Chirurgie: Porovnání verzí

Přidáno 30 bajtů ,  před 3 lety
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
[[Soubor:Michael DeBakey.jpg|thumbnáhled|Chirurg a průkopník kardiochirurgie Michael E. DeBakey]]
[[FileSoubor:Blinddarm-01.jpg|thumbnáhled]]
'''Chirurgie''' je pojem pocházející ze [[starořečtina|starořeckého]] termínu ''cheirourgia'', vzniklého kombinací slov ''cheir'' (ruka) a ''ergein'' (pracovat) (doslova tedy „ruční práce“). Je to lékařský obor, který léčí [[nemoc]]i a úrazy operativně manuálním a instrumentálním ošetřením. Profesionálové chirurgie se nazývají ''chirurgové''.
 
== Historie chirurgie ==
 
Nejstarším prováděným chirurgickým výkonem je patrně [[trepanace]]. Nejstarší známý nález trepanované [[lebka|lebky]] z oblasti [[Kyjev]]a na [[Ukrajina|Ukrajině]] je datován do období 7300-6220 př. n. l. V pravém slova smyslu se však chirurgie rozvinula poprvé patrně ve starém [[Egypt]]ě. Nález [[lidská dolní čelist|dolní čelist]] s dvěma otvory pod kořeny první [[stolička (zub)|stoličky]], datované přibližně do roku [[2750 př. n. l.]], ukazuje na cílenou [[drenáž]] [[absces|abscedovaného]] [[zub]]u. Tzv. [[papyrus Edwina Smithe]], datovaný kolem roku [[1600 př. n. l.]], je nejstarším známým chirurgický textem. Obsahuje také informace, datovatelné zpět až do r. [[3000 př. n. l.]] Jde o staroegyptskou učebnici chirurgie, popisující do detailu diagnostiku, léčbu a prognózu u řady onemocnění.
 
'''Susrutha''' (kolem 400 př. n. l.), také přepisován jako ''Susruta'' nebo ''Sushrutha'', představuje významnou postavu v dějinách chirurgie. Žil, vyučoval a praktikoval chirurgii na březích Gangy v místech dnešního Benaresu v severozápadní [[Indie|Indii]]. Pro své četné a zásadní příspěvky k chirurgické vědě bývá také označován za ''otce chirurgie''. Poznatky o tomto chirurgovi jsou založeny především na jeho pracích, obsažených ve svazcích zvaných souhrnně ''Susrutha Samhita''.
 
I když chirurgové jsou nyní považováni za [[lékař]]e - specialisty, profese chirurga a lékaře má různé historické kořeny. Klíč k tomuto dočasnému oddělení chirurgie od ostatní medicíny je třeba hledat již ve [[starověk]]u v starořecké a římské medicíně. Např. [[Hippokratova přísaha]] varuje lékaře před praktikováním chirurgie (zvlášť chirurgie na odlehčení od [[ledvinový kámen|ledvinových kamenů]]), což měli dělat specializovaní řemeslníci. V období středověku byla praktická (tj. manuální, instrumentální) medicína provozována především [[lazebník]]y
(lázeňskými, holiči) a ranhojiči, tedy profesemi řemeslnými, a to i v době, kdy lékaři již získávali univerzitní vzdělání. Tito lékaři však byli zaměřeni pouze na snahu o diagnostikování chorob podle tehdejšího stupně poznání a předpis příslušných léků, praktickou chirurgii považovali tehdejší lékaři za práci podřadnou.
 
Prvními opravdovými chirurgy se stávali ranhojiči z četných válek, které se odehrávaly v tehdejší Evropě. Mezi nimi vyčnívá jméno [[Ambrois Paré|Ambroise Parého]] ([[1510]]-[[1590]]), muže který se stal jakýmsi znovuobnovitelem slávy chirurgie z dob [[starověk]]u. Tento ranhojič, který se stal posléze královským ranhojičem francouzských králů [[Karel IX. Francouzský|Karla IX.]] a [[Jindřich III. Francouzský|Jindřicha III.]], si získal proslulost především znovuobjevením staroegyptské metody podvazování krvácejících cév u amputovaných končetin, kterou nahradil nesmírně bolestivé vypalování rány žhavým olejem či plamenem, způsobujícího často větší bolest a šok u poraněných, než vlastní zranění. Paré rozpracoval také léčbu řady dalších poranění, o svých zkušenostech napsal několik svazků, které ve své době vzbudily pohoršení mezi lékaři, dotčených odvahou tohoto ranhojiče prezentovat své zkušenosti vědeckou metodou i v oblastech, kterou tehdejší lékaři považovali za své výsostné území.
[[Soubor:Operating theatre.jpg|thumbnáhled|Operační sál]]
 
Určitý rozvoj válečné chirurgie znamenaly bezesporu [[napoleonské války]], jakkoliv i v této době platilo, že hlavní metodou válečné chirurgie zůstávala [[amputace]] postižené končetiny. Určitým dokladem této fáze vývoje chirurgie z období před zavedením [[anestezie]] a [[asepse|aseptické]] chirurgie je tzv. [[Muzeum Starého operačního sálu]] v [[Londýn]]ě v [[Southwark]]u v podkroví kostela svatého Tomáše, kde probíhaly operace od r. [[1822]].
 
== Vývoj moderní chirurgie ==
[[Soubor:Skalpell.JPG|thumbnáhled|Skalpel]]
[[ImageSoubor:Acquapendente - Operationes chirurgicae, 1685 - 2984755.tif|thumbnáhled|[[Hieronymus Fabricius]], ''Operationes chirurgicae'', 1685]]
Ve Velké Británii a některých jiných místech, [[chirurg]]ové - muži jsou odlišeni od lékařů oslovením [[Mister]] (pan). Tato tradice má svůj původ v 18. století, kdy chirurgové byli i [[holič]]i a neměli akademický titul (nebo skutečnou formální kvalifikaci), na rozdíl od [[lékař]]ů, kteří měli univerzitní titul doktora. Začátkem 19. století chirurgové získali vysoké postavení, a v roce 1800 [[Královská akademie chirurgů]] (Royal College of Surgeons - RCS) v Londýně začala nabízet chirurgům formální status přes členství v akademii. Titul ''Mister'' se stal znakem hodnosti a dnes jen chirurgové, kteří mají členství v jedné z královských akademií chirurgie, mohou se nechat titulovat [[Mister]], [[Miss]], [[Mrs]] nebo [[Ms.|Ms]].
 
 
{{Portály|Medicína}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Chirurgie| ]]
1 286 521

editací