Kvasinky: Porovnání verzí

 

 

Kvasinky jsou hojně využívány v [[potravinářství]] a [[biotechnologie|biotechnologiích]]. Používají se například při výrobě [[víno|vína]], [[pivo|piva]] nebo [[chléb|chleba]]. Kvasinky pro kávu a kakao mají ale větší biodiverzitu.<ref>http://phys.org/news/2016-03-diverse-yeasts-coffee-chocolate.html - You can thank diverse yeasts for that coffee and chocolate</ref> Využívá se jejich schopnosti [[kvašení]]. Jsou ale mezi nimi i původci nemocí, jako je např. ''[[Candida albicans]]''.

 

== Výzkum a historie ==

 

Kvasinky jsou lidmi využívány nejméně od [[neolit]]u. Podle chemické analýzy keramiky pocházející z pravěké Číny<ref>{{Citace periodika | příjmení = McGovern | jméno = P. E. | titul = Fermented beverages of pre- and proto-historic China | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences | ročník = 101 | číslo = 51 | datum = 2004-12-15 | strany = 17593–17598 | doi = 10.1073/pnas.0407921102}}</ref> a oblasti dnešní Gruzie<ref>{{Citace elektronické monografie

 

== Význam a využití ==

Kvasinky jsou [[mikroorganismus|mikroorganismy]] v mnohém směru pro [[člověk]]a velmi užitečné. Už pojmenování „kvasinky“ ukazuje na jejich vztah ke [[kvašení|kvasným procesům]]. Nejstarší nález nádobek na víno pochází z [[neolit]]ické kuchyně v Hajji Firuz Tepe (8500–4000 let př. n. l.) na území dnešního [[Írán]]u.<ref>[http://web.archive.org/web/20070929090636/http://www.vesmir.cz/soubory/2004_V191-194.pdf Kvasinky člověku věrnější než pes]</ref> Kvašení bylo známo již ve starém [[Babylón]]u v období 6000–4000 let před naším letopočtem, kdy se ze zkvašeného odvaru z naklíčeného obilí připravoval nápoj, jenž se dá považovat za předchůdce [[pivo|piva]]. Kvasinky neboli kvasnice nelze zaměnit za droždí neboť droždí je pouze druhotný výrobek z kvasnic.{{Fakt/dne|20150309193252}}

 

== Strukturní komponenty ==

{{viz též|eukaryotická buňka|organela}}

Kvasinky vykazují velkou tvarovou, velikostní či barevnou diverzitu. Obvykle jsou kvasinky kulaté nebo oválné, ale vyskytují se i druhy, které mají buňky charakteristického citronovitého, vajíčkovitého, lahvovitého či vláknitého tvaru. Dokonce mezi samotnými buňkami jednoho [[kmen (biologie)|kmene]] lze nalézt [[Morfologie (biologie)|morfologické]] a barevné heterogenity. To je zapříčiněno změnami fyzikálních a chemických podmínek v prostředí. Pro jednoduchost ukažme strukturu kvasinky ''Saccharomyces cerevisiae''.

 

=== Buněčná stěna ===

==== Buněčná stěna ====

 

* '''vnější''', jež je orientována směrem do prostředí, obsahuje [[mannanprotein]]y spojené disulfidovými můstky.

* '''vnitřní''', přiléhající na cytoplazmatickou membránu, je složena z mikrokrystalického β-1,3-glukanu

 

 

α -1,2 a α -1,3 vazbami. Polysacharid - proteinové komponenty buněčné stěny se taktéž podílejí na flokulačních schopnostech kvasinek.

==== Jizvy ====

[[Cytoplazmatická membrána]] (čili plazmalema) tvoří elastický obal [[protoplast]]u, [[Osmotický tlak|osmotickou]] bariéru a kontroluje transport látek. Je tvořena především z [[fosfolipid]]ů a bílkovin.

 

 

Pro plazmalemu kvasinek jsou charakteristické invaginace do cytoplasmy, které jsou četné rovněž v [[Buněčný růst|exponenciální fázi]] růstu.

 

=== Endoplazmatické retikulum ===

 

=== Ribozomy ===

 

=== Mitochondrie ===

 

=== Vakuola ===

 

80 až 90 % rozpustných aminokyselin z celkového objemu volných aminokyselin v kvasinkách je obsaženo ve vakuolách. Dále se zde nacházejí enzymy hydrolázy, většina proteáz, ribonukleázy či esterázy. Těmito enzymy se ve vakuolách rozkládají funkčně narušené organely.

=== Buněčný cyklus obecně ===

{{viz též|buněčný cyklus}}

Mnohé kvasinky jsou schopné za určitých okolností omezit rozmnožování buněk a začít buňky prodlužovat. Tímto způsobem vznikají vláknitá pseudomycelia, jejichž tvar je pro jednotlivé druhy charakteristický.

 

V průběhu normálního životního cyklu jsou kvasinky haploidní, tj. mají po jedné kopii od každého chromozomu, a tedy jedinou kopii od každého genu. Haploidní kvasinky jsou používány ve výzkumech, protože jak recesivní tak dominantní mutace se projeví ve výsledném [[mutant]]ním fenotypu.

 

V přírodě jsou kvasinky často nutričně deprivovány. Protože je ''S. pombe'' dimorfní kvasinkou, je schopna se „přepnout“ z kvasinkové morfologie do pseudohyfálního stavu, v němž zůstanou dceřiné buňky spojeny. Pseudohyfální růst umožňuje buňkám se efektivněji šířit a shánět se po nových nutričních zdrojích.

S. pombe má dva partnerské typy, jmenovitě „+“ a „-“. Pokud je bohatá etapa následována nutriční deficiencí, tyto partnerské typy konjugují a fúzují na koncích

 

 

 

Diploidní buňky se středově štěpí, jako haploidní buňky, ale jsou delší a širší než haploidní.

<math>\mathrm{C}_6\mathrm{H}_{12}\mathrm{O}_6 + 6\mathrm{O}_2 + 38\mathrm{ADP} + 38\mathrm{PO}_4^{3-} \rightarrow 6\mathrm{CO}_2 + 6\mathrm{H}_2\mathrm{O} + 38\mathrm{ATP}</math>

 

 

V takové situaci se kvasinka uchyluje k lihovému kvašení (etanolové fermentaci).

 

== Taxonomické členění ==

Kvasinky se řadí do říše [[houby]] (ačkoliv jsou to mikroskopické jednobuněčné organizmy), superskupiny [[Opisthokonta]], domény (nadříše) [[Eukaryota]]. Netvoří však žádnou přirozenou taxonomickou skupinu^{<ref>Kocková-Kratochvílová A.: Kvasinky a kvasinkovité mikroorganizmy, Alfa, Bratislava, 1982, str. 17</ref>}, a proto je nemožné je jednotně definovat. Jako takové jsou roztroušeny ve dvou odděleních hub, buď jako houby [[Houby vřeckovýtrusné|vřeckovýtrusné]], nebo [[stopkovýtrusné houby|stopkovýtrusné]]. Níže uvedený pokus o vyjmenování základních čeledí kvasinek vychází z knihy ''The yeasts, a taxonomic study'' z roku 1998,<ref>{{citace monografie| jméno=C. P. |příjmení=Kurtzman | jméno2=Jack W.|příjmení2= Fell| titul = The yeasts, a taxonomic study| vydavatel=Elsevier | rok=1998 | Počet stran= 1055| url = http://www.google.com/books?id=bnWQsv2eTcEC&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_atb#v=onepage&q&f=false}}</ref> ačkoliv se od té doby objevila řada nových poznatků.

 

 

=== Průmyslově významné kvasinky ===

 

* ''[[Saccharomyces cerevisiae]]'' je všeobecně využívaná kvasinka. Je nezbytná při vaření piva, výrobě vína, pečení [[Chléb|chleba]] aj. Průmyslově využívané kmeny jsou většinou staletí šlechtěné a polyploidní. Mimo to je tato kvasinka jako jednoduchý eukaryotický organismus také zajímavým modelem v molekulární biologii.

* Kvasinka ''[[Rhodotorula glutinis]]'' je řazena k významným průmyslovým [[kmen (biologie)|kmenům]]. V potravinářství je používána zejména k obohacování krmných směsí vzhledem ke značnému obsahu [[Karotenoidy|karotenoidů]], které je schopna produkovat i ve stresových podmínkách.

 

 

* ''[[Yarrowia lipolytica]]'' (zástupce poltivých kvasinek) je schopna metabolizovat ropné produkty, používá se k výrobě [[kyselina citronová|kyseliny citronové]].

| url =

| jazyk = en

* {{Citace monografie

| příjmení = Janderová, B., Bendová, O.

| url =

| jazyk =

* {{Citace monografie

| příjmení = Rychtera M., Páca J.

| datum přístupu = 2013-10-20

| jazyk =

* {{Citace elektronické monografie

| příjmení =

* {{PSH|865}}

{{Portály|Houby}}

 

[[Kategorie:Kvasinky| ]]