Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Osobnosti: doplnění
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=městu v Plzeňském kraji}}
{{Infobox - česká obec
| název = Sušice
| status = město
| kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]]
| okres = Klatovy
| obec s rozšířenou působností = Sušice
| pověřená obec = Sušice
| země = [[Čechy]]
| výměra = 45,63
| psč = 339 01 až 342 01
| počet zsj = 25
| počet částí = 16
| počet katastrálních území = 12
| adresa = náměstí&nbsp;Svobody&nbsp;138<br />342&nbsp;01 Sušice 1
| web = http://www.sumavanet.cz/susice
| úřední web =
| email = podatelna@mususice.cz
| starosta = Petr Mottl
| infoaktual = 2014
| obrázek = Sušice od jihozápadu.jpg
| popisek = Letecký pohled na město Sušice od jihozápadu
| znak = Sušice-znak.svg
| vlajka =
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Sušice |lat_deg=49 |lat_min=13 |lat_sec=52 |lon_deg=13 |lon_min=31 |lon_sec=13 |float=center}}
| nuts5 = 557153
| nuts4 = CZ0322
| nuts3 = CZ032
| nadmořská výška = 472
}}
'''Sušice''' (2. pád – do Sušice, 6. pád – o Sušici, {{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Schüttenhofen''}}) je město v [[okres Klatovy|okrese Klatovy]] v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]], 25 km jihovýchodně od [[Klatovy|Klatov]], na řece [[Otava|Otavě]]. V roce 2016 zde žilo přes 11&nbsp;100 obyvatel. Je [[obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]].
Řádek 60:
}}</ref> Další nálezy pocházejí z [[Neolit|mladší doby kamenné]], [[mladší doba bronzová|mladší doby bronzové]] (osídlení v této době dokládá například i bronzový hrot kopí, který byl nalezen na náměstí) a [[starší doba železná|starší doby železné]].
 
[[Soubor:Sedlo-jižní svah.jpg|leftvlevo|thumbnáhled|upright|Skalnatý sráz vrcholu Sedla byl součástí keltského opevnění]]
 
Koncem posledně jmenovaného období se zde usadili Keltové. [[Hradiště na Sedle|Jejich velké hradiště]] zbudované v 5. století př. n. l.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 98:
 
=== Rozkvět města v 16. století ===
[[Soubor:Sušice (okr. Klatovy), nám Svobody čp. 40, Muzeum Šumavy, Voprchovský dům.JPG|thumbnáhled|Gotický Voprchovský dům s renesančním štítem, dnes Muzeum Šumavy]]
[[Soubor:Sušice-radnice.jpg|thumbnáhled|Radnice s 31&nbsp;m vysokou věží na náměstí Svobody]]
 
Sušicko ztratilo něco ze svého někdejšího významu. Bohaté zdroje drahých kovů se z větší části vyčerpaly a krajina Sušicka neposkytovala mnoho dalších možností k hospodářskému využití šlechtou. Dříve významný region se v rámci království stával periferií. Sušice opakovaně vyhořela v letech 1544, 1547, 1554, 1591, 1592, 1596.<ref name="sumavanet2"/> Za odepření pomoci a poslušnosti králi [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandu I.]] přišla Sušice roku 1547 o svá privilegia (později navrácena) a statky, součástí trestu byla i vysoká pokuta. Město navíc muselo odvádět zvláštní dávky z piva a vína a do roku 1788 na něj dohlížel královský rychtář.
Řádek 111:
 
=== Vývoj po třicetileté válce ===
[[Soubor:Spořitela - brána Šumavy.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|„Brána Šumavy” – umělecká plastika na zdi městské spořitelny]]
 
V souvislosti s přesuny obyvatelstva vyvolanými válkou vzrůstal počet německých obyvatel. Nadále byla posilována katolická víra. Roku 1654 byl založen [[Řád menších bratří kapucínů|kapucínský]] klášter a kostel svatého Felixe. Dalším novým církevním objektem se roku 1682 stala [[pouť|poutní]] [[kaple svatých Andělů Strážných (Sušice)|kaple svatých Andělů Strážných]] na kopci Stráž, tato stavba je jednou z výrazných dominant současného města.
Řádek 126:
 
=== 19. století ===
[[Soubor:Plaketa Františka Stupky.JPG|thumbnáhled|Památeční plaketa věnovaná čestnému občanovi, [[František Stupka|Františku Stupkovi]]]]
V Sušici se počátkem 19. století objevují určité snahy o podporu národního obrození (ochotnické divadlo, založené roku [[1800]]<ref name="sumavanet2"/> či děkan [[Adam Fialka]], podporující výuku [[čeština|češtiny]] na školách). [[Josef Ambrož Gabriel]], přítel [[Josef Kajetán Tyl|Josefa Kajetána Tyla]] vydával [[Václav Kliment Klicpera|Klicperovy]] a Tylovy hry, sepsal dějiny Sušice, stal se sušickým [[purkmistr]]em a zemským poslancem.
 
Řádek 148:
 
=== Od 20. století po současnost ===
[[Soubor:GuentherZ 2007-09-24 1164 Susice Gedenktafel Befreiung 1945.jpg|leftvlevo|thumbnáhled|Pamětní deska připomínající osvobození města roku 1945 americkou armádou, na svém místě na průčelí muzea je od 22. prosince 1989,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Čech
| jméno = Přemysl
Řádek 171:
 
== Geografie ==
[[Soubor:Sušice.jpg|thumbnáhled|Sušice ze silnice ve směru na [[Záluží (Sušice)|Záluží]], vlevo kopec Svatobor]]
Sušice je druhým největším městem [[okres Klatovy|klatovského okresu]]. Nachází se asi 25&nbsp;km jihovýchodně od Klatov. Druhým nejbližším větším městem jsou Strakonice vzdálené asi 28&nbsp;km, vzdálenost od hranic s [[Německo|Německem]] je cca 20&nbsp;km. Poměrně blízko Sušice (několik kilometrů) vede hranice [[Chráněná krajinná oblast Šumava|Chráněné krajinné oblasti Šumava]] a [[Národní park Šumava|šumavského národního parku]]. Město se rozkládá v údolí kolem řeky Otavy v nadmořské výšce 465 m, okolo se zvedají kopce [[Šumavské podhůří|Šumavského podhůří]], přesněji [[Svatoborská vrchovina|Svatoborské vrchoviny]]. Na západ od Otavy je dominantní lesnatý vrch [[Svatobor (Šumavské podhůří)|Svatobor]] (845&nbsp;m), na východním břehu se přímo ve městě tyčí nejvýše kopec [[Stráž (551 m)|Stráž]] (551 m), o něco dále od řeky pak například [[Žižkův vrch (619 m)|Žižkův vrch]] (619 m) či [[Kalovy]] (727&nbsp;m). Nápadné jsou rovněž [[vápenec|vápencové]] [[lom]]y na severovýchodním okraji města (dále podél toku Otavy se nachází další lomy – poblíž [[Rabí]], [[Velké Hydčice|Velkých Hydčic]] a [[Hejná|Hejné]]).
 
Řádek 211:
 
==== Kostel Nanebevzetí Panny Marie ====
[[Soubor:Hřbitovní kostel Panny Marie v Sušici.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|upright|Kostel Panny Marie]]
Hřbitovní kostel Panny Marie stojí mezi ulicemi Dlouhoveská, Nuželická, Krátká a Mariánská východně od řeky Otavy. Byl postaven roku 1352 v gotickém slohu.<ref name="kostely"/> V 15. století vznikla na jižní straně kostela jeho nejcennější část, Kabátovská kaple s hvězdovou [[klenba|klenbou]] a řezaným oltářem z přelomu 17. a 18. století.<ref name="kostely"/> Po požáru na konci 16. století byl kostel přestavěn a přibyla věž.<ref name="krátký přehled"/> Stavbu zasáhl v roce 1707 stejně jako většinu města velký požár, který mimo jiné kompletně zničil hřbitov.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Chrám Panny Marie
Řádek 221:
 
==== Kostel svatého Felixe a kapucínský klášter ====
[[Soubor:Kostel sv. Felixe a kapucínský klášter v Sušici.jpg|thumbnáhled|Kostel svatého Felixe a kapucínský klášter na pravém břehu Otavy]]
Klášterní kostel svatého Felixe, zasvěcený [[Svatý Felix z Cantalice|sv. Felixi z Cantalice]],<ref name="Felix">{{Citace elektronické monografie
| titul = Chrám sv. Felixe
Řádek 289:
 
==== Měšťanské domy na náměstí ====
[[Soubor:Sušice-náměstí Svobody.jpg|thumbnáhled|Pohled na jižní stranu náměstí Svobody s nejzachovalejšími historickými domy. V rohu náměstí vlevo je Voprchovský dům s bílou atikou a Rozacínovský dům s černobílými sgrafity, vpravo od něj pak Krocínovský dům (Hotel Fialka) a dále směrem doprava domy čp. 50 a 51. V pozadí kostel svatého Václava, v popředí empírová kašna.]]
I přes řadu požárů se dochovalo několik historických domů, s nichž některé patří mezi nejvzácnější památky ve městě.
 
Řádek 326:
 
== Školy ==
[[Soubor:Základní škola T. G. Masaryka, Sušice.jpg|thumbnáhled|Základní škola T. G. Masaryka]]
V Sušici jsou dvě základní školy: [[Základní škola T.G.Masaryka, Sušice|Základní škola T. G. Masaryka]], poblíž které se nachází památník obětem světových válek a zločinů komunismu a socha [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]], [[Základní škola Sušice, Lerchova ulice|Základní škola v Lerchově ulici]].
 
Řádek 433:
{{Okres Klatovy}}
{{Otava}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Sušice| ]]