Městská hromadná doprava: Porovnání verzí

[[Soubor:Dalian Streetcar 2005.jpg|rightvpravo|thumbnáhled|Tramvaj v Číně]]

[[Soubor:MAN bus bensheim 100 1933.jpg|rightvpravo|thumbnáhled|městský autobus typu MAN]]

[[Soubor:Bus ArticuleParis.jpg|rightvpravo|thumbnáhled|Kloubový městský autobus v Paříži]]

'''Městská hromadná doprava''' ('''MHD''', někdy označovaná zkráceně jen [[městská doprava]]) je systém [[linková doprava|linek]] [[osobní doprava|osobní]] [[veřejná doprava|veřejné dopravy]] určených k zajišťování dopravní obsluhy na území [[město|města]] [[prostředek hromadné dopravy osob|hromadnými dopravními prostředky]]. Obvykle mívají města vlastní [[integrovaný dopravní systém]] (buď pro samotné území města, nebo i pro jeho okolí), v němž platí jednotné [[přepravní podmínky|přepravní]] a [[tarif]]ní podmínky, a provoz linek MHD je dotován městem jednotným způsobem. Součástí městské hromadné dopravy však mohou být i linky, které nejsou součástí takového integrovaného systému a mají vlastní, odlišné podmínky nebo nejsou dotované městem.

Konkrétní systém městské hromadné dopravy může zahrnovat [[autobus]]ovou, [[tramvajová doprava|tramvajovou]] či [[trolejbus|trolejbusovou dopravu]], ve městech s více než miliónem obyvatel zpravidla také [[metro]] a [[městská železnice|městskou]] nebo [[příměstská železnice|příměstskou železnici]]. V některých případech jsou součástí městské hromadné dopravy i [[lanová dráha|lanovky]], nekonvenční dráhy (visuté, na magnetickém polštáři apod.) nebo [[přívoz]]y či jiné formy [[vodní doprava|vodní dopravy]].

V současné době v některých krajích [[Česko|České republiky]] převládá snaha propojit městskou a regionální dopravu a zmenšit rozdíly mezi nimi vytvářením a rozvojem [[integrovaný dopravní systém|integrovaných dopravních systémů]] (IDS).

Městská hromadná doprava bývá doplněna též příměstskou, meziměstskou a nehromadnou dopravou a provázána s nimi. Významné přepravní uzly MHD se zřizují v blízkosti přepravních uzlů meziměstské dopravy ([[Železniční stanice|nádraží]], [[autobusové nádraží|autobusová nádraží]], [[letiště]], [[přístav]]y významné pro [[osobní doprava|osobní dopravu]]). V blízkosti přepravních uzlů hromadné dopravy nebo v jejich rámci se zřizují stanoviště [[taxi]]služby, [[záchytné parkoviště|záchytná parkoviště]] ([[P+R]]), případně místa pro přestup z automobilové dopravy na hromadnou ([[K+R]]) nebo úložiště jízdních kol ([[B+R]]).

[[Veřejná doprava]] [[nemotorové vozidlo|nemotorovými vozidly]] na bázi [[potahové vozidlo|potahových vozidel]] nebo [[jízdní kolo|jízdních kol]] ([[rikša]]), rovněž nemívá dnes povahu hromadné dopravy, slouží v českých městech jen jako turistická [[atrakce]] a nemá klíčový dopravní význam. V [[rozvojová země|rozvojových zemích]] však i dopravní prostředky s [[animální trakce|animální trakcí]] jsou dodnes významnou složkou městské dopravy, ostatně tak začínala i evropská veřejná doprava ([[omnibus]], městská i dálková [[koněspřežná dráha]]).

Ve větších městech provozovali koncem 19. století a začátkem 20. století veřejnou hromadnou dopravu jak soukromí dopravci, tak podniky vlastněné obcemi.

Ke striktnímu oddělení městské autobusové dopravy od příměstské a meziměstské došlo zejména znárodňovacím zákonem č. 311/1948 Sb., o národních dopravních podnicích, který [[monopol]]izoval veřejnou dopravu, přičemž provozování městské dopravy vyhradil komunálním ([[obec]]ním) podnikům, zatímco ostatní autobusovou dopravu podnikům [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]].

Krokem k integraci městské hromadné dopravy byla vyhláška č. 364/1953 [[Ú. l.]] (novela 7/1963 Sb.), kterou se vydává přepravní řád pro městskou hromadnou dopravu osob (městský přepravní řád), a vyhláška 127/1964 Sb., o městském přepravním řádu, které však městskou dopravu ještě více vzdálily dopravě [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]]. Technické [[oborová norma|oborové normy]] ON 73 6425 a ON 73 6426 z počátku 70. let dokonce až do roku 1995 zakazovaly zřizovat společné zastávky pro MHD a ČSAD (nová [[ČSN]] 73 6425 z roku 1995 to naopak doporučuje). Později byla vydána vyhláška č. 123/1979 Sb., o městské hromadné dopravě, též jako prováděcí předpis k tehdy novému Zákonu o silniční dopravě a vnitrostátním zasilatelství. Dnes je pojem MHD definován v § 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a je použit i například ve vyhlášce č. 30/2001 Sb. v popisu dopravní značky a v [[ČSN]] 73 6425 ''Autobusové, tramvajové a trolejbusové zastávky''.

O historii městské hromadné dopravy se píše v článcích [[Městská hromadná doprava v Česku]] a [[Městská hromadná doprava na Slovensku]].

Pro města s více než 50 000 obyvateli je pravidelná městská hromadná doprava nezbytností. Dnešní [[velkoměsto|velkoměsta]] by bez městské hromadné dopravy vůbec nemohla existovat, denně jsou v nich přepravovány miliony cestujících. Hromadná doprava je většinou správou měst podporována, hlavně v [[Evropa|Evropě]], a to nejen finančními dotacemi (zakázkami), ale i omezováním [[automobil]]ové dopravy, mýtným, nebo také [[pěší zóna|pěšími zónami]] v centrech velkých měst.

Nevýhodou nejen městské hromadné dopravy, ale hromadné linkové dopravy vůbec je, že v méně osídlených částech dochází v některých obdobích dne a týdne buď k nedostatečnému zajištění [[dopravní obslužnost]]i, nebo naopak ke zbytečnému plýtvání veřejnými prostředky a zatěžování [[životní prostředí|životního prostředí]] provozem prázdných nebo poloprázdných vozidel. Vzhledem k dotační politice a neschopnosti reagovat na okamžitou přepravní poptávku totiž v některých státech pro jednoho nebo několik cestujících bývá levnější, aby jeli sami prázdným autobusem nebo zbytečnou oklikou, než aby si objednali například osobní vůz [[taxi]]služby, jehož přepravní kapacita, směrové vedení a rychlost a kvalita přepravy mohou být optimální. V některých městech ([[Rychnov nad Kněžnou]], [[Týniště nad Orlicí]]) se snaží mírnit tento problém například používáním malých vozidel (mikrobusů) a zaváděním netradičních forem dopravy (radiobus), avšak legislativa s dotováním dopravy, která neodpovídá plně definici [[linková doprava|linkové dopravy]], příliš nepočítá a ztěžuje tak i jejich veřejnou podporu. V jiných případech naopak naplánovaná kapacita nemusí vždy postačovat a dotační systém a systém přerozdělování tržeb z jízdného nemotivují dopravce k tomu, aby dopravu v takových místech neprodleně posílil.

Poslední dobou se stalo aktuálnějším nebezpečí [[terorismus|terorismu]]. Dopravní prostředky, kde se koncentruje ohromné množství lidí, jsou ideálním terčem pro teroristy. Některá města se rozhodla tento problém řešit. Například v [[Kodaň|Kodani]] jsou stanice nově budovaného [[Kodaňské metro|metra]] prostorné - jsou to velké haly, sahající až k úrovni ulice. Opačným možným řešením je zvyšovat vnitřní členitost staveb, aby případný výbuch nemohl přímo zasáhnout velký prostor. V [[Izrael]]i byly zase v [[autobus]]ech zavedeny speciální [[turniket]]y, které odhalí potenciálního [[atentátník]]a ještě předtím, než způsobí nějakou škodu. V Praze byly z prostor metra odstraněny [[odpadkový koš|odpadkové koše]] i za cenu výrazného snížení kultury prostředí, ovšem teprve v nedávné době byly do některých stanic [[odpadkový koš|odpadkové koše]] vráceny, avšak jedná se o koše, které by měly zamezit či alespoň výrazně snížit újmy na životech, zdraví či majetku způsobené potenciálními teroristy.

V České republice mají městskou dopravu všechna bývalá [[okresní město|okresní města]] a všechna další [[město|města]] s více než 10 000 obyvateli.

* [http://www.citytrans.info Citytrans - informace zejména o městské dopravě]