cca 20 km. Poměrně blízko Sušice (několik kilometrů) vede hranice [[Chráněná krajinná oblast Šumava|Chráněné krajinné oblasti Šumava]] a [[Národní park Šumava|šumavského národního parku]]. Město se rozkládá v údolí kolem řeky Otavy v nadmořské výšce 465 m, okolo se zvedají kopce [[Šumavské podhůří|Šumavského podhůří]], přesněji [[Svatoborská vrchovina|Svatoborské vrchoviny]]. Na západ od Otavy je dominantní lesnatý vrch [[Svatobor (Šumavské podhůří)|Svatobor]] (845 m), na východním břehu se přímo ve městě tyčí nejvýše kopec [[Stráž (551 m)|Stráž]] (551 m), o něco dále od řeky pak například [[Žižkův vrch (619 m)|Žižkův vrch]] (619 m) či [[Kalovy]] (727 m). Nápadné jsou rovněž [[vápenec|vápencové]] [[lom]]y na severovýchodním okraji města (dále podél toku Otavy se nachází další lomy – poblíž [[Rabí]], [[Velké Hydčice|Velkých Hydčic]] a [[Hejná|Hejné]]).
Řádek 211:
==== Kostel Nanebevzetí Panny Marie ====
[[Soubor:Hřbitovní kostel Panny Marie v Sušici.jpg|
Hřbitovní kostel Panny Marie stojí mezi ulicemi Dlouhoveská, Nuželická, Krátká a Mariánská východně od řeky Otavy. Byl postaven roku 1352 v gotickém slohu.<ref name="kostely"/> V 15. století vznikla na jižní straně kostela jeho nejcennější část, Kabátovská kaple s hvězdovou [[klenba|klenbou]] a řezaným oltářem z přelomu 17. a 18. století.<ref name="kostely"/> Po požáru na konci 16. století byl kostel přestavěn a přibyla věž.<ref name="krátký přehled"/> Stavbu zasáhl v roce 1707 stejně jako většinu města velký požár, který mimo jiné kompletně zničil hřbitov.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Chrám Panny Marie
Řádek 221:
==== Kostel svatého Felixe a kapucínský klášter ====
[[Soubor:Kostel sv. Felixe a kapucínský klášter v Sušici.jpg|
Klášterní kostel svatého Felixe, zasvěcený [[Svatý Felix z Cantalice|sv. Felixi z Cantalice]],<ref name="Felix">{{Citace elektronické monografie
| titul = Chrám sv. Felixe
Řádek 289:
==== Měšťanské domy na náměstí ====
[[Soubor:Sušice-náměstí Svobody.jpg|
I přes řadu požárů se dochovalo několik historických domů, s nichž některé patří mezi nejvzácnější památky ve městě.
Řádek 326:
== Školy ==
[[Soubor:Základní škola T. G. Masaryka, Sušice.jpg|
V Sušici jsou dvě základní školy: [[Základní škola T.G.Masaryka, Sušice|Základní škola T. G. Masaryka]], poblíž které se nachází památník obětem světových válek a zločinů komunismu a socha [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]], [[Základní škola Sušice, Lerchova ulice|Základní škola v Lerchově ulici]].
Řádek 433:
{{Okres Klatovy}}
{{Otava}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Sušice| ]]
|