Verze z 19. 2. 2016, 19:07 editovat M97uzivatel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 76 327 editací napřímení odkazu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 10:26 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:doppler effect.jpg\|~~thumb~~náhled\|200px\|Zdroj vlnění v pohybu zprava doleva. Před zdrojem vlevo je frekvence vyšší, za zdrojem vpravo je frekvence nižší.]] '''Dopplerův jev''' popisuje změnu [[frekvence]] a [[Vlnová délka\|vlnové délky]] přijímaného oproti vysílanému signálu, způsobenou nenulovou vzájemnou [[rychlost]]í vysílače a přijímače. Jev byl poprvé popsán [[Christian Doppler\|Christianem Dopplerem]] v roce [[1842]] v monografii ''Über das farbige Licht der Doppelsterne und einige andere Gestirne des Himmels''. Jestliže se zdroj vysílajícího signálu s frekvencí ''f<sub>0</sub>'' pohybuje směrem k přijímači (pozorovateli), pak stojící pozorovatel jej přijímá s frekvencí ''f'': Řádek 14: kde ''v'' je rychlost vln v dané [[Látka\|látce]] a ''v''<sub>s,r</sub> relativní radiální rychlost zdroje vůči pozorovateli (kladná rychlost znamená přibližování, záporná vzdalování). Pro stacionární zdroj a pohyblivý přijímač je situace obdobná.<math>f = f_0 \left (1 + \frac {v_0}{v} \right )</math> kde <math>{v_0}</math> je rychlost přijímače a pro přibližující se přijímač je kladná, pro vzdalující se je pak záporná. [[Soubor:Doppler-effect-two-police-cars-diagram.png\|~~right~~vpravo\|~~thumb~~náhled\|Dopplerův jev. Siréna na jedoucím autě vydává tón o stále stejné výšce. Na cestě kudy auto projíždí je umístěn pozorovatel (mikrofon). Oranžové auto na obrázku znázorňuje dobu, kdy se auto přibližuje k pozorovateli, zelené auto naopak dobu, kdy auto pozorovatele již minulo a vzdaluje se od něj. Pozorovateli se jeví tón sirény auta, které se k němu blíží jako vyšší, než je skutečný tón sirény a naopak tón sirény vzdalujícího se auta se mu jeví jako nižší.]] Jedním z nejběžnějších příkladů, jak lze Dopplerův jev pozorovat, je změna výšky [[tón]]ů vydávaných [[siréna (technika)\|sirénou]] na vozidle projíždějícím okolo pozorovatele. Dopplerova jevu využívá řada měřicích přístrojů a zařízení, např. [[~~Radar\|radary~~radar]]y pro měření rychlosti vozidel nebo lékařské [[sonograf]]y. V astronomii se Dopplerův jev projevuje posuvem spektrálních čar vyzařovaných vesmírnými tělesy; pokud se tato tělesa vzdalují od [[Země]], lze pozorovat takzvaný [[rudý posuv]]. Při vyšších rychlostech se však projevuje i [[dilatace času]], je proto třeba brát v úvahu [[relativistický Dopplerův jev]]. Řádek 23: {{Pahýl}} {{Portály\|Fyzika}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Periodické děje]]

Dopplerův jev: Porovnání verzí