Verze z 9. 6. 2016, 19:39 editovat UrbanecmBot (diskuse \| příspěvky) Roboti, Patroláři, Revertéři 178 040 editací m Robot: Upravuji šablonu: Světové dědictví - Francie ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 10:00 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - světové dědictví \| název = Canal du Midi \| obrázek = Canal_du_midi_toulouse.jpg \| popisek = \| smluvní stát = Francie \| typ = kulturní dědictví \| kritérium = i, ii, iv, vi \| id = 770 \| oblast = \| rok zařazení = 1996 \| změna = \| v ohrožení = \| poznámky = }} [[Soubor:Canal du Midi map-cs.svg\|~~thumb~~náhled\|~~right~~vpravo\|upright=1.3\|▼ ▲[[Soubor:Canal du Midi map-cs.svg\|thumb\|right\|upright=1.3\| {{legenda čáry\|#1010C0 solid 2px\|Canal du Midi}} {{legenda čáry\|#00AB00 solid 2px\|Kanál podél řeky Garonny}} ]] [[Soubor:Pierre-Paul Riquet.jpg\|~~thumb~~náhled\| upright=1.0\|Pierre-Paul Riquet]] '''Canal du Midi''' [''kanal dymidy''] je 240 km dlouhý [[průplav]] mezi [[Toulouse]] a [[Sète]] ve Francii, vybudovaný v letech [[1666]]-[[1682]]. Technicky náročné vodní dílo, které muselo překonat výškové rozdíly 57 a téměř 190 m, spojilo [[Atlantský oceán]] se [[Středozemní moře\|Středozemním mořem]]; odtud označení '''canal des Deux Mers''', „Kanál dvou moří“. Na něj později navázal paralelní průplav podél řeky [[Garonna\|Garonny]] a další díla, která významně ovlivnila hospodářství celé oblasti. Průkopnické technické dílo dnes slouží hlavně turistice. Canal du Midi byl v roce [[1996]] zapsán na Seznam [[Světové dědictví\|světového dědictví]] [[UNESCO]]. == Historie == Myšlenka propojit Atlantský oceán se Středozemním mořem a vyhnout se tak oklice přes [[Gibraltarský průliv]] se objevila už ve starověku, ožila v [[16. století]], kdy potřeba dopravy velkých objemů zboží stoupala a vodní doprava byla jediným schůdným řešením. Myšlenky se později ujal místní šlechtic a správce královské daně [[Pierre-Paul Riquet]], který přesvědčil krále [[Ludvík XIV.\|Ludvíka XIV.]] o technické uskutečnitelnosti díla. Mnoho předchozích projektů ztroskotalo na tom, že kanál musí překonávat rozvodí Atlantského oceánu a Středozemního moře, a nemá tedy jednotný spád. Riquet využil zkušeností se stavbou podobného průplavu Briare, který spojil [[Loira\|Loiru]] se [[Seina\|Seinou]] a zjistil, že nedaleko rozvodí jsou zdroje vody, které lze zadržet v nádrži a jimi pak kanál zásobovat. Na svém statku pak postavil podrobný model, na němž studoval vodní poměry. Roku [[1666]] král [[Ludvík XIV.]] stavbu povolil a svěřil ji Riquetovi, který ji pak s dalšími odborníky projektoval a vedl. Podílel se také 20 % nákladů na stavbě (40 % financoval stát a 40 % kraj), která byla dokončena až rok po jeho smrti a stala se dědictvím jeho rodiny. Z původních odhadů na 10 milionů liber se náklady vyšplhaly na 17 až 18 milionů. Na stavbě, která musela překonávat i další technické problémy (například [[tunel]] v Malpas, řadu [[most]]ů přes řeky atd.), pracovalo asi 12 000 lidí, zčásti sezónně. Riquet je však velmi dobře platil a zajistil jim i placené svátky a podporu v nemoci. V letech [[1667]]–[[1671]] byl vybudován úsek z Toulouse do rozvodí v Naurouze a do Trebes, kde roku [[1672]] začal pravidelný provoz. V letech 1671–[[1682]] byla vybudována druhá větev do Sète a roku [[1683]] byl zahájen provoz. Po Riquetovi, který roku [[1680]] zemřel, vedl stavbu jeho spolupracovník F. Andréossy. Roku [[1686]] pověřil [[král]] revizí průplavu slavného [[Pevnost (stavba)\|pevnostního]] architekta [[Sébastien Le Prestre de Vauban\|Vaubana]], který jej v následujících osmi letech podstatně zdokonalil a rozšířil, včetně 49 [[akvadukt]]ů a mostů přes [[Řeka\|řeky]], které zajistily pravidelné zásobování vodou po celý rok. Roku [[1776]] byl vybudován spojovací průplav do [[Narbonne]], roku [[1810]] bylo napojeno [[Carcassonne]] a v letech [[1836]]–[[1857]] byl vybudován paralelní průplav k řece Garonně z Toulouse do [[Bordeaux]], který zajistil pravidelný provoz na celé trase. Lodě tahali koně a muly, roku [[1857]] bylo přepraveno 110 milionů tunokilometrů a přes 100 tisíc osob. Od 80. let [[19. století]] začala kanálu konkurovat železnice, ve 30. letech se sice provoz oživil díky motorovým člunům, brzy však ustal a od 70. let 20. století slouží kanál převážně turistice (přes 10 tisíc lodí ročně). Kromě toho slouží k zavodňování asi 40 tisíc ha půdy. == Popis == [[Soubor:Profil canal du midi.png\|~~thumb~~náhled\| upright=1.3\| Výškový profil kanálu: <br />1 - Toulouse <br />2 - Naurouze, rozvodí<br />4 - Carcassonne<br />5 - Trebes<br />8 - Sete (ústí)]] Profil průplavu byl původně navržen na šířku 18 m na hladině, 10 m u dna, povolený ponor 1,6 m. Plavební komory měly šířku 6 m a délku 30 m, po špatných zkušenostech s hroucením bočních stěn je však Riquet začal stavět jako oválné s max. šířkou 10 m. Na průplavu je 63 zdymadel, 126 mostů, 55 akvaduktů, 7 kanálových mostů, 6 přehrad a 1 tunel. Výškový profil nejprve stoupá z Toulouse na rozvodí v Naurouze o 57 m a pak klesá o 189,4 m do Sete u Středozemního moře. Do rozvodí se přivádí ze vzdálenosti asi 30 km voda, shromážděná z potoků a říček na úpatí Černé hory (''Montagne noire'') do hlavní nádrže (jezero Saint-Ferréol) o rozloze 67 ha a několika pomocných, které dodávají ročně přes 90 milionů m² vody. Na hospodaření s vodou se podílí i řada řek, které také odvádějí přebytečnou vodu. [[Soubor:France Canal du Midi épanchoir de Naurouze.jpg\|~~thumb~~náhled\| upright=1.0\|Nádrž přiváděče v Naurouze]] [[Soubor:Péniche Le Tourville écluse de l Aiguille Canal-du-Midi.JPG\|~~thumb~~náhled\| upright=1.0\|Plavební komora l´Aiguille]] [[Soubor:Lac St-Fereol 12.JPG\|~~thumb~~náhled\| upright=1.0\|Hráz v Saint-Ferréol]] [[Soubor:France Canal du Midi Bassin de Naurouze4.jpg\|~~thumb~~náhled\| upright=1.0\|Nádrž v Naurouze]] == Plavební komory == Řádek 186 ⟶ 185: * [http://www.midicanal.fr/ Canal du Midi] (anglicky) * {{fr}} * [http://www.canaldumidi.com/ Canal du Midi] * [http://www.cartocassini.org/galerie/index.php?/category/243 Staré mapy kanálu ] * [http://www.canaldumidi.com/ CanalduMidi.com Dějiny kanálu]. * [http://www.canal-et-voie-verte.com canal-et-voie-verte.com Stránky pro turisty] {{Světové dědictví – Francie}} {{Portály\|Francie}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Přítoky Lvího zálivu]]

Canal du Midi: Porovnání verzí