Svěcení: Porovnání verzí

[[Soubor:Ordination sacerdotale.jpg|thumbnáhled|Kněžské svěcení - pomazání rukou posvátnými oleji]]

'''Kněžské svěcení''' je obřad (některými církvemi - [[Římskokatolická církev|římskokatolickou]], [[Pravoslavná církev|pravoslavnou]] a [[Církev československá husitská|husitskou]] - považovaný za [[svátost]]), při němž je svěcené osobě udělen status [[Kněz|knězekněz]]e (udělena svátost kněžství) a [[člověk]] se tak stává knězem příslušné [[Církev|církve]].

Svěcení kostela navazuje na [[mše#Bohoslužba slova|bohoslužbu slova]]. Po ní a po úvodní výzvě biskupa pronese [[jáhen]] lidu výzvu „Klekněme k modlitbě“ a následuje [[litanie]] ke všem [[svatý]]m. Poté jsou lidé vyzváni „Vstaňte“ a biskup začne vlastní svěcení. [[Křižmo|Křižmem]] pomaže nejprve oltářní mensu a poté stěny kostela na čtyřech kamenech z [[topaz]]u (dříve na dvanácti místech, často pak označených namalovanými nebo do stěny zapuštěnými [[kříž]]i, symbolizujícími dvanáct [[apoštol]]ů). Následně si biskup omyje ruce a okouří oltář [[kadidlo|kadidlem]]. [[ministrant|MinistrantiMinistrant]]i připraví oltářní plachtu a svíce, biskup předá jáhnovi zapálenou svíci, kterou zapálí svíce na oltáři a posléze se v kostele rozsvítí všechna světla. Po obětním průvodu pokračuje [[mše]] [[mše#Bohoslužba oběti|bohoslužbou oběti]] zakončenou chvalozpěvem [[Te Deum laudamus|Bože, chválíme tebe]].