Měnový kurz: Porovnání verzí

V minulosti byly [[peníze]] vyráběny z [[Drahé kovy|drahých kovů]], například ze [[zlato|zlata]] (viz [[zlatý standard]]). Jednotka každé měny byla jen jiným názvem pro určité množství tohoto kovu. Směnné kurzy proto byly pevně dány, šlo o pouhé poměry hmotností cenného kovu měnových jednotek. K jejich změně došlo jen tehdy, stalo-li se, že panovník snížil obsah drahých kovů v [[platidlo|platidle]], viz [[zlehčování mincí]]. Tyto praktiky byly rozšířené ve [[středověk]]u. Později se staly velice vzácné, a sice v průběhu devatenáctého století v době tzv. zlatého standardu. Naopak dnes, kdy nejsou peníze kryty komoditou a tedy jejich hodnota není nijak ukotvena hmotností kovu, jsou změny kurzu prakticky neustálé.

Fixní kurzy komoditních měn nebylo obvykle třeba sledovat, namísto toho byly předmětem zájmu vývozy a dovozy kovu (zlata) z a do jednotlivých zemí. Vývoz zlata znamenal, že občané dané země si kupují vyšší množství statků a služeb v zahraničí, anebo masivně investují. V dnešním režimu nekrytých peněz a volně plovoucích kurzů by se taková situace projevila poklesem kurzu dané měny. Dovoz zlata byl pravým opakem, dnes by šlo o posílení kurzu. Ačkoliv komoditní peníze v současnosti používány nejsou, tento mechanismus má stále svou důležitost, protože fakticky fixní kurzy nadále existují mezi zeměmi, které používají stejnou měnu, tedy například v [[eurozóna|eurozóně]]. Jde o speciální případ s kurzem 1:1. Toky eur nahrazují kurzová přizpůsobení.

Jestliže se vzdá jakékoliv intervence, potom se jedná o tzv. '''režim volně pohyblivého kurzu''' (tzv. floating), přesněji o '''čistý floating'''. Jestliže si pouze vyhradí právo zasáhnout, aniž by jej často využívala, pak se hovoří o '''dirty floatingu''', což je případ přístupu [[Česká národní banka|ČNB]] ke kurzu české koruny. A konečně, pokud je zavázána udržovat pevnou výši kurzu (obvykle se tím myslí udržování určitého pásma změn), říká se tomu též '''režim fixních měnových kurzů'''. Potom musí reagovat na vychýlení kurzu mimo stanovený interval operacemi na devizových trzích.

Způsob, jakým se stanovují výše měnových kurzů na měnových trzích, se snaží vysvětlit teorie měnových kurzů. Obvykle se jedná o neúplná vysvětlení. Kurz je totiž tržním fenoménem, a proto je nepředpověditelný. Existuje celá řada případů, kdy například lidé jedné země si přejí držet měnu jiné ve velkém množství. Funkci takové rezervní měny v desetiletích po druhé světové válce plnil americký dolar, ale mnohde i německá marka. Obvykle šlo o měny zemí, které nepodléhaly vysoké depreciaci, byly snadno dostupné apod. Za pohyby měnového kurzu může být i spekulace, tedy očekávání mnohých aktérů, že dojde k určitému vývoji, a proto provádí měnové operace založené na těchto očekáváních.

: <math>E = P_\text{domácí} / P_\text{zahraniční}</math>